Článek
Věta, že investice mají porazit inflaci, se opakuje tak často, až se z ní stalo heslo. Málokdy k ní ale někdo přiloží číslo, kolika fondům se to za poslední pětiletku doopravdy povedlo. Tak jsem to spočítal.
Laťku určuje Český statistický úřad. Průměrná roční míra inflace byla v roce 2021 na 3,8 procenta, v roce 2022 na 15,1 procenta, v roce 2023 na 10,7 procenta, v roce 2024 na 2,4 procenta a v roce 2025 na 2,5 procenta. Když se to poskládá za sebou, cenová hladina za těch pět let vzrostla o 38,8 procenta. To odpovídá 6,78 procenta ročně, a přesně tohle číslo musel fond překonat, aby si člověk zachoval kupní sílu.
Proti tomu jsem postavil 1 082 fondů dostupných v Česku, které mají pětiletý výnos k 30. červnu 2026. Data jsou z veřejné databáze fondů, kterou zveřejňuji na PorovnejFondy.cz. Období se o půl roku posouvá, protože fondy měřím k pololetí a inflaci po kalendářních letech, na řádu velikosti to ale nic nemění. Do vzorku jde každá třída zvlášť, sloučené rodiny fondů nepočítám.
Laťku 6,78 procenta ročně překonalo 369 fondů z 1 082, tedy 34 procent
Dvě třetiny fondů tedy inflaci nepřekonaly. Není to výsledek špatné správy, je to výsledek toho, jaké roky do období spadly. Rok 2022 a 2023 byly cenově výjimečné a laťka se kvůli nim vyhoupla vysoko nad to, co většina konzervativních nástrojů může vydělat.
Rozdíly mezi kategoriemi jsou přitom obrovské. U akciových fondů překonalo laťku 310 z 573, tedy 54 procent. U nemovitostních 17 z 34, tedy polovina. U smíšených fondů jen 19 ze 150, tedy 13 procent. U dluhopisových 3 z 272, tedy jedno procento. U fondů peněžního trhu ani jeden z patnácti.
Rychlý přepočet: o kolik za pět let zdražil nákup, který stál
- 100 000 Kč, po pěti letech zhruba 138 800 Kč
- 250 000 Kč, po pěti letech zhruba 347 000 Kč
- 500 000 Kč, po pěti letech zhruba 694 100 Kč
- prostřední akciový fond se 7,16 % ročně by z půl milionu udělal 706 500 Kč, prostřední dluhopisový s 1,20 % jen 530 700 Kč
Zjednodušený model bez daní, bez vstupních poplatků a bez dalších vkladů.
U dluhopisových fondů uspěly 3 fondy z 272, a není to jejich chyba
Ten výsledek vypadá jako obžaloba celé kategorie, ale takhle se číst nedá. Dluhopisový fond drží půjčky s pevným úrokem. Když sazby a inflace vyskočí, hodnota už držených dluhopisů klesne, protože nové se vydávají s vyšším úrokem. Fond ten propad musí nejdřív dohnat a teprve pak začne vydělávat na nové, vyšší úrokové hladině.
Přesně to se v uplynulé pětiletce stalo. Kdo držel dluhopisový fond, dostal nejdřív pokles a až potom vyšší úrok. Kdyby se stejné měření dělalo za pět let, kdy sazby klesají, vyšlo by pravděpodobně obráceně. Právě proto je nebezpečné vybírat fondy podle toho, co fungovalo v posledním období.
Bankovní vklady laťku nepřekonaly také, a to ani zdaleka
Aby to bylo férové, patří do srovnání i to, co dělaly peníze v bance. Česká národní banka uvádí za červen 2026 průměrný úrok běžných účtů domácností 0,15 procenta ročně, u jednodenních vkladů 1,52 procenta a u vkladů s dohodnutou splatností 3,11 procenta. Ani jedno z těch čísel se laťce 6,78 procenta neblíží, a to jsou to sazby z doby, kdy už jsou vysoko.
Závěr tedy nezní, že fondy zklamaly a vklady obstály. Zní, že to období bylo takové, že kupní sílu uhájil málokdo. Rozdíl je jen v tom, o kolik se komu vzdálila.
Komoditní fondy uspěly všechny, ale je jich jen jedenáct
Nejvyšší úspěšnost má komoditní kategorie, kde laťku překonalo všech jedenáct fondů, které mají pětiletou historii. Jedenáct fondů je ale tak malý vzorek, že z něj nejde dělat závěr o kategorii. Navíc jde o skupinu, která se v předchozí dekádě chovala přesně opačně.
Podobná opatrnost patří i k alternativním fondům, kde uspělo devět z 27. U obou skupin platí totéž: čím užší zaměření, tím víc výsledek závisí na tom, jaké pětileté okno se zrovna vybere.
Co z toho plyne pro peníze, které leží doma
- Porážet inflaci není vlastnost produktu, ale výsledek konkrétního období. Ve chvíli, kdy inflace vyskočí na patnáct procent, ji nepřekoná skoro nic, co je zároveň klidné.
- Kategorie s nejvyšší úspěšností jsou zároveň ty, které nejvíc kolísají. U akciových fondů, které laťku překonaly v 54 procentech případů, se hodnota mezitím propadala i o desítky procent.
- Zpětný pohled na jedno pětileté okno není předpověď. Kdyby okno začínalo o dva roky dřív nebo později, tabulka by vypadala jinak.
Shrnutí: laťka byla mimořádně vysoko a v číslech je to vidět
Dvě třetiny fondů nepřekonaly za posledních pět let zdražování. Vypadá to jako špatná zpráva o fondech, ale je to hlavně zpráva o té pětiletce. Když ceny za dva roky vyrostou o čtvrtinu, musí investice udělat něco výjimečného, aby to dohnala, a většina nástrojů, které mají zároveň držet hodnotu klidně, to udělat nemůže.
Praktický závěr je proto o očekáváních, ne o výběru produktu. Kdo od konzervativního fondu čekal, že mu ubrání kupní sílu v roce s patnáctiprocentní inflací, čekal něco, co ten nástroj neumí. Žádná z těch kategorií není zárukou toho, že příště dopadne stejně. Laťka se totiž bude počítat z jiných let.
Zdroje: Míra inflace, Český statistický úřad (csu.gov.cz); Indexy spotřebitelských cen, inflace, červenec 2026, ČSÚ (csu.gov.cz); Komentář k úrokovým sazbám měnových finančních institucí, ČNB (cnb.cz).
