Hlavní obsah
Názory a úvahy

Když má každá náves starostu: Parodie na samosprávu

Foto: Petr Kratochvil/PublicDomainPictures, licence CC0 Public Domain

Česko má tisíce malých obcí, které často nejsou schopné efektivně fungovat. Slučování obcí není hrozba, ale nezbytný krok k moderní správě a lepším službám pro občany.

Článek

Nacházíme se v nejmenované středočeské obci, která má okolo 330 obyvatel, nachází se tři kilometry od města Hostomice56 kilometrů od Prahy. Obec, která si volí sedmičlenné zastupitelstvo, má pověřenou obec (PO)obec s rozšířenou působností (ORP) v nedalekých Hořovicích.
V této malé obci byste nenašli obchod, restauraci ani školu. Rarita? Ne. Průměrná česká „samosprávná“ obec.

Obce do 500 obyvatel a jejich nákladné „já“

Podíváme-li se do dat, nevykreslí se před námi zrovna lichotivý obrázek. V Česku je celkem 6 258 obcí a více než 61 700 zastupitelů. Pro srovnání: Dánsko, které má přibližně poloviční populaci, má jen 98 obcí a zhruba 2 400 zastupitelů.

Ještě výmluvnější je, že přes 64 % českých obcí má méně než 500 obyvatel. Česko tak patří mezi země s nejmenšími územními jednotkami v celé EU – podobně je na tom jen Francie a Slovensko.

Může se to zdát jako technikálie, ale co kdybych vám řekl, že sloučením obcí pod 1 000 obyvatel by stát mohl podle propočtů NERVu ušetřit až 10 miliard korun ročně?
Protože jde o částku obtížně představitelnou, uveďme několik příkladů:
Za 10 miliard korun ročně by se dalo:

  • postavit 300 km nových silnic II. a III. třídy,
  • zřídit 150 základních škol,
  • financovat 10 000 míst v mateřských školách, nebo
  • pořídit 400 sanitních vozů pro záchrannou službu.

Starosta bez starostí – s možností mít dobré peníze

Jak je to vlastně finančně, ptáte-li se? Uvolněný starosta obce do 600 obyvatel má podle tabulek Ministerstva vnitra nárok na plat ve výši 61 123 Kč měsíčně. Neuvolněný starosta může dostávat až 36 674 Kč, podle rozhodnutí zastupitelstva.
Rozdíl mezi nimi je zásadní:

  • Uvolněný starosta vykonává funkci jako hlavní pracovní poměr.
  • Neuvolněný starosta ji má jako vedlejší činnost, obvykle vedle svého civilního zaměstnání.

Je však důležité a férové zmínit, že obce do 500 obyvatel většinou nemají uvolněné starosty, tudíž i když jsou šikovní a dobrý plat by si zasloužili, mikroobec na ně kvůli malému rozpočtu nemá.

V kontextu malých obcí se však starostování často ani zdaleka neblíží plnohodnotné pracovní náplni jako ve velkých městech. Mnohé malé obce nemají školu, obchod ani kulturní zařízení a jejich agenda je omezená.

Navíc všechny malé obce mají nad sebou pověřenou obec (PO)obec s rozšířenou působností (ORP), které za ně zajišťují širokou škálu přenesených pravomocí – od matriky a sociálních dávek až po občanské a řidičské průkazy, stavební povolení nebo agendu vozidel.

Obec sama tak řeší převážně odpad, veřejnou zeleň nebo místní komunikace, často bez technických kapacit a s velmi omezeným rozpočtem.

Přesto většina obcí do 500 obyvatel dává až 45 % svého rozpočtu na vlastní provoz – platy nebo odměny starosty, místostarosty, zastupitelů a provoz obecního úřadu.
Naopak větší obce jsou efektivnější; obce nad 1 000 obyvatel dávají na správu pouze kolem 15 % rozpočtu.

Zatímco malé obci často zbývá jen 55 % rozpočtu na samotný rozvoj, ten se omezuje většinou na údržbu, protože chybí pravomoci i finance. Ani nabídky firem nejsou pro mikroobce výhodné – větší obce dokážou lépe vyjednat ceny, nabídnout větší zakázky a efektivněji investovat.

Jak slučovat, ušetřit a zároveň ponechat samosprávu

Podle mého názoru by se mělo začít slučovat obce s méně než 500 obyvateli.
To by byla rozumná změna – výhodnější než automatické slučování obcí pod 1 000 obyvatel.

Počet obcí by klesl na zhruba 2 000, ušetřilo by se 2 až 3 miliardy korun ročně a zrušeno by bylo až 15 000 zastupitelů a přibližně 1 500 úředníků.
Nově vzniklé větší obce by samozřejmě musely navýšit počet zastupitelů a úředníků, ale i tak by se na pracovní trh mohlo vrátit až 10 000 lidí – a ti by se mohli uplatnit v hodnotnějších profesích v soukromém sektoru, který je skutečným motorem ekonomiky.

Větší celky by navíc byly ekonomicky silnější – a tím i skutečně samosprávnější.
Stály by na vlastních nohách. Nechyběly by v nich školy, ordinace, služby pro seniory i rodiny, kulturní domy, kina nebo divadla. Městská doprava by efektivně propojila jednotlivé části sloučeného celku.

Argument, který proti slučování často slýchám, je strach ze ztráty rozhodovací pravomoci a obava, že větší obec „spolkne“ ty menší a přestane do nich investovat.

Ten první strach je podle mě přehnaný a řešitelný. Především – nelze ztratit rozhodování, které obce reálně ani nemají. Většinu klíčových agend už dnes vykonávají pověřené obce (PO) a obce s rozšířenou působností (ORP). Pocit samosprávy v malých obcích je často opravdu jen pocit – nikoli realita.

Druhý argument – obava z nerovnoměrného investování – už reálný je. Ale i ten má jednoduché a férové řešení. V rámci slučování by měl být upraven volební systém. Ideální by bylo vytvořit volební obvody, v nichž by byl vždy zvolen jeden nebo více zastupitelů, kteří by museli mít trvalý pobyt v daném obvodu. Fungovalo by to podobně jako senátní volby – jen v menším měřítku. Zastupitel by tak skutečně zastupoval občany své části obce – své ulice, čtvrti nebo osady – a nešlo by o anonymní jméno z kandidátky, jejíž členové žijí na opačném konci obce.

Samozřejmostí by podle mě mělo být i přímé volení starosty a možnost jeho odvolání referendem.

Jak je vidět, existuje řada způsobů, jak slučování obcí nastavit tak, aby bylo ekonomicky efektivní a zároveň spravedlivé vůči všem obyvatelům.

Podobné procesy již úspěšně proběhly například v Dánsku nebo Německu, kde slučování nevedlo k narušení fungování samosprávy, ale naopak k výraznému zefektivnění správy veřejných financí. Díky tomu se lépe využívají dostupné zdroje, samosprávy jsou silnější a občané mohou čerpat kvalitnější služby.

Stačí tedy přestat hledat výmluvy – a začít hledat řešení.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz