Článek
Číslo 1 348 zní jako široký výběr. Tolik fondů se v Česku nabízí přes banky, investiční společnosti a obchodníky s cennými papíry, a u přepážky to zní jako nepřeberná nabídka. Chtěl jsem vědět, kolik z těch řádků jsou opravdu odlišné fondy a kolik z nich se dá vůbec držet v korunách, tedy v měně, ve které většina lidí vydělává i utrácí.
Podkladem je veřejná databáze 1 348 tříd fondů dostupných v Česku, kterou spravuji na PorovnejFondy.cz, se stavem k 30. červnu 2026. Každý řádek v ní je jedna třída, tedy jedna konkrétní podoba fondu, tak jak se podepisuje ve smlouvě. Pravidlo slučování je jednoduché a dá se přezkoušet: dvě třídy patří k jednomu fondu, když mají stejného správce, stejnou kategorii a stejný název po odstranění označení měny, slov o měnovém zajištění, výplatní varianty a koncového písmene třídy. Přes správce ani přes kategorie se nic neslučuje.
Z 1 348 řádků zbylo 970 fondů, 378 řádků jsou jen další třídy
Po sloučení zbylo 970 odlišných fondů. Zbývajících 378 řádků nabídky nejsou jiné fondy, ale jiné podoby týchž portfolií: jednou v eurech, jednou v korunách, jednou s výplatou výnosu, jednou bez ní. Nabídka je tedy zhruba o 28 % užší, než jak vypadá z prostého počtu.
Překvapilo mě, jak nerovnoměrně jsou ty třídy rozdělené. Celých 701 fondů, tedy 72 % z 970, existuje jen v jediné podobě. Dvě třídy má 185 fondů a tři nebo víc jich má 84. Pět podob má jen pět fondů velkých zahraničních správců. Volba mezi měnami a variantami tedy existuje u necelé třetiny nabídky, u zbytku je jedna podoba a hotovo.
Korunovou třídu má 436 fondů z 970, tedy 45 %
Korunovou třídu, tedy podobu, ve které se hodnota podílu vede v korunách, má 436 z 970 fondů. To je 45 %. Zbývajících 534 fondů, 55 % nabídky, existuje jen v eurech, dolarech nebo v obou, ale v korunách vůbec.
Při pohledu na jednotlivé třídy je obraz ještě ostřejší: z 1 348 řádků je korunových 457, tedy 34 %, eurových 520 a dolarových 371. Měnu si přitom vybírá jen málokdo. Z 970 fondů má 725 všechny své třídy v jediné měně a jen 245 nabízí víc měn vedle sebe. A z 66 správců, kteří jsou v databázi zastoupeni, jich 12 nemá korunovou třídu u žádného ze svých fondů.
U nemovitostních fondů je koruna u 87 %, u akciových jen u 35 %
Podle kategorií se podíl korunových fondů liší víc než dvojnásobně. Nemovitostních fondů je po sloučení 45 a korunovou třídu jich má 39, tedy 87 %. Většina z nich vlastní budovy v Česku a jejich zákazníkem je český střadatel. Alternativní fondy mají korunu u 31 ze 42, tedy u 74 %, smíšené u 97 ze 157, což je 62 %, fondy peněžního trhu u 10 z 19.
Na opačném konci stojí dvě nejpočetnější kategorie. Dluhopisových fondů je 232 a korunu jich má 91, tedy 39 %. Akciových fondů je 467, nejvíc ze všech, a korunovou třídu má jen 164 z nich, 35 %. Právě tam, kde je výběr nejširší, je tedy koruna nejvzácnější. Zbylých 303 akciových fondů si člověk žijící v korunách kupuje v cizí měně, ať už o tom ví, nebo ne.
Rychlý přepočet: eurová třída bez zajištění držená v korunách
- 100 000 Kč: při mediánu akciových fondů 7,16 % ročně naroste za pět let o 41 307 Kč, počítáno v eurech; po přepočtu kurzem o 34 515 Kč, posílení koruny ukrojilo 6 792 Kč
- 250 000 Kč: nárůst 103 267 Kč v eurech, po přepočtu 86 286 Kč, kurz ukrojil 16 981 Kč
- 500 000 Kč: nárůst 206 535 Kč v eurech, po přepočtu 172 574 Kč, kurz ukrojil 33 961 Kč
- v přepočtu na roční výnos to je 6,11 % místo 7,16 %
Model počítá s pevným ročním výnosem po celých pět let, s kurzem koruny k euru z kurzovního lístku ČNB k 30. červnu 2021 a k 30. červnu 2026 a bez poplatků distributora, daní a dalších vkladů. Popisuje jedno konkrétní pětileté období a jeho pohyb kurzu, ne to, co udělá kurz v dalších pěti letech.
Koruna za pět let posílila k euru o 4,81 %, k dolaru o 0,71 %
Proč na měně třídy záleží, ukazuje kurzovní lístek České národní banky. K 30. červnu 2021 stálo euro 25,49 koruny, k 30. červnu 2026 stálo 24,26 koruny. Koruna tedy za pět let posílila o 4,81 %. U dolaru byl pohyb malý, z 21,44 na 21,29 koruny, tedy o 0,71 %. Kdo držel eurovou třídu bez měnového zajištění, tomu kurz ukrojil 4,81 % z celé hodnoty investice, ať byl fond jakkoli dobrý.
Rozdíl mezi zajištěnou korunovou třídou a nezajištěnou eurovou třídou téhož fondu je právě tenhle kurz. Zajištěná třída pohyb kurzu odfiltruje a místo něj se do výsledku promítne rozdíl úrokových sazeb mezi korunou a eurem. Nezajištěná třída kurz nese celý, oběma směry. V uplynulých pěti letech koruna posilovala a nezajištěná eurová třída na tom prodělala. V jiném období může koruna oslabit a totéž držení pak výsledek naopak zlepší. Minulý pohyb kurzu není zárukou toho, kam se koruna vydá dál, a nedá se z něj udělat pravidlo.
Dvě věci, které z těch počtů neplynou
- Počet 970 fondů neříká, kolik z nich má v nabídce konkrétní banka nebo distributor. Jeden prodejce jich mívá v ceníku několik desítek, ne stovky, takže skutečný výběr u přepážky je užší než 970.
- Fondy s korunovou třídou mají medián pětiletého výnosu 5,05 % ročně, fondy jen v cizí měně 3,64 %. Rozdíl ale nevzniká tím, že by koruna byla lepší. Mezi korunovými fondy je víc nemovitostních a alternativních, mezi cizoměnovými víc dluhopisových, a každá kategorie prošla posledními pěti lety jinak. Poplatek je u obou skupin prakticky stejný, medián 1,80 % proti 1,76 % ročně. A obě čísla popisují pět konkrétních let, která se nebudou opakovat, takže o budoucím výnosu žádné z nich nic nezaručuje.
Co z toho plyne
Číslo 1 348 je počet řádků, ne počet možností. Odlišných fondů je 970 a v korunách se dá držet 436 z nich, u akciových fondů zhruba každý třetí. Špatná zpráva to není, 436 fondů je pořád víc, než kolik jich kdokoli stihne prostudovat.
Užitečné je něco jiného. Když se u fondu objeví jen eurová nebo dolarová třída, není to chyba prodejce ani nedostatek fondu, u 534 fondů prostě jiná podoba neexistuje. Rozhodnutí, jestli si k fondu vzít i cizí měnu, pak ale dělá investor, ne správce. Stačí se před podpisem podívat, v jaké měně je třída vedená a jestli je zajištěná, obojí stojí v názvu třídy a v dokumentu s klíčovými informacemi. Je to jedna z mála věcí, které jdou u fondu zjistit dopředu, a v 55 % nabídky se bez ní nedá obejít.
Zdroje: Kurzy devizového trhu k 30. 6. 2021 a k 30. 6. 2026, Česká národní banka (cnb.cz).
