Zlato dalo 18,87 % ročně, suroviny 9,29 %. Splést si je stálo 9,58 bodu

Zlato bývá první věc, na kterou člověk pomyslí, když chce mít v majetku i něco jiného než akcie a dluhopisy. Hned druhé v pořadí jsou komodity, tedy ropa, měď nebo obilí. V hlavě to obojí splývá do jedné škatulky se surovinami. Zajímalo mě, jestli to tak vypadá i v nabídce fondů dostupných v Česku.

Prošel jsem proto veřejnou databázi 1 348 tříd fondů, kterou udržuji na PorovnejFondy.cz. Data jsou k 30. červnu 2026. Počítám třídy, tedy jednotlivé řádky nabídky, protože jeden fond se prodává v několika měnách a variantách poplatku a každá z nich má vlastní řádek. Když dál píšu o počtu fondů, slučuji třídy podle názvu: odstraním koncovou závorku s měnou, značku měnového zajištění a písmeno označující třídu, a co zbude, beru jako jeden fond. Kategorii používám tu, kterou má třída v databázi zapsanou, sám jsem nic nepřeřazoval.

Komoditní kategorie má 15 tříd, tedy 1,11 % celé nabídky

Komoditní fondy jsou v české nabídce okrajová záležitost. Tříd je 15, po sloučení jde o osm odlišných fondů, dohromady 1,11 % z celé nabídky. Akciových tříd je pro srovnání 685. Dvě z komoditních tříd drží fyzické zlato. Zbylých 13 tříd, po sloučení šest fondů, investuje do širokého koše surovin, tedy energií, průmyslových kovů a zemědělských plodin, a dál jim pro přehlednost říkám suroviny. Pětiletý výnos má vyplněný devět z těch třinácti tříd, celkovou nákladovost dvanáct.

Samotná čísla surovin vypadají dobře. Medián pětiletého výnosu je 9,29 % ročně, nejslabší třída má 7,06 %, nejsilnější 11,18 % a v mínusu neskončila ani jedna. Medián celkové nákladovosti, tedy poplatku TER, je 1,75 % ročně, v rozpětí od 1,11 % do 1,96 %. Medián akciových fondů je přitom 7,16 % ročně, takže suroviny ho v tomhle okně o kus překonaly.

Zlato má v názvu 10 tříd, komoditní jsou z nich jen 2

Pak jsem v celé databázi vyhledal třídy, které mají zlato v názvu, česky nebo anglicky. Vyřadil jsem přitom jméno správce Goldman Sachs, protože to je příjmení, ne kov. Zbylo 10 tříd, po sloučení sedm odlišných fondů. V komoditní kategorii jsou z nich jen dvě, obě s fyzickým kovem. Sedm jich je vedeno mezi akciovými fondy a jedna mezi smíšenými.

Není to chyba v datech, je to poctivé zařazení. Zlato se dá koupit dvěma úplně odlišnými způsoby. Buď kov samotný, nebo akcie firem, které ho těží. To druhé je akciová investice se vším, co k ní patří, tedy s hospodařením konkrétních firem, s jejich dluhem a s náklady dolů. Databáze proto kov vede mezi komoditami a těžařské fondy mezi akciovými a je to tak správně. Potíž je jinde: čtenář, který chce zlato, mezi těmi dvěma věcmi obvykle nerozlišuje.

V číslech to vypadá takto. Dvě třídy s fyzickým zlatem stojí shodně 0,12 % ročně a za pět let mají 20,02 %. Zbylých osm tříd stojí od 1,81 % do 3,19 % a jejich pětiletý výnos leží mezi 11,44 % a 23,00 %. Sedm těžařských tříd z akciové kategorie má medián 18,61 % ročně při mediánu poplatku 1,84 %. Medián celé desítky je 18,87 % ročně při mediánu poplatku 1,83 %.

A teď to srovnání, kvůli kterému jsem počítal. Nejlepší surovinová třída má za pět let 11,18 % ročně. Nad tímhle číslem je všech 10 tříd se zlatem v názvu, i ta nejslabší z nich. Rozdíl mediánů dělá 9,58 bodu ročně. Kdo si v roce 2021 koupil fond surovin, protože chtěl zlato, dostal v tomhle okně něco docela jiného, než si myslel.

Poplatek 0,12 % proti 1,75 %, tedy rozdíl 14,58krát

Poplatek je v celém srovnání ta nejlépe měřitelná veličina. Je znám dopředu a platí se každý rok bez ohledu na to, jak fond dopadne. Medián surovinových tříd je 1,75 % ročně, dvě třídy s fyzickým zlatem stojí 0,12 %. Rozdíl je 1,63 bodu, tedy 14,58krát víc.

Rychlý přepočet: co ročně stojí 1,75 % a co 0,12 %

Zjednodušený model, počítá poplatek z původní částky, bez daní, bez poplatků distributora a bez dalších vkladů. Nižší poplatek sám o sobě neznamená lepší investici, obě čísla platí pro jiný obsah portfolia a jiné riziko.

Roční čísla 27,30 % a 43,08 % svádějí, čtvrtletní jsou v mínusu

Tady je potřeba přibrzdit, protože takhle napsaná čísla svádějí ke špatnému kroku. Poslední rok byl pro obě skupiny výjimečný. Medián ročního výnosu surovinových tříd je 27,30 %, u tříd se zlatem v názvu dokonce 43,08 %, nejsilnější z nich má 55,66 % a nejslabší 25,13 %. Takové hodnoty přitáhnou pozornost přesně tehdy, když už je růst z velké části za námi.

Že to není jednosměrka, ukazuje kratší okno. Za poslední tři měsíce je v mínusu všech 10 surovinových tříd, u kterých je čtvrtletní výnos vyplněný. Medián je minus 7,61 %, nejhorší třída minus 10,38 % a nejmírnější minus 5,42 %. U tříd se zlatem v názvu je to ještě výraznější: osm z nich má čtvrtletní údaj a medián je minus 10,16 %, nejhorší třída minus 15,03 %. U surovin i u zlata je tohle běžný průběh, ne porucha.

Praktický důsledek je jednoduchý. Než člověk podepíše cokoli, co má v názvu suroviny nebo zlato, měl by si zodpovědět tři otázky.

Verdikt: název kategorie neurčuje, co je uvnitř

Z čísel plyne tohle. Komoditní kategorie je v české nabídce malá, 15 tříd a osm fondů, a zlato v ní zastupují jen dvě třídy s fyzickým kovem. Sedm tříd se zlatem v názvu jsou akcie těžařů a jedna je smíšená. Za posledních pět let má desítka tříd se zlatem medián 18,87 % ročně proti 9,29 % u surovin. V ceně se ale ta desítka sama rozpadá: dvě třídy s fyzickým kovem stojí 0,12 % ročně, medián celé desítky je 1,83 % a medián surovin 1,75 %.

Neplyne z toho, že zlato je lepší investice než komodity, ani že má někdo cokoli kupovat nebo prodávat. Pětileté okno, které tu měřím, zahrnuje roky s vysokou inflací a s rostoucí cenou kovu, jiné pětiletí dá jiné pořadí a u těžařských fondů bývá výkyv na obě strany větší než u kovu samotného. Minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Plyne z toho jediné: slovo v názvu kategorie nepopisuje, co je uvnitř. Pokud si člověk mezi kovem a akciemi těžařů nevybere sám, vybere za něj zařazení, kterého si ani nevšimne.

Zdroje: Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, Česká národní banka (cnb.cz).