Měli zastropovat, ale nezastropovali: Evropská komise řešila povolenky ETS 2

Jen těžko by se hledalo téma, které čeští politici tolik akcentovali v předvolební kampani. Emisní povolenky ETS 2, které Fialova vláda odmítla zavést do české legislativy, dnes řešila Evropská komise, která z iniciativy 19 členských zemí EU měla navrhnout řešení k zastropování jejich ceny. Došlo ale k něčemu úplně jinému a to z velmi prostého důvodu. Povolenky totiž není možné zastropovat už jen kvůli mechanismu jejich cenotvorby. Cena povolenek se tvoří na burze formou nabídky a poptávky. Navýšení nabídky ale není to samé, jako regulace ceny, což ostatně dokázal už systém zavedených povolenek ETS, jejichž ceny kolísají a během energetické krize let 2022 a 2023 byly hlavním důvodem zvýšených cen energií a stížností průmyslníků.

Dne 21. října 2025 předložili zástupci Evropské komise návrh na řešení potenciálních skokových zdražení fosilních paliv a zemního plynu pro domácnosti v Evropské unii. Z iniciativy 19 států, mimo jiné vedených Českou republikou, měli komisaři mechanismus obchodování s povolenkami upravit tak, aby jejich cena nepřesáhla 45 euro za tunu oxidu uhličitého. Zde nastává první problém. Komisaři totiž předložili svůj plán na omezení ceny, ale 45 eur upravili tak, že započetli zvýšenou inflaci let 2020 až 2025 a v důsledku tak nyní mechanismus kontrolující cenu počítá s hladinou nikoli 45 eur, ale 57 eur.

Diskutabilní je i řešení komisařů, které k úpravě ceny zvolili. Místo fixní ceny 45, respektive 57 eur, navrhli, aby obchodování s povolenkami zůstalo v totožném mechanismu jako je nyní, ale s tím rozdílem, že při překročení požadované ceny zaplaví regulátoři trh novými povolenkami, čímž by měla jejich cena spadnout. Pokud ale investoři disponují dostatečným kapitálem, tyto povolenky jednoduše vykoupí a unie by tak musela neustále zaplavovat trh novými a novými povolenkami s potenciálem vyčerpání druhé strany. Stačilo přitom nastavit maximální možnou cenu na určitý strop a zamezit obchodování nad touto hranicí, což se nestalo. Proč komisaři zvolili tento postup je zřejmé, emisní povolenky jednoduše zastropovat nejde.

Trh s povolenkami není jediným existujícím trhem, ale existují i burzy s deriváty, tedy produkty odvozenými od samotných povolenek, jakými jsou například kontrakty na budoucí cenu, takzvané futures. Pokud by komise zasáhla do existujícího mechanismu, zatímco trh s futures již běží, riskovala by Evropská unie miliardové arbitráže a ty následně nemohou dopadnout jinak, než prohrou unie a vyplacením škody investorům. Investoři si proto s předloženou legislativou nedělají těžkou hlavu a na návrh stěží reagovali. Cena futures kontraktu stále dosahuje 79 eur za jednu povolenku, protože návrh předložený komisaři nemůže a nebude fungovat.

Návrh komisařů není definitivní, musí jej ještě projednat Evropský parlament a poslanci mohou přidávat pozměňovací návrhy a změny následně schválit hlasování. Komplikace ale nastávají v tom, že členské státy Evropské unie nemají na změně skutečný zájem, jde pouze o předstírání řešení, protože systém obchodování nelze změnit, tudíž nelze nijak regulovat samotnou cenu jedné povolenky a změna by musela přijít skrze změnu unijní energetické burzy EEX. Takové řešení ale nelze schválit ihned a s nezměněnými povolenkami se také pojí lákavá příležitost pro členské státy, které získají do rukou další ohromný rozpočet v podobě Evropského sociálně - klimatického fondu. Jen pro Českou republiku se počítá s více než 150 miliardami korun k přerozdělení a politici, jak je známo, nikdy přerozdělování peněz neodmítnou. Němci, Francouzi, ale i Švédové a Nizozemci již mají jasné a schválené plány, jak s prostředky z klimatického fondu využijí a odpor České republiky a dalších středoevropských států bude pouhým soubojem mravence se slonem.

Výše uvedené státy udávají v Evropské unii pravidla hry a většinu v parlamentu stále drží strany, které současnou Evropskou komisi zvolily a tak lze jen těžko předpokládat, že by s jejím postupem nesouhlasily a očekávat, že by Ursula von der Leyen neměla pro svůj návrh zajištěné spojence v řadách europoslanců.

Řešení, které komisaři navrhli, navíc počítá s takzvaným Tržním stabilizačním mechanismem (MRS2), jehož volné povolenky mají vyrovnávat cenu těch obchodovaných a regulovat tržní výkyvy. Systém má ale mnoho vad, mimo jiné tu, že investoři disponují takovými kapitálovými rezervami, aby rezervu jednoduše pozřeli a spekulovali na budoucí nárůst ceny ve chvíli, kdy jsou dodatečné povolenky uvolněny.

Státníci tak uzavírali koalice, ujišťovali domáci obyvatelstvo, ale řešením je systém, který již dnes funguje a mnoho odborníků, například bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, jej považuje za zastaralý a nefunkční. O zastropování také ujišťovali Čechy před volbami Petr Fiala i europoslanci z řad koaličních stran i Pirátů. Jak budou hlasovat ve chvíli, kdy je systém nepozměněn, cena je vyšší než navržený strop a obchodování probíhá totožným způsobem jako dříve? Své vyslance v Evropském parlamentu si již musí odkontrolovat samotní občané a sledovat, jaké připomínky jednotliví europoslanci podávají a jak korespondují s tím, co píší na sociální sítě a jak komunikují s veřejností. Tento rozpor mezi proklamovanými kroky a realitou je totiž právě to, co politiku dělá pro občany nesrozumitelnou a přitom existuje jednoduché řešení - o politiku se zajímat a sledovat, co volení zástupci skutečně prosazují a jak jednají v zájmu svých voličů.