Článek
Desetiletá historie působí jako pevná půda pod nohama. Když u fondu stojí číslo za deset let, člověk má pocit, že se dívá na prověřený nástroj, ne na krátkodobou vlnu. Právě proto se s desetiletými výnosy tak rádo argumentuje.
Sáhl jsem proto do databáze 1 348 fondů dostupných v Česku, kterou pro PorovnejFondy.cz udržuji, a jednoduše spočítal, kolik z nich takové číslo vůbec má. Vyšlo 710. Zbylých 638 desetiletý výnos nemá, buď protože fond není tak starý, nebo protože se to číslo veřejně nedohledá. Počítám jednotlivé třídy, ne fondy sloučené do rodin, protože desetiletý výnos se zveřejňuje u každé třídy zvlášť.
Každý pátý fond neexistuje ani pět let: 266 z 1 348
Rozpad je následující. Pětiletý i desetiletý výnos má 710 fondů. Jen pětiletý má dalších 372. A 266 fondů, tedy zhruba každý pátý, nemá ani pětiletou historii, protože jsou mladší.
Mladý fond není špatný fond, ale je dobré vědět, proč vznikl. Nové fondy se zakládají kolem témat, která zrovna fungují a o která je proto zájem. To znamená, že v okamžiku vzniku má takový fond za sebou dobré období svého tématu, ne své vlastní.
U nemovitostních fondů má desetiletou historii 11 z 59, u alternativních 13 z 57
Ta díra navíc není rozložená rovnoměrně. U dluhopisových fondů má desetiletý výnos 198 z 316, tedy 63 procent. U akciových 365 z 685, tedy 53 procent. Ale u nemovitostních jen 11 z 59, tedy 19 procent, a u alternativních 13 z 57, tedy 23 procent.
Ještě názornější je pohled na opačný konec. Ani pětiletou historii nemá 42 procent nemovitostních fondů a 53 procent alternativních, kam patří i to, čemu se říká private equity. V kategoriích, které se nejčastěji nabízejí jako doplněk pro náročnější klienty, je tedy zhruba polovina nabídky mladší než pět let.
Neznamená to, že jsou horší. Znamená to, že u nich ověření podle historie jednoduše nejde udělat, protože ta historie zatím není. Rozhodovat se tam musí podle toho, co fond drží a jak je postavený, ne podle čísla za minulé období.
Co v databázi není: fondy, které mezitím skončily
Podstatnější je ale to, co v žádné takové databázi nenajdete. Jsou v ní jen fondy, které dnes existují. Fondy, které v uplynulé dekádě zanikly nebo se sloučily s jiným, v ní nejsou vůbec, a s nimi zmizela i jejich čísla.
Nejde o spiknutí, je to běžný provoz. Když se fondu dlouhodobě nedaří a majetek v něm klesá pod hranici, kdy dává ekonomicky smysl, správce ho sloučí s jiným fondem. Investoři dostanou podíly v tom novém a historie původního fondu se dál nesleduje. Kolik takových fondů za deset let zmizelo, ze své databáze nezjistím, a přesně to je ten problém.
Když z žebříčku vypadne nejhorší pětina, medián stoupne o 1,5 bodu
Jak moc to zkresluje, se dá ukázat přímo na mých datech. Vezmu 1 082 fondů s pětiletým výnosem. Jejich medián je 4,51 procenta ročně a průměr 5 procenta. Pak z toho vzorku odeberu nejhorší desetinu, tedy udělám přesně to, co s trhem dělá zánik neúspěšných fondů. Medián stoupne na 5,19 procenta, průměr na 6,00 procenta.
Když odeberu nejhorší pětinu, medián je 6,00 procenta a průměr 6,78 procenta. Aniž by kterýkoli fond vydělal o korunu víc, celý trh najednou vypadá o dva procentní body lépe. To není spekulace, to je aritmetika.
Rychlý přepočet: medián všech 1 082 fondů, 4,51 % ročně za pět let
- ze 100 000 Kč přibližně 124 700 Kč
- ze 250 000 Kč přibližně 311 700 Kč
- z 500 000 Kč přibližně 623 400 Kč
- kdyby ve vzorku chyběla nejhorší pětina, vyšlo by z půl milionu 669 100 Kč, tedy o 45 700 Kč víc, a přitom by se nezměnil ani jeden fond
Zjednodušený model bez daní, bez vstupních poplatků a bez dalších vkladů.
Tři věci, které si u historie fondu ověřit
- Kdy fond vznikl. Je to v dokumentu se sdělením klíčových informací, kterému se říká KID, a u mladého fondu to vysvětlí, proč u něj dlouhá historie chybí.
- Jestli fond nevznikl sloučením. Pokud ano, historie, kterou uvádí, patří někdy jinému portfoliu než tomu, které dnes drží.
- Jestli srovnávaná čísla pokrývají stejné období. Fond se čtyřletou historií nelze poměřovat s desetiletým výnosem jiného fondu, i když jsou obě čísla na téže stránce.
Co z toho plyne: žebříček neukazuje trh, ukazuje jeho přeživší část
Z těch čísel neplyne, že jsou žebříčky k ničemu. Plyne z nich, že měří jinou věc, než si čtenář myslí. Neukazují, jak dopadl někdo, kdo před deseti lety vybíral z tehdejší nabídky. Ukazují, jak dopadli ti, kdo z té nabídky zbyli.
Praktický důsledek je skromný. Když se u fondu argumentuje desetiletou historií, stojí za to se zeptat, kolik fondů stejné kategorie takovou historii vůbec má a co se stalo s ostatními. Historie sama o sobě není zárukou budoucího výnosu. A historie, ze které vypadli ti neúspěšní, není ani poctivým obrazem minulosti.
Zdroje: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, Česká národní banka (cnb.cz); Míra inflace, Český statistický úřad (csu.gov.cz).
