Článek
Když někdo u přepážky řekne, že akcie jsou na něj moc divoké a dluhopisy zase moc nudné, dostane obvykle třetí možnost. Smíšený fond, který drží obojí najednou a nabízí se jako střední cesta. Zajímalo mě, jestli ta střední cesta platí i v číslech, a hlavně kolik za ni člověk zaplatí.
Přepočítal jsem proto celou nabídku z otevřené databáze fondů PorovnejFondy.cz, kterou vedu. Data jsou k 30. červnu 2026 a je v nich 1 348 tříd fondů dostupných v Česku. Počítám třídy, tedy jednotlivé řádky nabídky, protože jeden fond může mít několik tříd lišících se měnou nebo výší poplatku a v seznamu se každá objeví zvlášť. Kategorii beru tu, kterou má třída v databázi zapsanou, nic jsem sám nepřeřazoval. Smíšených tříd je 194, u 186 z nich je uvedená celková nákladovost a u 150 pětiletý výnos.
Smíšený fond stojí 1,79 % ročně, akciový 1,89 %, dluhopisový 1,23 %
Medián celkové nákladovosti, tedy poplatku TER, vychází u smíšených tříd na 1,79 % ročně. U akciových je to 1,89 %, u dluhopisových 1,23 % a u fondů peněžního trhu 0,50 %. Vypadá to jako kompromis, jenže nesouměrný. Od akciového fondu dělí ten smíšený jen 0,10 bodu, od dluhopisového už 0,56 bodu. Cenově je tedy mnohem blíž tomu dražšímu ze dvou stavebních kamenů, ze kterých se skládá.
Uvnitř kategorie se navíc cena rozchází víc, než by čtenář čekal. Desetina nejlevnějších smíšených tříd stojí do 1,32 % ročně, desetina nejdražších od 2,39 % výš. A 64 ze 186 smíšených tříd, tedy skoro třetina, je dražších než medián akciových fondů. Na cenu se slovo kompromis použít nedá.
Pětiletý medián je 3,93 %, mezi 1,20 % dluhopisů a 7,16 % akcií
Na straně výnosu kompromis naopak sedí. Medián pětiletého výnosu smíšených tříd je 3,93 % ročně. Dluhopisové mají 1,20 %, akciové 7,16 %. Smíšený fond je tedy o 2,73 bodu nad dluhopisovým a o 3,23 bodu pod akciovým, což je zhruba prostředek. V mínusu skončilo 13 ze 150 smíšených tříd.
Prostřední číslo ale zakrývá, jak daleko od sebe jednotlivé fondy jsou. Desetina nejslabších smíšených tříd má za pět let 0,28 % ročně a méně, desetina nejsilnějších 7,10 % a víc. Rozpětí je 6,82 bodu, a to uvnitř jedné škatulky, která má znít jako jedno hotové rozhodnutí. Ve skutečnosti výběrem kategorie čtenář rozhodl mnohem méně, než si myslí: 20 ze 150 smíšených tříd skončilo pod mediánem dluhopisových fondů a 14 naopak nad mediánem akciových.
Poplatek ukrojil 31,30 % hrubého výnosu, u akciových fondů 19,07 %
Zajímavější než samotná výše poplatku je, jak velký kus výsledku ukrojí. TER je z uváděného výnosu už odečtený, takže hrubý výnos se dá přibližně dopočítat jako výnos plus poplatek. U 139 smíšených tříd, kde ten součet vyšel kladný, si poplatek vzal medián 31,30 % hrubého výnosu. U 533 akciových tříd je to 19,07 %, u 209 dluhopisových 42,82 %.
Důvod je aritmetický, ne morální. Poplatek se počítá z celého majetku, ale odečítá se z výnosu, který je u opatrnější strategie menší. Čím opatrnější fond, tím větší podíl výsledku spolkne stejné procento poplatku. Smíšený fond leží v tomhle žebříčku přesně tam, kam ho jeho složení posílá, mezi akciové a dluhopisové.
Rychlý přepočet: co stojí medián 1,79 % ročně
- 100 000 Kč: poplatek 1 790 Kč ročně, u fondu peněžního trhu za 0,50 % to je 500 Kč
- 250 000 Kč: 4 475 Kč ročně proti 1 250 Kč
- 500 000 Kč: 8 950 Kč ročně proti 2 500 Kč
- za pět let je rozdíl na půl milionu 32 250 Kč, na čtvrt milionu 16 125 Kč
Zjednodušený model, počítá poplatek z původní částky, bez daní, bez poplatků distributora a bez dalších vkladů. Fond peněžního trhu tu slouží jen jako cenové měřítko, nese jiné riziko i jinou roli v majetku.
62 ze 150 smíšených tříd nedosáhlo na 3,47 % fondů peněžního trhu
Nejtvrdší srovnání dává kategorie, o které se u přepážky skoro nemluví. Fondů peněžního trhu je v databázi 22, pětiletý výnos má vyplněný 14 z nich a jejich medián je 3,47 % ročně při mediánu poplatku 0,50 %. Smíšených tříd, které za pět let nedosáhly ani na tohle číslo, je 62 ze 150, tedy 41,33 %.
Neznamená to, že fond peněžního trhu je lepší produkt. Uplynulých pět let bylo pro krátkodobé sazby výjimečně příznivých a stejné okno posadilo velkou část dluhopisových fondů do mínusu kvůli přecenění. Jiných pět let dá jiné pořadí. To číslo říká jen tolik, že smíšený fond za 1,79 % ročně nedodal v tomhle okně u čtyř z deseti tříd ani to, co nejlevnější a nejopatrnější kategorie trhu.
Praktická potíž je v tom, že název kategorie neprozradí skoro nic. Smíšený fond nabízí 32 správců a nejširší nabídka jednoho z nich čítá 28 tříd. Pod stejným slovem se přitom skrývá všechno od portfolia s desetinou akcií po portfolio, které se akciovému fondu blíží. Tři otázky, které to rozliší, zní takto.
- Jaký je uvnitř fondu poměr akcií a dluhopisů a jak moc se smí měnit.
- Kolik je TER a co v něm není, protože transakční náklady ani výkonnostní poplatek v něm být nemusí.
- S čím se výsledek fondu porovnává, protože srovnání se sousedem ve stejné škatulce neřekne nic o tom, jestli byla škatulka správná.
Verdikt: kompromis platí u výnosu, u ceny ne
Z čísel plyne jedno. Smíšený fond skutečně dodal výnos mezi dluhopisovým a akciovým, medián 3,93 % proti 1,20 % a 7,16 %. Cenově ale kompromis není. Medián 1,79 % je jen 0,10 bodu pod akciovými fondy a celých 1,29 bodu nad fondy peněžního trhu. Kdo si kupuje střední cestu, platí skoro plnou cenu za tu dražší část.
Neplyne z toho, že smíšené fondy jsou špatné, ani že je má někdo prodávat nebo kupovat. Pro člověka, který by z akciového fondu při prvním poklesu vystoupil, může být klidnější průběh cennější než pár desetin výnosu ročně. Plyne z toho jen tolik, že škatulka sama nerozhoduje: uvnitř ní je rozpětí 6,82 bodu ročně, tedy víc, než kolik dělá celý rozdíl mezi mediány dluhopisových a smíšených fondů. Naměřená pětiletka přitom není zárukou té příští a mění se s ní i to rozpětí.
Zdroje: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, Česká národní banka (cnb.cz).
