Článek
V září 1965 nastoupili manželé Hana a Karel Köcherovi na loď směr USA. Oficiálně jako emigranti, ve skutečnosti přijížděli jako agenti komunistické Státní bezpečnosti s úkolem infiltrovat Pentagon a CIA. Začala dvacetiletá mise, která v dějinách špionáže nemá obdoby.
Karel Köcher (krycí jméno Rino) byl inteligentní, ale také ješitný narcis– člověk, který toužil vyniknout za každou cenu. Právě tahle povaha mu otevřela dveře do CIA. A zároveň ho zničila.
Karel Köcher (krycí jméno Rino). Inteligentní, ješitný a ambiciózní muž, který se v americkém establishmentu pohyboval s naprostou přirozeností.
V prvních letech se manželé snažili etablovat v americké společnosti. Karel Köcher k tomu využíval své vynikající vzdělání a jazykové schopnosti, zatímco Hana (krycí jméno Adrid) mu poskytovala nezbytné zázemí.
V roce 1971 dostal Köcher rozkaz vrátit se do vlasti, ale odmítl poslechnout. Rozvědka o něm potom dva roky neměla žádné zprávy a považovala ho za ztraceného. Köcher však pracoval na vlastní pěst a bez instrukcí z Prahy se vytrvale snažil splnit svůj úkol.
Pentagon – brána do CIA
Jeho cesta do CIA začala v únoru 1973, kdy získal místo analytika v Pentagonu. Působil v oddělení výzkumu a analýz, kde zpracovával zprávy z tisku socialistických zemí. S rozvědkou byl sice stále bez kontaktu, ale pomohla náhoda: StB zachytila Köcherovy dopisy příbuzným do Prahy. Z nich vyčetla, že Karel pracuje pro americkou armádu, a v červenci 1973 s ním spolupráci obnovila.
Díky svým schopnostem si Köcher v Pentagonu rychle získal důvěru, a tak mu bylo po sedmi měsících nabídnuto místo v centrále CIA v Langley. Nastoupil do oddělení odposlechů, které zpracovávalo telefonáty z ambasád komunistického bloku po celém světě. Seděl přímo u zdroje informací, o kterých mohl Východ dříve jen snít. Do Prahy tak mohl posílat konkrétní detaily o operacích CIA po celém světě – od Afriky až po Blízký východ.
KGB ho tlačila do rizika
Köcher věděl, že KGB – skutečný pán československé rozvědky – chce výsledky. A výsledky znamenaly riziko. Příkladem je jeho mimořádně troufalý kousek z prosince 1974. Na vánočním večírku vyfotografoval všechny své kolegy. Celkem 32 skupinových fotografií tajné jednotky skončilo v Moskvě. KGB tak mohla identifikovat desítky amerických zpravodajských důstojníků.
Ještě drzejší byl jeho kousek s magnetofonovými pásky, které CIA pořídila při odposleších československé ambasády v Ghaně. Vystříhával z nich pasáže, jež mohly kompromitovat pražské diplomaty. Pásky potom záměrně poškodil tak, aby to vypadalo, že k tomu došlo při přepravě z Afriky do Washingtonu. Tímto činem Köcher v podstatě oslepil americkou tajnou službu a ochránil agenty vlastní strany.
Obchodnice s diamanty jako kurýr
Rino nepracoval sám. Jeho manželka Hana fungovala jako kurýrka a spojka mezi ním a československou rozvědkou. Bez ní by v USA nebyl schopný pracovat. V New Yorku si našla zaměstnání jako obchodnice s diamanty pro firmu Savion Diamonds, což jí poskytovalo ideální krytí. Mohla legálně cestovat, pohybovat se mezi lidmi z byznysu a zároveň předávat zprávy a dostávat peníze i instrukce.
Informace získané manželem předávala nejčastěji v New Yorku na konspirativních schůzkách s řídícími důstojníky československé rozvědky. Před každou schůzkou musela Hana celé hodiny jezdit po New Yorku. Metro, taxi, autobus – Manhattan, Bronx, Queens, Brooklyn, někdy až do New Jersey. Zjišťovala, jestli ji někdo nesleduje. Hlídala ji i sovětská KGB- dohodnutými signály jí potvrzovala, že je „čistá“.
Dále pravidelně létala do Evropy. Nejčastěji do Vídně, kde absolvovala mimořádné schůzky. Tam Hana předávala všechny detaily – a dostávala nové rozkazy, jak mají manželé pracovat.
Znojmo 1975: Köcher předává prvotřídní informace
V roce 1975 si Karel Köcher sám vyžádal schůzku s československými rozvědčíky. Chtěl jim osobně vysvětlit, jak se mu podařilo proniknout až do nitra CIA. Oba manželé přiletěli v březnu 1975 do Vídně. Diplomatickým vozem pokračovali do Znojma.
Setkání proběhlo ve vile Státní bezpečnosti. Dohlížel na ně sovětský poradce – plukovník KGB Pavel Nědosekin. Köcher odhalil československého diplomata, kterého chtěla CIA naverbovat. Popsal, jak CIA vybírá agenty na zahraniční mise. A zkritizoval nekázeň československých diplomatů v Ghaně – ti diktovali přes telefon i detaily o šifrách.
Jeho informace označili rozvědčíci za výjimečné. Köcher se jim zdál jako perspektivní agent, který pracoval v srdci nepřátelského režimu. Důvěru KGB potvrdil sám šéf celé sovětské rozvědky Jurij Andropov – schválil jim 20 000 dolarů na nákup domu poblíž Langley. Vlastní nemovitost měla být potvrzením, že Köcherovi jsou loajální Američané.
Bod zlomu: Hloubkový výslech u Sázavy
Ovšem už v roce 1976 začala KGB pochybovat. Köcher předával příliš cenné informace – a to vzbuzovalo podezření. Nemůže být nastraženým agentem CIA?
V dubnu 1976 požádali Köcherovi o možnost návštěvy Československa – tvrdili, že jsou vyčerpaní a potřebují vyšetření u československých lékařů. Rozvědka nejprve nesouhlasila – už manželům nevěřila. Sovětská KGB ovšem chtěla Köchera důkladně vyslechnout, proto nakonec manželé svolení dostali.
V září byli Köcherovi z Vídně na falešné diplomatické pasy převezeni přes hranice do Československa. Konečným cílem nebyla nemocnice, ale vila rozvědky v Čtyřkolech u Sázavy, kde byl přichystaný hloubkový výslech. Vyslýchat měl legendární generál KGB Oleg Kalugin, který po několika dnech dospěl k šokujícímu závěru: Köcher je dvojitý agent, který pracuje pro Američany.
Proč si to myslel? Köcher nebyl schopen přesně popsat své předchozí pracoviště v Pentagonu ani detaily o svých nadřízených. Jeho odpovědi byly vyhýbavé a KGB začala pochybovat o hodnotě předávaných materiálů – existovala obava, že CIA mohla některé informace záměrně obětovat, aby posílila důvěru StB v Köchera jako svého „krtka“. Kalugina udivilo, jak volně se Köcherovi pohybují – cestují, utrácejí, nikdo je nesleduje. To pro něj byl důkaz: FBI je kryje.
Medaile a rezignace
A přesto přišel bizarní paradox. Po ukončení výslechu jim náčelník československé rozvědky Miloš Hladík slavnostně předal medaile Za službu vlasti. Hned poté jim ovšem řekl, že jejich výsledky jsou v poslední době velmi slabé a že rozvědka už nechce riskovat další skandál.
Manželé měli dvě možnosti. První: zůstat v Československu a stát se tváří propagandistické kampaně proti CIA. Druhá: vrátit se do USA – ale jen pokud Karel získá trvalou pozici v CIA a nejvyšší bezpečnostní prověrku, aby měl přístup k tajným dokumentům.
Köcher v prvotní reakci prudce vybuchl, nadával vedení rozvědky a mluvil o tom, že jim zničili život i iluze. Vzápětí manželé podali písemnou rezignaci na spolupráci. Dostali svolení vrátit se – ale s výhružkou: kdyby zradili, rozvědka předá FBI důkazy, které je pošlou do vězení.
Po návratu do USA odešel Köcher z CIA, protože československá rozvědka mu začala hrozit likvidací, pokud to neudělá. Paradoxně mu ale zůstala bezpečnostní prověrka „top secret“ a kontakty na lidi z amerického zpravodajského establishmentu. Našel si místo na univerzitě, učil filozofii a logiku.
Reagan a druhá mise
V roce 1980 byl prezidentem USA zvolen Ronald Reagan a v Moskvě to vyvolalo obavy z vypuknutí jaderné války. KGB zatlačila na Prahu, aby se Köcherovi omluvila a požádala ho o obnovení spolupráce.
Köcher kývl a v roce 1981 za ním do New Yorku přijel československý rozvědčík Jan Fila. Řekl mu, že sovětská rozvědka by velmi ocenila informace o strategických plánech Reaganovy administrativy. Dodal, že prosba přichází od lidí v KGB, kteří usilují o demokratické reformy a ukončení studené války.
Prezident Ronald Reagan s manželkou Nancy v roce 1981. Köcher získával informace o strategických plánech Reaganovy administrativy prostřednictvím kontaktu na sekretářku jeho manželky.
Tentokrát Köcher k získávání informací využil své společenské kontakty. Manželka jeho přímého šéfa z CIA pocházela z milionářské rodiny, která financovala kampaň Ronalda Reagana už v dobách, kdy usiloval o guvernérský post v Kalifornii. Později se stala sekretářkou Nancy Reaganové v Bílém domě. Byla to, jak Köcher sám připustil, „dobrá linka“.
Jenže od začátku 80. let měla FBI Köcherovy v hledáčku. Věděla, koho má před sebou – jen čekala na důkazy. K zatčení došlo 27. listopadu 1984 v New Yorku.
Ve vězení mu hrozila smrt
FBI Köchera nejprve jen zadržela a nabídla mu imunitu, pokud přejde na americkou stranu. Köcher souhlasil. Pak ho ale zavřeli bez soudu, bez výslechu. A někdo se ho pokusil zabít. Spoluvězeň si z nůžek, které mu poskytl dozorce, vyrobil nůž. Následoval další pokus.
Köcher pochopil, že mu hrozí smrtelné nebezpečí. Napsal vzkaz šéfovi zahraniční rozvědky KGB Krjučkovovi s prosbou o výměnu - konkrétně za sovětského disidenta Natana Šaranského, o jehož propuštění Západ dlouhodobě usiloval. Za deset tisíc dolarů právník jeho dopis dopravil přes Prahu do Moskvy.
Most špionů
K výměně manželů Köcherových za sovětského disidenta Natana Šaranského došlo 11. února 1986 na proslulém Glienickém mostě v Berlíně, známém jako Most špionů. Přebírali si je vysocí důstojníci československé rozvědky.
Köcherův příběh dodnes rozděluje historiky. Byl to hrdina, nebo zrádce? A kdo ho nakonec zradil? Sám Köcher nikdy nezjistil, kdo ho Američanům prozradil. KGB věřila, že to byl Oleg Kalugin – generál, který ho v roce 1976 označil za dvojitého agenta a který později sám přeběhl k Američanům. Köcher se ale přikláněl k verzi, že ho zradila Praha. „Viděli ve mně nebezpečného nepřítele, přitom na mě kvůli Rusům nemohli.“
On sám měl o sobě jasno. Když na svou kariéru vzpomínal, prohlásil: „Nesloužil jsem nikomu jinému než sobě samému, svým hodnotám.“
Zdroje:
Pavel Žáček: The „Rino“ Case: Our Man in the CIA. How Czechoslovakia’s prime agent network was managed by Soviet Intelligence from 1973 to 1976. Securitas Imperii 41 (2) 2022, s. 8–75.
Špioni: Karel Köcher, český krtek v CIA
Hana Benešová: Český krtek v CIA Karel Köcher: Moskvu nejvíc zajímalo, kdo je v okolí prezidenta USA pro jaderný útok.
Karel Köcher.
