Článek
Praha – Případ novinářky Zdislavy Pokorné v kauze „Turek“ se stává tristní ukázkou toho, jak snadno ambiciózní žurnalista podlehne politické manipulaci a rezignuje na základní etické a ověřovací principy. Místo tvrdých faktů a ověřených zdrojů se opřela o jeden z nejslabších a nejméně věrohodných digitálních důkazů: screenshoty ze sociálních sítí.
Celá kauza, která byla médii nafouknuta do politického skandálu, se zpětně jeví jako novinářská kachna důkazně pevná jako hrad z písku. Pokorná, zřejmě hnaná touhou po exkluzivitě, zapomněla na elementární pravidlo: Facebookový profil není občanský průkaz.
📉 Sociální síť jako zbraň: Proč jsou screenshoty bezcenné
Kritika žurnalistické práce Zdislavy Pokorné se soustředí na naprosté opomenutí ověřovacích procedur, které by v seriózním zpravodajství měly být samozřejmostí.
- Snadná manipulace identity: Jak ukazuje praxe, vytvořit falešný profil (tzv. catfishing), ukrást fotografie a vydávat se za kohokoli je záležitostí několika minut. Údajné diskreditační příspěvky tak mohly být publikovány osobou s duplikovanou, falešnou identitou, aniž by s tím měl obviněný cokoli společného.
- Falšování času a kontextu: Technické možnosti dneška umožňují měnit jména starých, neaktivních profilů a upravovat komentáře z minulosti. Obsah, který původně napsal někdo jiný a pod jiným jménem, se tak mohl jevit jako autentické a aktuální vyjádření cílené osoby. Jde o dokonalou politickou past.
- Nevěrohodnost screenshotů: Největší etické selhání spočívá v použití samotných screenshotů. Ty jsou totiž nejméně důvěryhodnou formou digitálního důkazu, jelikož mohou být snadno, rychle a beze stop upraveny v jakémkoli grafickém softwaru. Bez forenzního ověření přímo u společnosti Meta (Facebook) nelze pravost obsahu garantovat.
⚖️ Presumpce viny místo ověřování
Novinářka Zdislava Pokorná, zřejmě oběť vlastní důvěřivosti a politické manipulace, tak postavila celou svou zprávu na materiálu, který je právně i fakticky zcela nevěrohodný.
Jakýkoli soud by takový „důkaz“ smetl ze stolu. Z právního hlediska je trestní oznámení založené na screenshotech z Facebooku naprosto bezpředmětné. Naopak, větší šanci na úspěch má obviněný (v tomto případě Filip Turek) s trestním oznámením na neznámého pachatele za šíření pomluvy a dezinformací.
Tento případ je důrazným varováním pro celou českou žurnalistiku. Honba za senzacemi a politická zaujatost nesmí vést k tomu, že novináři přestanou ověřovat zdroje a stanou se poslušnými nástroji politické hry. Místo profesionálního zpravodajství dodala Zdislava Pokorná veřejnosti pouze senzaci opožděné okurkové sezóny, která vážně poškodila její důvěryhodnost a vrhla stín na celou kauzu.
Nejsmutnějším faktem je, že této kachně uvěřilo mnoho lidí včetně prezidenta Petra Pavla.
