Opakují se Stanjurovy lži a pochybná minulost v Opavě?

V dnešním textu odhalím některé spojitosti a souvislosti, které dosud nikdy nebyly zveřejněny. Článek se týká ministra financí Zbyňka Stanjury a jde o podrobnou investigativní sondáž do jeho minulosti včetně klíčových souvislostí a podobností s dnešní rolí ministra financí v bitcoinové kauze. Jak je známo, Zbyněk Stanjura podle svých slov o ničem nevěděl navzdory mnoha důkazům prokazujícím opak. Zbyněk Stanjura také neporušil žádné zákony a není si vědom ani etické chyby, opět navzdory mnoha dokumentům a zjištěním, která prokazují opak.

V České republice existuje rčení - starého psa novým kouskům nenaučíš. Takový je i případ prvního místopředsedy ODS a dlouholetého matadora strany, jehož ceněnou schopností je formálními a procedurálními argumenty vymlčet i ty nejzávažnější kauzy. Stanjurovi jeho přístup funguje - již jednou v minulosti vymlčel kauzu týkající se klientelismu, porušení zákonů a střetu zájmů v Opavě. Podrobnosti přesahující dosavadní zjištění o této staré opavské kauze vím již roky, ale nepřišlo mi etické na Stanjuru tuto minulost vytahovat. Když dnes ale poslouchám jeho výmluvy v poslanecké sněmovně, je třeba si Opavu a éru Zbyňka Stanjury jako podnikatele a zároveň primátora připomenout včetně dosud nikdy nepublikovaných zjištění.

Jednání ministra Stanjury v letech 1998 až 2010 nápadně připomíná dnešní dny, kdy tehdy opavský primátor zadával zakázky své vlastní firmě a střet zájmů posléze odladil tím, že společnost přepsal na manželku. Média ale nešla do dostatečné hloubky celé problematiky a přehlédla četné další podivnosti, například zpětné dodání auditovaných účetních závěrek, které provedl Stanjurův bratr sídlící v budově firmy Zbyňka Stanjury.

V roce 2002 se Zbyněk Stanjura stává primátorem Opavy za ODS. Dříve podle svých slov podnikal v soukromé společnosti Eskon a.s., která obchoduje i se státem, ale po vstupu do politiky prý odešel. Stanjura ale lhal. Zatímco vedl město Opava, zadával také z pozice primátora zakázky své vlastní firmě a ze společnosti formálně odešel až v roce 2007, kdy daroval podíl manželce Haně. Pět let tak Zbyněk Stanjura přiděloval zakázky sám své firmě a po roce 2007 už je přiděloval jen své manželce.

V roce 2010 se ale dnešní ministr financí ocitá pod drobnohledem médií, stává se totiž předsedou poslaneckého klubu ODS. Redakce serveru Aktuálně.cz tehdy zveřejňuje, že Stanjura již 15 let neplní zákon a nepředkládá povinné účetní závěrky, navíc má podle informací deníku přidělovat zakázky sám sobě a lhát o svých majetkových poměrech. Podezření se následně potvrzuje a Stanjura přiznal, že lhal. Prý na svůj podíl zapomněl.

Předtím, než Zbyněk Stanjura přiznal svou lež, komentoval dotazy redaktorů Aktuálně.cz následovně,

„Ta věc je stará devět let. Přiznávám, že jsme se toho administrativního pochybení dopustili a nevím, proč bych to ještě dál rozebíral,“ a posléze dodal „Ve firmě jsem skončil 13. listopadu 2002 a nevím, co z toho chcete pořád vyvozovat.“

Nebyla to pravda, jak je již výše zmíněno. Tento komentář dokládá usilovnou snahu Zbyňka Stanjury mlžit i ve chvíli, kdy si je vědom skutečností a jejich rozporu s tvrzením, které sděluje novinářům. Porušení zákona se stane v očích dnešního ministra financí administrativním pochybením a Stanjura nerozumí, proč ze lží předního českého politika chtějí novináři něco vyvozovat. Situace je ale mnohem komplikovanější a je možné, že kdyby si novináři Aktuálně.cz všimli dalších nesrovnalostí v dokumentech předložených firmou, Stanjura by nemusel své pochybení politicky přežít.

Stanjura nelhal pouze v otázce vlastnictví podílu a v tom, že na svůj podíl i na zákonnou povinnost zveřejňovat účetnictví firmy zapomněl. Zbyněk Stanjura během svého působení na opavském magistrátu dokonce svůj podíl ve firmě Eskon a.s. navýšil. Jen těžko si lze představit situaci, kdy v roli politika nakoupím podíl ve firmě, které zadávám zakázky a na tuto skutečnost posléze zapomenu. Toto je další lež, kterou novináři, bohužel, v roce 2010 neodhalili. Dvě fotografie níže pořízené v archivu obchodního rejstříku Stanjurovo lhaní dokládají.

Stanjura tedy zapomněl, že firmu spoluvlastní, ale také musel zapomenout, že v mezidobí svého působení v roli primátora Opavy podíl dokonce přikoupil. Jelikož ale dnešní ministr financí také zapomněl zveřejňovat účetní závěrky společnosti, jak mu ukládá zákon, nebylo možné jeho majetkové poměry po dobu primátorství zkoumat.

Podobně jako lze najít spojení znalce z bitcoinové kauzy Jiřího Bergera se Zbyňkem Stanjurou - Berger je Stanjurovým poradcem - lze také najít i v Stanjurových účetních závěrkách podivné okolnosti.

Každá akciová společnost, jakou byla i firma Eskon a.s., má povinnost zveřejnit účetní závěrku za uplynulé účetní období ověřenou nezávislým auditorem. Nezávislost auditorům ukládá zákon o auditorech a Komora auditorů také kvůli dodržování etických pravidel při ověřování pravdivosti údajů ustanovila etický kodex, kde se píše například,

V případě zakázek, jejichž podstatou je ověřování, je ve veřejném zájmu a tudíž i požadováno Etickým Kodexem, aby členové týmu provádějícího ověřování, firmy a pokud přichází do úvahy firmy patřící do skupiny firem, byli ve vztahu ke klientovi, u něhož se provádí ověřování, nezávislí.

Zbyněk Stanjura se ale v roce 2010 ocitl pod mediální palbou a zjevně nebyl čas hledět na standardy, zákony, ani na základy etiky spojené s profesí politika. Jak si jinak vysvětlit, že auditorem zpráv vedoucích k verifikaci Stanjurova účetnictví byl jeho bratr Jan Stanjura, akreditovaný auditor s kanceláří v sídle budovy firmy Eskon a.s. jeho bratra, Zbyňka Stanjury. Celé účetnictví za 15 let zpětně obsahuje podpisy Stanjurových rodinných příslušníků, což rozhodně nevede k vyšší důvěryhodnosti předkládaných informací.

Účetní závěrky za roky 1997 až 2010 audituje a ověřuje Jan Stanjura, za správnost účetnictví odpovídá Vlasta Malurová a podepsána pod dokumenty je Hana Malurová. Dokumenty tedy verifikují bratr, manželka a švagrová Zbyňka Stanjury, který firmě v mezidobí zadává zakázky coby primátor Opavy. Jan Stanjura tímto postupem porušuje zákon o auditorech v platném znění, konkrétně ustanovení § 14 o nezávislosti, což ale v době verifikace smluv média neodhalila.

Nelze případu z roku 2011 a dnešní bitcoinové kauze nevidět jisté podobnosti. Zbyněk Stanjura i v otázce bitcoinů několikrát prokazatelně lhal. Poprvé, když uvedl, že věděl o daru pro rezort spravedlnosti od Pavla Blažka formou dopisu, který bývalý ministr zaslal Stanjurově kanceláři. To je ale dnes již vyvráceno - v samotném dopisu zmiňuje Blažek schůzku, na které prý o celé záležitosti se Stanjurou mluvil již dříve.

Druhou lží pak je, že Stanjuru nikdo nevaroval. Díky usilovné práci médií, zejména Deníku N, dnes již víme, že existovalo varování ze strany ředitelky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a dopis s právním stanoviskem, který Stanjurovy prý nepředal jeho šéf kabinetu, příhodně také člen ODS, Filip Benda. Této verzi se těžko věří, protože i podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, je takový scénář vysoce nepravděpodobný a sám Kalousek Stanjurovi nevěří. Bývalí ministři financí Andrej Babiš i Alena Schillerová souhlasí s Kalouskem, ale těžko jejich výroky hodnotit jako objektivní, když mají na pádu kabinetu Petra Fialy eminentní zájem.

Stanjura ale lhal i potřetí - viz doplňující zdroje uvedené pod článkem. Časová osa Evy Decroix jasně zmiňuje varování Finančního analytického útvaru a reakci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, konkrétně Radima Dragouna, který upozorňuje na možné a zřejmě i pravděpodobné zabavení darovaných bitcoinů jako výnosu z trestné činnosti. Blažek i Stanjura přitom svorně tvrdili, že výrok soudu dokládá legální původ prostředků a o bitcoinech jako čistých hovoří i darovací smlouva uzavřená mezi Ministerstvem spravedlnosti a Tomášem Jiřikovským. Soudy ale konstatovaly, že nejsou schopné určit, zda se na elektronice nachází výnosy z trestné činnosti proto, že jim Tomáš Jiřikovský počítače a šifrované disky neodemkl. Pokud by disky odemkl, teprve poté by bylo možné zjistit a prozkoumat, zda jsou bitcoiny čisté.

Jak se prokázalo později, žádný soud neoznačil Jiřikovského bitcoiny jako legální majetek, pouze soudy sdělily, že žádný majetek nebyl vzhledem k zašifrované elektronice policií nalezen a původ prostředků tedy nebylo možné vyhodnotit. Tato diskrepance může působit marginálně, jde ale o dva zcela odlišné výroky, které si Stanjura s Blažkem vyložili tak, jak se jim to hodilo.

Celé působení Zbyňka Stanjury v bitcoinové kauze začíná připomínat situaci kolem firmy Eskon a.s. z roku 2011. Stanjura si nepamatuje schůzku se svým spolustraníkem, nepamatuje si ani varování šéfky úřadu ÚZSVM, dopis s právním stanoviskem se ztratil a roli poradce Zbyňka Stanjury, Jiřího Bergera, zaplaceného drogovým dealerem Jiřikovským, tu pro jistotu ministr financí raději nikdy nekomentoval.

A tak je na závěr textu nutné se ptát: Je možné, že Zbyněk Stanjura situaci kolem bitcoinové kauzy tak nekompetentně a nešťastně s dobrými úmysly zbabral, nebo se vracíme zpět do minulosti a opět veřejnost dostává ty samé lži a výmluvy, jako když Stanjura, tehdy ještě v Opavě, zapomněl, že podíl neprodal, ale naopak jej přikoupil?

Doplňkové zdroje vyžadující předplatné Deníku N: