Článek
Rezerva na horší časy má být po ruce, a proto skoro vždy leží na běžném účtu. Je to pohodlné a nic se s tím nemusí dělat. Právě to nicnedělání je ale postupem času placené a stojí za to vědět kolik.
Česká národní banka zveřejňuje průměrné sazby, za které banky úročí peníze domácností. Za červen 2026 uvádí u vkladů na běžných účtech 0,15 procenta ročně. U jednodenních vkladů, kam patří většina spořicích účtů, 1,52 procenta. U vkladů s dohodnutou splatností, tedy u termínovaných vkladů, 3,11 procenta.
Rychlý přepočet: kolik vynese jeden rok při sazbě z června 2026
- 0,15 % na běžném účtu: 150 Kč ze 100 tisíc, 375 Kč z 250 tisíc, 750 Kč z půl milionu
- 1,52 % na jednodenním vkladu: 1 520 Kč, 3 800 Kč, 7 600 Kč
- 3,11 % na vkladu s dohodnutou splatností: 3 110 Kč, 7 775 Kč, 15 550 Kč
- úrok z vkladu podléhá 15procentní srážkové dani, z 750 Kč tedy zůstane zhruba 638 Kč
Model počítá s neměnnou sazbou a neměnným zůstatkem po celý rok. ČNB uvádí tržní průměry, konkrétní banka může mít jinou sazbu.
22 fondů peněžního trhu, medián nákladovosti 0,50 % ročně
Vedle bankovních vkladů existuje ještě jedna možnost, o které se mluví málo, totiž fondy peněžního trhu. Drží krátkodobé pohledávky a státní pokladniční poukázky, tedy nástroje se splatností v měsících, ne v letech. V databázi fondů dostupných v Česku, kterou udržuji na PorovnejFondy.cz, jich je 22, počítáno po jednotlivých třídách, tedy tak, jak se dají koupit.
Je to nejlevnější kategorie celé databáze. Medián celkové nákladovosti je 0,50 procenta ročně, nejlevnější fond má 0,20 procenta, nejdražší 0,95 procenta. Pro srovnání, medián všech 1 309 fondů, u kterých se nákladovost dohledá, je 1,79 procenta ročně.
Pětiletý medián 3,47 % ročně a ani jeden fond v mínusu
Pětiletou historii k 30. červnu 2026 má 15 z těch 22 fondů. Jejich medián je 3,47 procenta ročně, desetina nejslabších je na 1,69 procenta, desetina nejsilnějších na 4,15 procenta. Ani jeden z nich nemá záporný pětiletý výnos, což je v celé databázi jediná kategorie, o které to platí.
Tady je ale nutné říct, jak malý ten vzorek je. Korunových tříd je jen jedenáct a pětiletou historii má šest z nich, s výsledky od 2,55 do 4,67 procenta ročně. Z šesti čísel se nedá dělat závěr o celé kategorii, dá se z nich jen vidět řád velikosti.
Proč zrovna 3,47 procenta: sazby vyjely ze skoro nuly na sedm procent
To číslo není dovednost správců, je to obraz doby. Sledované období začíná v polovině roku 2021, tedy přesně ve chvíli, kdy Česká národní banka začala zvedat sazby ze skoro nuly. Repo sazba se pak vyšplhala na sedm procent a několik let tam vydržela. Fond peněžního trhu drží nástroje se splatností v měsících, takže je přeceňuje rychle a vyšší sazbu začne vydělávat téměř hned.
Přesně proto tahle kategorie za posledních pět let nikoho nezklamala a přesně proto z toho nejde dělat závěr do budoucna. Až sazby klesnou, klesne s nimi i výnos těchto fondů, a to znovu rychle. Je to nástroj, jehož výsledek kopíruje aktuální sazby, ne nástroj, který by dokázal držet vysoký výnos, když sazby nejsou.
Čtyři rozdíly proti vkladu, které samotný přepočet neukáže
- Vklad v bance je ze zákona pojištěný do 100 000 eur na klienta a banku. Podíl ve fondu pojištěný není, ručí za něj jen majetek fondu.
- Hodnota podílu ve fondu může klesnout, i když u této kategorie k tomu za sledovaných pět let nedošlo. Zůstatek na účtu neklesne nikdy.
- Peníze z fondu nejsou na účtu hned. Odkup podílů trvá zpravidla několik pracovních dnů, což je u rezervy na pračku podstatný rozdíl.
- Daní se to jinak. Z úroku na účtu strhne banka 15procentní srážkovou daň rovnou. U fondu se daní až zisk při prodeji podílů a platí pro něj zákonný časový test.
Inflace 1,7 % odpovídá na půl milionu 8 500 Kč
Druhá strana rovnice je kupní síla. Podle Českého statistického úřadu byla meziroční inflace v červenci 2026 na 1,7 procenta, průměr za posledních dvanáct měsíců na 2 procentech. Kdyby tempo vydrželo další rok, koš zboží za půl milionu by stál o 8 500 Kč víc.
Proti tomu stojí 750 Kč hrubého z běžného účtu. Není to částka, kterou by někdo strhl, peníze na účtu nominálně zůstávají. Je to rozdíl mezi tím, co peníze vydělaly, a tím, o kolik podražilo totéž zboží.
Verdikt: běžný účet není chyba, dlouhodobé parkoviště už být může
Z čísel neplyne, že si má někdo koupit fond. Plyne z nich něco jednoduššího. Na peníze, které za týden odejdou na nájem a nákupy, je běžný účet ta správná věc a honit na nich desetiny procenta nemá smysl. U částky, která leží na účtu měsíce nebo roky jen ze zvyku, už rozdíl mezi 0,15 procenta a několika procenty kosmetický není.
A pokud někdo hledá, kam takovou částku dát, nemusí hned k fondu. Podle stejné statistiky ČNB nesly spořicí účty v průměru 1,52 procenta a termínované vklady 3,11 procenta, a ty jsou navíc pojištěné. Žádné z těch čísel není zárukou pro příští rok, sazby se mění. Rozdíl proti 0,15 procenta je ale tak velký, že ho pohyb sazeb hned tak nesmaže.
Zdroje: Komentář k úrokovým sazbám měnových finančních institucí, Česká národní banka (cnb.cz); Indexy spotřebitelských cen, inflace, červenec 2026, Český statistický úřad (csu.gov.cz); Pojištění vkladů, Garanční systém finančního trhu (garancnisystem.cz).
