Článek
Zničující povodně roku 2024 byly nejen bezprecedentní v rozsahu způsobených škod, ale také na ně připadlo v rozpočtech let 2024 a 2025 rekordní množství financí. Správce státní kasy Zbyněk Stanjura upravil rozpočet o 30 miliard na rok 2024 a o 10 miliard na rok 2025. Z financí měly být vykryté škody způsobené živlem a vyplacené náhrady obětem povodní.
Jak ale konstatovala již Národní rozpočtová rada, z peněz na živelné škody došlo k vykrytí schodků a část financí byla převedená do obrany a na obnovitelné zdroje. Podle NRR byly na povodně skutečně vyplaceny pouze 4 miliardy korun a v roce 2025 jde dosud o necelých 5 miliard, které jsou navíc alokovány i do programů na financování obnovitelných zdrojů.
Jak vyčlenit 30 miliard, zaplatit 4 a vykázat ,,splněno“
Plánovaný deficit státního rozpočtu na rok 2024 schválila vláda ve výši 252 miliard. Již 6. září ale server Echo.cz přichází s informací, že Zbyňku Stanjurovi v rozpočtu 20 miliard chybí a zřejmě se schodky let 2024 a 2025 nepodaří splnit. Na vině je podivuhodná metodika, kdy Stanjura nevykazoval jako schodek úvěry pro Ministerstvo dopravy od Evropské investiční banky, čímž se způsob vykazování schodků lišil od metodiky Mezinárodního měnového fondu. Na tyto nesrovnalosti MMF explicitně upozorňuje ve své zprávě o českém státním rozpočtu roku 2024 v článku IV. Pokud by Zbyněk Stanjura využil standardy MMF, skutečný schodek za rok 2024 by dosáhl 287,3 miliard korun a škončil by o 5 miliard pod plánem.
V září roku 2024 novelizuje vláda státní rozpočet a přidává 30 miliard k plánovanému zadlužení s tím, že půjde o prostředky na řešení škod po povodních. K rozpočtu roku 2025 přidává finance také a to 11 miliard korun. Nyní se pojďme podívat na rozpočtová kouzla Ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury, protože peníze skončily leckde, rozhodně ale neputovaly pouze do sanace škod po zničujících povodních.
Ono kouzlo spočívalo v tom, že Zbyněk Stanjura deklaroval navýšení rozpočtu za účelem vykrytí škod po povodních, prostředky ale účelově podle zákona nezavázal. Může je tak využít na jakékoli výdaje, které je zrovna třeba pokrýt.
Mluvčí ministerstva financí, Ondřej Macura, alokaci peněz na povodně do jiných kapitol potvrdil,
„Stejně tak je nutné říci, že do povodňové pomoci je potřeba zařadit také ty výdaje, které byly zařazeny pod jinými položkami, aniž by bylo zřejmé, že rovněž souvisejí s pomoci po povodních. Koncem roku jsme pak zvýšili i výdaje na obranu, abychom bezpečně splnili 2 % HDP zákonného závazku. Šlo o necelé čtyři miliardy korun. O všem, co vláda rozhodla v souvislosti s povodněmi, byl rozpočtový výbor sněmovny průběžně informován,“
„Kam zmizelo 36 miliard korun, které měly pomáhat? Jako místopředseda kontrolního výboru to budu řešit. A doufám, že ministr financí přijde s jasnými odpověďmi a vysvětlením. Peníze na pomoc lidem nemají být záplata na Stanjurovy rozpočtové průšvihy. S Piráty dohlédneme, aby se povodňové miliardy neutopily v rozpočtových kličkách,“
Oba citáty zástupce Ministerstva financí i bývalého předsedy Pirátů přímo Stanjurův rozpočtový trik potvrzují. Alokováno bylo miliard 30, utraceny byly 4. Schodek byl vykázán jako splněný ačkoli při zanechání původní výše 252 miliard by zřejmě nebylo možné plnění plánu dosáhnout. Při použití metodiky Mezinárodního měnového fondu ale nebyl schodek za rok 2024 splněn ani po navýšení prostředků ,,na povodně“ a dosáhl by 287,3 miliard korun.
Nelze si odpustit poznámku, že kdyby nepřišly povodně, musel by si je Zbyněk Stanjura zřejmě vymyslet. Situace ale není lepší ani v roce 2025.
Státní rozpočet na rok 2025 má díry a není splnitelný, varují ekonomové
Opravdové rozpočtové peklo ale nastává ve volebním roce 2025. Opět si vypůjčím slova ekonomů z Národní rozpočtové rady, kteří návrh státní bilance na rok 2025 rozcupovali a jejich obavy se ukazují i s odstupem času jako oprávněné.
Zbyňkem Stanjurou navržený rozpočet pro rok 2025 počítá s následujícími příjmy,
- 10 miliard z emisních povolenek: Ministr Stanjura započítává cenu povolenky na 104 eur/ks. Cena je přitom nižší a povolenka se obchoduje za 70 eur. Podle Národní rozpočtové rady tato diskrepance způsobí, že bude chybět až 10 miliard korun.
- Chybějících 22 miliard na obnovitelné zdroje: Ministr Stanjura plánuje výdaje na dotace obnovitelných zdrojů ve výši 8 miliard korun. V roce 2024 to ale bylo přes 30 miliard a zrušení příspěvků na obnovitelné zdroje nebylo kvůli hrozícím arbitrážím realizováno.
- Chybějící peníze na důchody: Rozpočet předpokládá nereálně vysoké odvody na sociální pojištění a tak podle NRR ignoruje díru ve výši 5 až 7 miliard korun.
Dezinterpretací a nadhodnocených příjmů s podhodnocenými výdaji lze najít v rozpočtu pro rok 2025 o mnoho více. Server Ekonomický Týdeník tuto situaci popisuje s detailní přesností a uvádí i vyjádření Mojmíra Hampla, šéfa Národní rozpočtové rady.
Důležitá je ale pouze jedna jediná věc. Skutečné plnění rozpočtu se občané dozví až po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny a pokud rozpočet nevyjde, spadne odpovědnost na bedra následující vlády a kromě nereálného plánu státních financí bude následující vláda řešit i další vymlčené problémy Fialova kabinetu, nejen mediálně propírané emisní povolenky pro domácnosti.
Fialův kabinet nové vládě vzešlé z říjnových voleb zanechá také nejdéle se táhnoucí arbitrážní spor České republiky, kauzu Diag Human. Soud v Londýně opět nároky České republiky zamítl a existuje již pravomocný výrok na jehož základě Česká republika musí podnikateli Josefu Šťávovi vyplatit přes 17 miliard korun. Nejasná je také dohoda s Korejci na projektu Dukovany, který měl zapojit domácí firmy až do výše 60 % z celkových nákladů projektu. Zatímco ministr Lukáš Vlček tento podíl nejprve potvrdil a posléze snížil na 30 %, ekonomové upozorňují, že závazná dohoda neexistuje. Zapojení místních firem bylo jedním z klíčových příslibů korejské KHNP a je tak otázkou, zda dnes po podpisu smlouvy k zapojení tuzemských firem vůbec dojde.
Na závěr dnešního textu si neodpustím lehce satirický komentář. Nejhorším výsledkem pro Petra Fialu by paradoxně mohlo být drtivé volební vítězství koalice SPOLU a následné řešení průšvihů, které způsobil druhý muž ODS, Zbyněk Stanjura, svými rozpočtovými kouzly.
