Článek
Roční poplatek je jediné číslo, které o fondu víte s jistotou dřív, než do něj vložíte první korunu. Výnos se dozvíte až zpětně, poplatek se strhává pořád, v dobrých i ve špatných letech. Proto mě zajímalo, jak vlastně vypadá ta nejlevnější část nabídky, kterou mají lidé v Česku k dispozici: kdo ji dělá, co v ní je a jestli se dá z jejích výsledků něco vyčíst.
Vycházím z veřejné databáze fondů dostupných v Česku, kterou vedu na PorovnejFondy.cz. Má 1 348 řádků a u 1 309 z nich je vyplněná celková roční nákladovost, tedy TER, u zbylých 39 se ji veřejně dohledat nepodařilo. Počítám třídy, nikoli rodiny fondů: každá měnová nebo výplatní varianta je samostatný řádek s vlastním poplatkem, a třídy proto neslučuji. Hranici jsem dal na 0,30 % ročně. Výnosy jsou průměrné roční výnosy za pět let v měně fondu, data jsou k 30. červnu 2026.
Pod 0,30 % ročně se vejde 64 tříd, tedy 4,89 % tříd s udaným poplatkem
Z 1 309 tříd s udaným poplatkem stojí méně než 0,30 % ročně jen 64. Medián jejich poplatku je 0,14 % a nejlevnější třída si bere 0,03 %. Tuhle část trhu přitom dělá jen 14 správců ze 66, které v databázi mám. Pět z nich drží 49 levných tříd, tedy 76,56 %. Nejvíc jich má Fidelity, 17, za ní iShares s 11, BNP Paribas s devíti a Vanguard i Xtrackers po šesti. Pět dalších správců se do levné části dostalo jedinou třídou.
U 47 ze 64 tříd obsahuje název slovo ETF nebo Index, případně zkratku burzovně obchodované komodity. Jde tedy o fondy, které nevybírají jednotlivé akcie, ale kopírují předem daný index nebo cenu komodity. Zbylých 17 jsou z velké části indexové řady pojmenované jinak a pět fondů peněžního trhu. Nízká cena tu není sleva, je to jiná služba. Sledovat index je levnější než platit tým, který vybírá tituly.
Ze 64 levných tříd je 52 akciových a smíšená ani jedna
Složení levné části je velmi jednostranné. Akciových tříd je 52, dluhopisových pět, peněžního trhu také pět a komoditní dvě. Smíšený fond, tedy ten, který kombinuje akcie a dluhopisy v jednom balení, se pod hranici nedostal ani jeden, přestože smíšených tříd s udaným poplatkem je v databázi 186. Kdo chce mít rozložení mezi akcie a dluhopisy hotové od správce, za to zaplatí víc, protože to rozložení je právě ta služba navíc.
Ještě výraznější je měna. Ze 64 levných tříd je 60 v cizí měně, 35 v dolarech a 25 v eurech, v korunách jsou jen čtyři. Pro srovnání, korunových tříd s udaným poplatkem je v databázi 428 a medián jejich poplatku je 1,79 % ročně. Levná část nabídky tak pro českého investora znamená skoro vždy i měnové riziko: výsledek v korunách se může od výsledku fondu lišit o to, jak se mezitím pohnul kurz.
Rychlý přepočet: kolik stojí 0,14 % a kolik 1,91 % ročně
- 100 000 Kč: 140 Kč proti 1 910 Kč za rok
- 250 000 Kč: 350 Kč proti 4 775 Kč za rok
- 500 000 Kč: 700 Kč proti 9 550 Kč za rok
- 500 000 Kč za deset let: zhruba 7 000 Kč proti 87 700 Kč, rozdíl 80 700 Kč
0,14 % je medián levné části, 1,91 % medián ostatních akciových tříd. Model počítá jen poplatek v ročních řádcích strhávaný z původní částky, v desetiletém ze zůstatku zmenšeného o poplatky předchozích let, bez výnosu, bez daní, bez poplatků distributora a bez měnového kurzu. Obě sazby platí pro jinou službu, nejsou to dva zaměnitelné produkty.
Pětiletý medián levné části je 10,96 %, celé nabídky 4,51 %
Pětiletou historii má 57 levných tříd a medián jejich ročního výnosu je 10,96 %. Celá databáze, 1 082 tříd s pětiletou historií, má medián 4,51 %. Jenže to srovnání míchá dohromady akciové fondy s dluhopisovými a peněžními, které v levné části skoro chybí. Poctivější je porovnat jen akcie s akciemi.
U akciových tříd vyšel medián levné části 11,22 % ze 46 tříd, u ostatních 6,81 % z 525 tříd. Rozdíl 4,41 procentního bodu ročně je pořád velký, ale je v něm schovaný další vliv. Z 52 levných akciových tříd má 33 v názvu index amerického nebo celosvětového akciového trhu, 23 z nich jsou v dolarech, a americké akcie měly za posledních pět let mimořádné období. Velkou část rozdílu tak dělá to, kam fond investuje, ne jen to, kolik stojí.
Akciové třídy s poplatkem 1 až 1,5 % měly medián 10,78 %
Rozdělil jsem akciové třídy do pásem podle poplatku. Pod 0,30 % vyšel pětiletý medián 11,22 %. V pásmu od 0,30 do 1 % to bylo 10,08 % u 27 tříd, v pásmu od 1 do 1,5 % pak 10,78 % u 20 tříd. Teprve nad 1,5 % medián spadne, na 7,09 % u 315 tříd a na 5,63 % u 163 tříd nad 2 %. Výnos tedy neklesá s každou desetinou poplatku. Zlom je až tam, kde začínají klasické aktivně řízené fondy, a ty často investují jinam než do širokého amerického indexu. Prostřední pásma jsou malá, beru je jako náznak, ne důkaz.
Překryv je vidět i obráceně. Ze 478 akciových tříd s poplatkem od 1,5 % výš jich 79 dosáhlo vyššího pětiletého výnosu než medián levné části. A uvnitř levné části dělí desátý a devadesátý percentil 6,96 % a 13,33 % ročně, podle toho, jaký trh fond sleduje. Nízký poplatek neurčuje, kterým směrem se trh pohne.
Levné dluhopisové třídy vyšly na minus 1,38 % ročně
Nejlepší protipříklad dávají dluhopisy. Čtyři levné dluhopisové třídy s pětiletou historií mají medián minus 1,38 % ročně, zatímco 262 ostatních dluhopisových tříd plus 1,23 %. Nejde o to, že by levné fondy byly horší. Jsou to indexové fondy na široký evropský a světový dluhopisový trh v eurech a právě takové portfolio po růstu sazeb v roce 2022 ztratilo hodně. Poplatek ve výsledku hraje roli, ale sazby a splatnost ho tady přehlušily.
Verdikt: levná je obálka, výsledek určuje obsah
Z čísel plyne, že nejlevnější část nabídky je úzká, akciová, indexová a skoro celá v cizí měně. Neplyne z nich, že levnější fond automaticky vydělá víc. Vysoký pětiletý medián levné části je hlavně otiskem pěti silných let amerického trhu. Minulá výkonnost tu není zárukou ničeho, příštích pět let se může vyvíjet úplně jinak. Co z nich plyne jistě, je cena: 0,14 % proti 1,91 % ročně se v korunách sčítá každý rok bez ohledu na to, jak se trhu daří. U dražšího fondu se proto vyplatí vědět, za jakou službu se ten rozdíl platí, třeba za rozložení mezi akcie a dluhopisy, za korunovou třídu nebo za výběr titulů. Když se ta služba vyjmenovat nedá, platí se jen za obálku.
