Článek
Zákon mluví jasně. Kandidující subjekt musí získat 5 % všech hlasů, aby měl šanci získat mandát. Pokud kandiduje koalice dvou subjektů, hranice se pro ně navyšuje na 8 %, a pokud jich je tři a více, musí dokonce pokořit hranici 11 %. Ve volbách do Poslanecké sněmovny na začátku letošního října je taková koalice jen jedna – spojení ODS, KDU-ČSL a TOP 09, vám pravděpodobně známé jako SPOLU.
Jak je ale možné, že o spojování mluví i komunisté, Piráti nebo SPD? Je za tím trik známý od 90. let, který se však právě komunisté rozhodli využít jako první.
Spojení zvané „podpora“
Politici i politologové tento jev obecně nazývají jako „podpora“ a využívá se od prvních demokratických voleb na území České republiky, respektive ještě postkomunistického Československa.
Volební zákon totiž nenařizuje, aby kandidáti kandidujícího subjektu byli zároveň jeho členy. Může jít o straníky, nestraníky souznící s daným subjektem, nebo dokonce i o členy jiných stran.
Tento fenomén lze v letošních volbách zpozorovat u Pirátů, kteří mají na svých kandidátkách politiky Zelených (31 kandidátů) a dokonce i jednoho zástupce strany Mourek. Dohromady tedy 32 jinostraníků z celkového počtu 343 kandidátů. Podobný styl zvolila i SPD, která na svou kandidátky o 343 lidech přibrala vždy po dvou kandidátech ze Svobodných, PRO a Trikolory, a také Motoristé sobě, kteří z 340 kandidátů mají 12 ze Strany soukromníků.
Ve všech zmíněných subjektech viditelně převažují straníci kandidující vlastní strany, jedná se tedy o styl kandidatury, který tu vždy byl a vždy bude a já osobně proti takovému pojetí nic nemám. Komunisté si však podporu spletli s koalicí.
Hnutí a koalice v jednom – Stačilo!
Stačilo! původně vzniklo jako koalice Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), České strany národně sociální (ČSNS) a Spojených demokratů – sdružení nezávislých (SD-SN). Poprvé se spojili před loňskými volbami do Evropského parlamentu, kde je hranice pro všechny kandidující subjekty stejná – 5 %.
Experiment vyšel: koalice vybojovala dva z 21 českých mandátů. Komunisté tak rychle pochopili, že podobný úspěch by se hodil i ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jenže je tu problém – v průzkumech se Stačilo! pohybuje mezi 5 a 7 %. To by stačilo jako hnutí, ale rozhodně ne jako koalice, která by musela překročit 11 %.
A tak přišlo řešení: vzniklo nové hnutí Stačilo! vedené Danielem Sterzikem, které formálně „spolklo“ členy původních stran. Na papíře je to hnutí, v praxi spíš koalice v převleku.
Stačí se podívat na kandidátky. Z celkových 342 kandidátů je skutečných členů Stačilo! pouhých 41. Zbytek? Především komunisté (158 míst), dále sociální demokraté (37), národní socialisté (24) a pak ještě nestraníci, Moravané a jediná zástupkyně SD-SN – bývalá senátorka Alena Dernerová.
Co na to soud?
Že Stačilo! není „čisté hnutí“, ale koalice v převleku, si všimli novináři i politici. Ale našel se i někdo, kdo se rozhodl to nenechat jen u komentářů – strana Volt Česko podala k soudu stížnost na kandidátky Stačilo! (a také SPD, i když tam je argumentace spornější).
Volt tvrdí, že jde o vědomé obcházení volebního zákona a skrývání koalic do hávu hnutí. Pravda je, že šance na úspěch není velká – soudy bývají v těchto věcech hodně zdrženlivé. Jenže i tak půjde o zásadní rozhodnutí. Určí, jestli je volební zákon jen kus papíru, který se dá ohnout podle potřeby, nebo jestli má hranice mezi hnutím a koalicí skutečně platit.
Zdroje
