Článek
Rozhovor o investování skoro vždy skončí u volby škatulky. Chci něco opatrného, tedy dluhopisový fond. Chci růst, tedy akciový. Jakmile škatulka padne, konkrétní fond se často vybere podle toho, co je zrovna po ruce, protože to už přece nemůže být takový rozdíl.
Rozhodl jsem se změřit, jak velký ten rozdíl doopravdy je. Vzal jsem 1 082 fondů dostupných v Česku, které mají pětiletou historii k 30. červnu 2026, a jejich výsledky rozložil na dvě části: na tu, kterou vysvětlí zařazení do kategorie, a na tu, která zbývá uvnitř kategorií. Data jsou z otevřené databáze fondů PorovnejFondy.cz, kterou spravuji. Jedna položka vzorku je jedna třída fondu, slučování tříd do rodin nedělám.
Kategorie vysvětlí 21,40 procenta rozdílů, uvnitř zůstává 78,60 procenta
Metoda je stará a nudná, jmenuje se rozklad rozptylu. Spočítá se, jak moc se od sebe liší výsledky všech fondů dohromady, a pak se ta rozdílnost rozdělí. Část jde na vrub toho, že akciové fondy prostě vydělávají jinak než dluhopisové. Zbytek vznikl uvnitř jednotlivých kategorií, tedy mezi fondy, které dělají v principu totéž.
Na kategorii připadá 21,40 procenta. Na to, který konkrétní fond v ní člověk drží, zbývá 78,60 procenta. Volba škatulky tedy rozhoduje o zhruba pětině rozdílů ve výsledcích, i když jí lidé věnují většinu času, který výběru vůbec dají.
U 573 akciových fondů je mezi desátým a devadesátým percentilem 14 bodů ročně
Nejlépe je to vidět na akciové kategorii. Z 573 fondů s pětiletou historií je desetina nejslabších na minus 0,59 procenta ročně a níž. Prostřední fond má 7,16 procenta ročně. Desetina nejsilnějších je na 13,26 procenta ročně a výš. Mezi desátým a devadesátým percentilem je tedy 14 procentních bodů ročně, a to všechno uvnitř jedné jediné škatulky.
Krajní hodnoty jsou ještě dál od sebe, ale nemá smysl je uvádět, protože na koncích vzorku sedí úzce zaměřené fondy, u kterých jde spíš o sázku na jedno téma než o zastoupení kategorie.
Rychlý přepočet: co za deset let udělá prostřední akciový fond, 7,16 % ročně
- ze 100 000 Kč přibližně 199 700 Kč
- ze 250 000 Kč přibližně 499 200 Kč
- z 500 000 Kč přibližně 998 400 Kč
- desetina nejslabších, minus 0,59 % ročně, by z půl milionu udělala 471 300 Kč, desetina nejsilnějších s 13,26 % pak 1 736 700 Kč
Zjednodušený model bez daní, bez vstupních poplatků a bez dalších vkladů.
U dluhopisových je rozpětí 6,4 bodu, u smíšených 6,82
Akciová kategorie je nejširší, ale nejde o výjimku. U 272 dluhopisových fondů je desátý percentil na minus 2,56 procenta ročně a devadesátý na 3,84 procenta, tedy rozpětí 6,4 bodu. U 150 smíšených fondů je to od 0,28 do 7,10 procenta, rozpětí 6,82 bodu. U 27 alternativních fondů dokonce 8,40 bodu.
Jinými slovy: i v té nejopatrnější kategorii se dva lidé, kteří si oba koupili dluhopisový fond, mohli po pěti letech rozejít o šest procentních bodů ročně. Ani jeden z nich přitom neudělal nic, co by šlo nazvat riskantním rozhodnutím.
Uvnitř akciové kategorie dělí témata dalších 6 bodů: 10,6 proti 4,3 procenta
Odkud se to rozpětí bere, se dá ukázat i bez statistiky. Roztřídil jsem akciové fondy podle toho, co mají v názvu, což je hrubé, ale poslouží. Fondy s americkým zaměřením mají medián 10,59 procenta ročně, technologické 10,55 procenta a dividendové 9,65 procenta. Fondy zaměřené na Čínu a Asii mají medián 5,02 procenta, na rozvíjející se trhy 6,00 procenta a na zdravotnictví 4,32 procenta.
Mezi dvěma fondy, které jsou oba akciové a oba široce rozložené, tak může být rozdíl šesti procentních bodů ročně jenom kvůli tomu, na jakou část světa se dívají. Není to hodnocení kvality správce. Je to popis toho, kde se v uplynulých pěti letech výnos vytvořil, a ten se v dalších pěti letech může vytvořit jinde.
Rozpětí 14 bodů ale není návod, jak si vybrat ten pravý fond
Tady je nutné zabrzdit. Z velkého rozpětí se snadno vyvodí, že stačí vybrat správný fond a je vyhráno. Jenže když jsem na stejných datech porovnal dvě nepřekrývající se pětiletky, tedy roky 2016 až 2021 a 2021 až 2026, pořadí akciových fondů se mezi nimi neopakovalo. Korelace pořadí vyšla minus 0,23 a z 88 fondů horní čtvrtiny jich 32 skončilo v té úplně poslední.
Velké rozpětí a nízká stálost pořadí jdou dohromady špatně. Znamenají, že rozdíl mezi fondy je obrovský, ale minulý žebříček ho dopředu neukáže. Co ukázat dopředu jde, jsou nudné věci: v jaké měně je třída, jaká je nákladovost, jak široce je fond rozložený a jestli dělá to, co si člověk myslí, že dělá.
Co z toho plyne: škatulka je první krok, ne poslední
Rozhodnutí mezi akciemi a dluhopisy je důležité, protože určuje, jak moc bude hodnota kolísat. Podle těchto dat ale vysvětlí jen zhruba pětinu toho, jak se výsledky rozešly. Zbytek se odehrál uvnitř kategorie, kde už člověk většinou nevybírá, ale bere, co dostane.
Praktický závěr je proto skromný. Když někdo řekne, že má akciový fond, neřekl skoro nic o tom, jak dopadl. Řekl jen, do jaké škatulky ten fond patří, a ta podle těchto dat rozhoduje zhruba o pětině výsledku. Zbytek se odehrál uvnitř a naměřená pětiletka není zárukou té příští.
Zdroje: Míra inflace, Český statistický úřad (csu.gov.cz); Ochrana spotřebitele na finančním trhu, Česká národní banka (cnb.cz).
