Článek
Co se restauraci musí nechat, je snadná dostupnost a prostorné parkoviště, které sice značně připomíná tankondrom, ale protože se na něm zaparkovat dá, musím ho ocenit. Interiér restaurace je krásně prosvětlený, čistý a i stoly jsou postavené tak, že se dobře sedá i odchází. Na každém stole je navíc QRko, díky kterému lze útratu zaplatit bezhotovostně. Ale to je asi vše, tedy kromě baru pro malé psy, co jsem si z návštěvy této restaurace odnesla jako pozitivum.
To, co jsem v této restauraci zažila, je dodnes má noční můra. Dokonce tak velká, že jsem musela zkouknout i díl Ano, šéfe!, který byl právě z této restaurace. To, co jsem v této restauraci zažila, mne tak překvapilo, že jsem musela zjistit, za co dvě hvězdy dostali. Po hodině utrpení jsem zjistila, že to bude asi za rekonstrukci, protože i díl samotný byl úplně o ničem.
Do restaurace jsme přišli tři dospělí s dítětem a se psem. Sedli jsme si do zadní části restaurace, abychom nikoho nerušili a zároveň nebyli rušeni. Co se dělo na baru, těžko soudit, ale to, co se dělo u nás, to byla jedna katastrofa za druhou.
První servírka k nám přišla rychle. Když jsem se zeptala, které jídlo je bezlepkové, šla se zeptat do kuchyně. Bohužel si výsledek nezapamatovala a přišla se samým asi. Je dobré vědět, že když sníte něco, co sníst nesmíte, že jste to asi snědli. Kdo nezažil, mé zděšení nepochopí. Kdo zažil, dá mi zapravdu, že znovu zažít nechce.
Po několika minutách diskuze o alergenech, kdy jsem zjistila, že ani kuchař neví, co v jídle je, neboť ho vařil jiný kuchař předchozí den, jsem si na doporučení objednala steak z vepřové krkovice s hranolkami. Synovec si dal řízek, maminka kuřecí nudličky s rýží a známý si dal pečený vepřový bůček s knedlíkem. K pití jsme si objednali jedno velké pivo, ano opravdu jsme zmiňovali velké pivo, a limonády. Už ve chvíli, kdy nám nesla jiná servírka pití, jsme začali tušit, že zastávka na oběd se změní v dobrodružství, které nebylo v plánu.
Místo velkého piva jsme dostali malé. Limonády byly v pořádku. Jídlo nám donesla zase další, nám dosud neznámá, servírka. Nejdříve nabízela něco jako kotletu s hranolkami, ano, přesně tak to řekla, když jsem se ohradila, že jsme si objednala krkovici, jídlo mi podala s tím, že toto je tedy pro mne. Další jídla byla v pořádku.
Co se kvality jídla týká, má kotleta byla tragédie. Byla suchá, hojně opepřená a poněkud připečená. Nejlepší z celého chodu byla tatarská omáčka. Tu mají vážně výbornou, bohužel však člověka nezasytí. Ostatní chody byly jedlé, pouze pečený bůček s knedlíkem byl ohodnocen jako dobrý. Řízek byl rozklepán na hadr, aby byl přes celý talíř. O šťavnatosti a chuti masa se vůbec mluvit nedá, neboť byl samá strouhanka. Ještě že byl s hranolkami.
Po jídle, když jsme se snažili dát talíře na stranu, jsem zjistila, že můj talíř je ze spodní strany špinavý a z velké části ulepený. To už i na mne bylo moc. Byť jsme si mysleli i na dezert, tedy ti, kteří ho smějí, výskyt v této restauraci jsme raději ukončili. Platili jsme u servírky, kterou jsme do té doby ještě neviděli, což nás také vůbec nepotěšilo.
Návštěva Letovského statku byla opravdová noční můra. Za roky, co se gastrovýletům věnuji, jsem toto zažila poprvé. Dílčí prohřešky se občas najdou, ale že by je někdo dokázal naservírovat takhle hromadně? To se povedlo až zaměstnancům Letovského statku.
Při našem výskytu v této restauraci jsem si stihla všimnout, že nejsme jediní, u koho je problém. Pán u vedlejšího stolu si objednal espresso s sebou. Servírka mu jej donesla s tím, že nemá víčko, ale snad to nevadí. Pán byl očividně paf, ale se servírkou to ani nehnulo. U dalšího stolu sousedícího s naším, seděli dva lidé. Objednali si dvě jídla. Jedno jim přinesli špatně. Tento pán se se servírkou nemazal a trval na výměně za jídlo, které si objednal. U čtvrtého stolu pro změnu zapomněli hostům přinést nápoje. Ty dostali až po přinesení jídla. Bez omluvy od servírky.
Tato restaurace opravdu dostala dvě hvězdičky v Ano, šéfe! v nové sérii. Na oblíbeném turistickém serveru mají hodnocení 4,6 hvězdiček z pěti možných. Za co? Kdyby byla restaurace narvaná k prasknutí, chápu, že chybička se vloudí. Ale v našem případě lidé přicházeli a odcházeli. Restaurace nebyla plná do posledního místa a žádný hromadný zájezd se nekonal. Tak jak je možné, že jsem v této restauraci zažila toto a přesto má taková hodnocení?
Za poslední roky jsem navštívila vyšší desítky restaurací. Napsala jsem vyšší desítky recenzí, ale to, co jsem zažila tady, jsem napříč Českou republikou nezažila. A to ani v těch nejnesympatičtějších restauracích. Z praxe vím, že chybička se vloudit může. Ale to, co se odehrává tady, je neomluvitelné.
Máte rádi řeku Vltavu i širší Povltaví a chcete vědět, co se u nás děje? Potěší vás tipy na výlety Povltavím, které vás nic nestojí? Oceníte doporučení na kvalitní restaurace a prověřené zážitky? Pokud ano, sledujte náš profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety v Povltaví, ale i recenze z kaváren a restaurací. Seznámíme vás s šikovnými povltavskými ručičkami i s lokálními výrobci. Jsme rádi, že jste s námi a těšíme se na vaši zpětnou vazbu.
