Článek
Nejčastější pomůcka při výběru fondu je žebříček výnosů za posledních pět let. Je přehledný, je zdarma a působí jako výsledková listina. Skoro nikdo přitom neověřuje, jestli takový žebříček něco vypovídá o dalších pěti letech.
Rozhodl jsem se to změřit na vlastních datech. Použil jsem vlastní databázi fondů dostupných v Česku, kterou provozuji na PorovnejFondy.cz, a hledal odpověď na jedinou otázku: fondy, které byly nadprůměrné v jedné pětiletce, jsou nadprůměrné i v té následující? Pořadí sestavuji z výnosů jednotlivých tříd, ne z fondů sloučených do rodin, protože výnos se vykazuje za konkrétní třídu.
Metoda: dvě období, která se nepřekrývají, a panel 683 fondů
Aby mělo srovnání smysl, musí být obě období oddělená. To je past, do které se snadno spadne: pětiletý a desetiletý výnos se překrývají, desetiletý totiž obsahuje i těch posledních pět let. Kdo je porovná přímo, měří z poloviny sám sebe.
Výnos první pětiletky jsem proto dopočítal ze složeného úročení. Pokud znám anualizovaný výnos za deset let i za pět let, dá se z nich odvodit, jak fond zhodnocoval v první polovině období. Vzniknou tak dvě čistě oddělená okna: od 29. června 2016 do 29. června 2021 a od 29. června 2021 do 29. června 2026. Obě čísla mělo 683 fondů, z toho 353 akciových a 192 dluhopisových. V každé kategorii jsem fondy seřadil podle prvního okna a sledoval, kde skončily ve druhém.
Z 89 fondů horní čtvrtiny zůstalo nahoře 26, náhoda by dala zhruba 22
Horní čtvrtinu akciových fondů v prvním okně tvoří 89 fondů. Ve druhém okně jich v horní čtvrtině zůstalo 26. Kdyby o pořadí rozhodovala čistě náhoda, čekali bychom 22. Rozdíl je tak malý, že se z něj nedá vyčíst nic.
Zajímavější je druhý konec. Do úplně poslední čtvrtiny spadlo 33 z těch 89 fondů. Náhoda by znovu dala 22. Odchylka je tentokrát dost velká na to, aby ji běžné kolísání nevysvětlilo: je zhruba trojnásobkem toho, o kolik se výsledek u takového vzorku běžně houpe.
Rychlý přepočet: 26 fondů, které zůstaly nahoře, proti 33, které spadly
- ze 100 000 Kč přibližně 174 700 Kč proti 93 100 Kč
- ze 250 000 Kč přibližně 436 900 Kč proti 232 700 Kč
- z 500 000 Kč přibližně 873 700 Kč proti 465 500 Kč
- mediány obou skupin ve druhé pětiletce: 11,81 % ročně proti minus 1,42 % ročně
Zjednodušený model bez daní, bez vstupních poplatků a bez dalších vkladů. Obě sazby jsou mediány uvnitř skupin, ne výsledek jednoho konkrétního fondu.
Nejlepší desetina se rozdělila na obě strany: 15 nahoru, 13 dolů
Když jsem se podíval jen na nejlepší desetinu prvního okna, tedy na 36 fondů, vyšlo něco jiného než u zbytku horní čtvrtiny. Patnáct z nich zůstalo v horní čtvrtině i ve druhém okně, dalších třináct spadlo do té poslední. Náhoda by v obou případech dala devět. Špička tedy neskončila uprostřed, rozešla se na obě strany naráz.
Propad se ve skutečnosti soustředil v části horní čtvrtiny pod tou nejlepší desetinou. V ní je 53 fondů a 20 z nich skončilo úplně vzadu, přičemž náhoda by dala třináct. To odpovídá tomu, jak se fondy s koncentrovanou sázkou chovají: dokud jejich téma funguje, jsou vysoko, a když se otočí, propadnou se hluboko. Průměrný výsledek u nich nevzniká, jen se střídají krajnosti.
U 192 dluhopisových fondů vyšlo pořadí naopak, plus 0,28
Kdyby platilo, že minulost o budoucnosti neříká nic, čekal bych nulu ve všech kategoriích. Jenže u dluhopisových fondů vyšla korelace pořadí plus 0,28 a ze 48 fondů horní čtvrtiny jich nahoře zůstalo 20, tedy 40 procent proti 25 procentům u náhody. Dolů spadlo pět. Tam se pořadí drží.
Vysvětlení nesedí v dovednosti správců, ale v tom, čím je fond definovaný. Dluhopisový fond je z velké části popsán měnou a délkou splatností, které drží, a ty se rok od roku skoro nemění. Akciový fond je definovaný tématem a regionem, a témata se střídají. Kdo měl v letech 2016 až 2021 nahoře technologie, měl je nahoře oprávněně. V dalších pěti letech ale rozhodovalo něco jiného.
Stejné měření napříč celým trhem, tedy přes všech 683 fondů dohromady, dá plus 0,31. To číslo ovšem nic neznamená. Měří hlavně to, že akciové fondy vydělávaly víc než dluhopisové v obou obdobích, ne že by si jednotlivé fondy držely pozici. Srovnávat se dá jen uvnitř jedné kategorie.
Co v tom čísle není a co z něj neplyne
- V databázi jsou jen fondy, které existují dnes. Ty, které mezitím zanikly nebo se sloučily, chybí, a byly to spíš ty slabší. Skutečná stálost výsledků je proto nejspíš ještě horší, než ukazují tato čísla.
- Měřená je jediná historická dvojice období, ne obecná zákonitost. Jiná dvě období by mohla dát jiný výsledek.
- Pracoval jsem s anualizovanými výnosy, ne s měsíční řadou, takže o kolísání uvnitř období čísla nic neříkají.
- Z výsledku neplyne, že nadprůměrný fond je špatná volba. Plyne z něj, že samotné umístění v žebříčku není důvod.
Verdikt: žebříček za pět let není nákupní seznam
Nejde o to, že by se fondy vybírat nedaly. Jde o to, že nejpoužívanější kritérium, tedy výnos za posledních pět let, u akciových fondů v tomto měření nefungovalo. Nadprůměrný výsledek se v další pětiletce neopakoval a propad do poslední čtvrtiny byl u někdejších vítězů častější, než by odpovídalo náhodě.
Praktický důsledek je nudný, ale poctivý. Žebříček výnosů se hodí na to, aby si člověk všiml, co fond drží a jak se choval v konkrétních letech, ne aby z něj vybíral první řádek. Minulý výsledek totiž není zárukou toho budoucího, a v tomhle měření nebyl ani jeho náznakem.
Zdroje: Informace pro investory do fondů, Česká národní banka (cnb.cz); Míra inflace, Český statistický úřad (csu.gov.cz).
