Článek
Jeden fond skoro nikdy nemá jen jednu podobu. Bývá rozdělený na třídy, které se liší měnou, tím, jestli výnos vyplácejí, nebo jestli jsou určené pro velké investory. Portfolio uvnitř je přitom totéž. Člověk u přepážky podepisuje jednu konkrétní třídu a většinou netuší, že si vybíral.
Rozhodl jsem se změřit, jak velký rozdíl ta volba dělá. Vzal jsem databázi 1 348 fondů dostupných v Česku, kterou provozuji na PorovnejFondy.cz, a spároval třídy téhož fondu podle názvu očištěného o měnové označení. Fondů, které mají víc měnových tříd s pětiletým výnosem k 30. červnu 2026, je 170. Korunovou i eurovou třídu zároveň má 55 z nich.
Korunová třída byla lepší u 41 z 55, medián rozdílu 2,40 bodu
U těch 55 fondů jsem porovnal pětiletý výnos korunové a eurové třídy téhož portfolia. Korunová vyšla lépe u 41 z nich, tedy ve třech čtvrtinách případů. Medián rozdílu je 2,40 procentního bodu ročně, průměr 1,33 bodu. Průměr je nižší, protože v několika případech dopadla lépe eurová třída, a to výrazně.
Zásadní je, že poplatek na tom nemá podíl. Medián celkové nákladovosti korunových tříd v těch dvojicích je 1,89 procenta ročně, u eurových 1,89 procenta. Jsou to prakticky stejná čísla, takže rozdíl ve výsledku vznikl jinde.
Proti dolarovým třídám se přitom nic takového neděje. U 33 fondů, které mají korunovou i dolarovou třídu, byla korunová lepší jen u 16, tedy zhruba v polovině případů, a medián rozdílu je minus 0,11 bodu. To je nula.
Napříč všemi 170 fondy je medián rozdílu 0,74 bodu, u 36 přes dva body
Když se podívám na všech 170 fondů s víc měnovými třídami dohromady, tedy nejen na dvojice koruna a euro, vypadá rozdělení takto. Medián rozdílu mezi nejlepší a nejhorší měnovou třídou téhož fondu je 0,74 procentního bodu ročně. U 36 fondů je ten rozdíl větší než dva body a v jednom případě dosáhl 6,54 bodu ročně.
U většiny fondů tedy jde o rozdíl, který si člověk nemusí všimnout. U pětiny nabídky je ale tak velký, že přebije rozdíl mezi dvěma úplně jinými fondy. A protože je v obou třídách naprosto stejné portfolio, není to informace o tom, co fond drží, ale o tom, v jaké měně ho člověk drží.
Rychlý přepočet: korunová třída, modelově 9,56 % ročně za pět let
- ze 100 000 Kč přibližně 157 900 Kč
- ze 250 000 Kč přibližně 394 600 Kč
- z 500 000 Kč přibližně 789 300 Kč
- eurová třída téhož fondu se 7,16 % ročně by z půl milionu udělala 706 500 Kč, tedy o 82 800 Kč míň, a poplatek mají obě třídy stejný, 1,89 % ročně
Zjednodušený model bez daní a bez poplatků distributora, výnos korunové třídy je modelový, ne naměřený u jednoho konkrétního fondu.
Nedělá to správce, dělá to rozdíl úrokových sazeb
Vysvětlení je technické, ale dá se říct srozumitelně. Když má fond majetek v eurech a nabízí korunovou zajištěnou třídu, musí kurz zajistit. Prakticky to znamená, že prodává eura na termín a nakupuje koruny. Do ceny takového obchodu se promítne rozdíl úrokových sazeb mezi oběma měnami.
Když jsou české sazby vyšší než eurové, dostane zajištěná korunová třída ten rozdíl navrch. A české sazby vyšší byly, a to výrazně. V letech 2022 a 2023 držela Česká národní banka svou hlavní sazbu na sedmi procentech, zatímco Evropská centrální banka startovala z nuly. Odtud pochází většina toho náskoku, ne z lepší práce správce.
Dnes je ten rozdíl 1,5 bodu, ne sedm
Právě proto se z toho nedá udělat pravidlo do budoucna. Dvoutýdenní repo sazba ČNB je od 19. června 2026 na 3,75 procenta. Depozitní sazba Evropské centrální banky je od 23. července 2026 na 2,25 procenta. Rozdíl je tedy 1,5 procentního bodu, ne pět nebo sedm jako v době, ze které naměřený náskok pochází.
Jinými slovy: výhoda korunové třídy nezmizela, ale zmenšila se zhruba na třetinu toho, co bylo. A kdyby se sazby otočily a české by byly níž než eurové, otočí se s nimi i tenhle efekt. Není to vlastnost fondu, je to obraz rozdílu mezi dvěma centrálními bankami.
Dvě věci, které měření nerozlišuje
- Ve vzorku jsou korunové třídy zajištěné i nezajištěné dohromady. U nezajištěné třídy nerozhoduje rozdíl sazeb, ale samotný pohyb kurzu, a ten může jít oběma směry.
- Naměřený rozdíl platí pro jedno konkrétní pětileté období. Kdyby okno začínalo jinde, čísla by vypadala jinak, protože se do nich promítá zrovna ta část cyklu sazeb, která do okna spadla.
Na co se zeptat: kterou třídu vlastně podepisujete
Praktický závěr je jednoduchý a nestojí nic. U fondu, který má víc tříd, se vyplatí vědět, kterou z nich člověk dostává, jestli je zajištěná do koruny, a podle jakého klíče ji ten, kdo ji nabízí, vybral. Měna třídy bývá v názvu a je i v dokumentu se sdělením klíčových informací, kterému se říká KID.
Rozhodně z toho ale neplyne, že se má člověk hnát za korunovou třídou kvůli minulým 2,40 bodu. Ten náskok pocházel z rozdílu sazeb, který je dnes o dvě třetiny menší, a proto není zárukou ničeho do budoucna. Užitečné je něco jiného: vědět, že tu volbu vůbec děláte.
Zdroje: Měnověpolitické nástroje a sazby, Česká národní banka (cnb.cz); Klíčové úrokové sazby ECB, Evropská centrální banka (ecb.europa.eu).
