Článek
Alternativní fondy jsou to, co se v nabídce objeví, když už člověk má akciový a dluhopisový fond a zeptá se, co dál. Patří sem podíly na nekótovaných firmách, úvěry mimo banky, odkoupené pohledávky, ale i strategie, které mají vydělávat bez ohledu na to, co dělá burza. Spojuje je slib, že dělají něco, co běžný fond neumí.
Prošel jsem proto databázi 1 348 fondů dostupných v Česku, kterou spravuji na PorovnejFondy.cz, a podíval se, jak si tahle kategorie stojí. Vyšlo z toho, že je nejdražší ze všech sedmi kategorií, nejhůř doložená a že proti fondům peněžního trhu si za pět let polepšila o 1,11 procentního bodu, zatímco na poplatku stojí o 1,64 bodu víc. Vše počítám po jednotlivých třídách, tedy po řádcích nabídky, bez slučování do rodin fondů.
Poplatek 2,14 % ročně je nejvyšší ze všech sedmi kategorií
Medián celkové nákladovosti je u alternativních fondů 2,14 procenta ročně. Je to nejvyšší hodnota na trhu: akciové fondy mají 1,89 procenta, smíšené 1,79 procenta, dluhopisové 1,23 procenta a fondy peněžního trhu 0,50 procenta.
Rozpětí uvnitř kategorie je široké: od 0,85 do 3,63 procenta ročně. Nejdražší alternativní fond tedy stojí čtyřikrát víc než nejlevnější, a oba jsou ve stejné škatulce.
U 6 z 57 alternativních tříd se poplatek nedohledá vůbec
Zajímavější než výše poplatku je ale to, jak často se nedá zjistit. U alternativních fondů chybí veřejně dostupná nákladovost u 6 z 57 záznamů, tedy u 15 procent. Napříč akciovými fondy je to 1 procento, u dluhopisových 3 procenta a u fondů peněžního trhu se poplatek nedohledá u nuly z 22.
Podobně dopadá i výsledek. Pětiletý výnos uvádí jen 27 z 57 alternativních fondů, tedy 47 procent. To je nejnižší pokrytí ze všech kategorií. U akciových fondů má pětiletý výsledek 84 procent nabídky, u dluhopisových 86 procent. Desetiletý výsledek má z alternativních fondů 15.
Rozdíl proti fondům peněžního trhu je 1,11 procentního bodu
A teď to hlavní. Medián pětiletého výnosu je u alternativních fondů 4,58 procenta ročně. U fondů peněžního trhu, tedy u nejjednoduššího produktu, jaký se dá koupit, vyšlo 3,47 procenta. Rozdíl je 1,11 procentního bodu ročně, zatímco rozdíl v poplatku je 1,64 bodu.
Smíšené fondy, které za tu dobu nedělaly nic exotického, mají medián 3,93 procenta, tedy míň než alternativní. Akciové fondy 7,16 procenta. Alternativní kategorie tedy za těch pět let neskončila nahoře, ale uprostřed, a stála přitom nejvíc.
Rychlý přepočet: co udělá 4,58 % ročně a kolik z toho spolkne poplatek
- 100 000 Kč při 4,58 % ročně po pěti letech: přibližně 125 100 Kč
- 250 000 Kč: přibližně 312 700 Kč
- 500 000 Kč: přibližně 625 500 Kč
- na 500 000 Kč odvede mediánový poplatek 2,14 % za pět let asi 66 700 Kč; při poplatku 0,50 % by výsledná částka byla zhruba o 50 600 Kč vyšší
Zjednodušený model bez daní a bez dalších vkladů. Poslední řádek počítá stejný hrubý výnos a mění jen poplatek. Jde o ukázku řádu, ne o očekávaný výsledek.
Fondy slibující výnos nezávislý na trhu mají medián 1,47 %
Uvnitř kategorie je jedna skupina, která si zaslouží vlastní řádek. Jsou to fondy, které mají přímo v názvu absolutní výnos, volatilitu nebo nízkou kolísavost, tedy ty, které slibují vydělávat bez ohledu na směr trhu. V databázi jich je 12 a pětiletý výsledek uvádí 7 z nich.
Jejich medián za pět let je 1,47 procenta ročně, v rozpětí od 0,50 do 5,05 procenta. Medián jejich poplatku je 1,74 procenta. Za pět let, ve kterých akciové fondy udělaly 7,16 procenta ročně a fondy peněžního trhu 3,47 procenta, skončila skupina postavená na nezávislosti na trhu pod oběma.
Neznamená to, že ta myšlenka nedává smysl. Znamená to, že za posledních pět let se v číslech neprojevila, a že se za ni platilo víc než za obojí, čemu se chtěla vyhnout.
Za rok skončilo v mínusu 7 fondů ze 47, nejvíc na trhu
Poslední věc, kterou medián zakrývá, je rozptyl. Roční výsledky alternativních fondů sahají od minus 16,03 do plus 59,99 procenta. V mínusu za poslední rok skončilo 7 fondů ze 47, tedy 15 procent, což je nejvyšší podíl ze všech kategorií. Pro srovnání, u dluhopisových fondů to bylo 11,76 procenta a u akciových 7,47 procenta.
Právě proto je průměr téhle kategorie málo užitečný. Nepopisuje jednu věc, ale spoustu různých věcí, které mají společné jen to, že se nevešly jinam. Výsledek jednoho fondu tady o sousedním fondu neříká skoro nic.
Čtyři otázky, které se dají položit předem
- Co přesně fond drží. Podíly ve firmách, úvěry a pohledávky se chovají jinak než obchodovatelné cenné papíry a v dokumentu se sdělením klíčových informací, kterému se říká KID, to bývá napsané.
- Jestli je v uvedeném poplatku všechno. U téhle kategorie se k roční nákladovosti často přidává podíl na zisku nad dohodnutou hranicí.
- Jak dlouho se čeká na výplatu. U fondů, které drží nelikvidní majetek, bývá lhůta na odkup podílu v měsících, ne ve dnech.
- Co za ten poplatek dostávám navíc oproti levnější variantě. To je otázka, na kterou by měl umět odpovědět ten, kdo fond nabízí.
Verdikt: 4,58 procenta není špatné číslo, jen se za něj draho platilo
Z těch výpočtů neplyne, že jsou alternativní fondy k ničemu. Plyne z nich, že za posledních pět let se jejich vyšší cena v mediánu neprojevila, a že se to o té kategorii dá zjistit hůř než o kterékoli jiné, protože polovina fondů zatím nemá co vykázat.
Neplyne z toho ani opak, tedy že jsou fondy peněžního trhu lepší volba. Jejich pětiletý výsledek stojí na období, kdy Česká národní banka držela sazby vysoko, a to se opakovat nemusí. Ani jedno z těch čísel proto není zárukou budoucího výnosu. Obě ale přesně říkají, kolik se za co v uplynulých pěti letech zaplatilo.
Zdroje: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, Česká národní banka (cnb.cz); Měnověpolitické nástroje a sazby, Česká národní banka (cnb.cz).
