„Husákovci by mě odkráglovali.“ Záhadný útěk elitního špiona StB, který měl být mrtvý

V srpnu 1986 se pražská centrála StB dozvěděla, že podplukovník Jan Fila je už téměř dva měsíce nezvěstný. Následovala rozsáhlá prověrka jeho kolegů. Každý musel podrobně popsat, o čem se s Filou v minulosti bavil. Výsledek? Lhaní a překrucování faktů. Většina z nich totiž s Filou léta chodila na pivo. A u půllitru mu vykecali i věci, které nevěděla ani jejich vlastní manželka.

Když Jan Fila v roce 1975 odlétal do New Yorku jako pracovník československé mise při OSN, byl už zkušeným důstojníkem rozvědky s krycím jménem Šturma. Pro komunistický režim představoval ideál spolehlivého rozvědčíka. Oba rodiče byli v KSČ, neměl příbuzné v emigraci a události roku 1968 označil za „rozvratnou činnost antisocialistických sil“. Normalizační čistky mu otevřely cestu do zahraniční rozvědky, která ho před vysláním do USA poslala na roční výcvik do Moskvy.

Po necelém roce působení v USA dostal na starost jedny z nejdůležitějších agentů československé rozvědky – manžele Karla a Hanu Köcherovy. Karel Köcher totiž pronikl jako překladatel a analytik přímo do americké CIA. V roce 1978 pak Fila povýšil na zástupce šéfa rezidentury a dostal na starost i přímý styk se sovětskou KGB v USA.

Americké zpravodajské služby zachytily Filovy telefonáty a začaly zjišťovat jeho skutečné postavení v československé rozvědce. V roce 1979 se na něj zaměřily také prostřednictvím tajného informátora.

Podle pozdější výpovědi Filovy manželky mu Američané nabídli emigraci a spolupráci s CIA. Fila přeběhnutí odmítl, ale nabídku před centrálou v Praze utajil, aby si nezničil slibně rozjetou kariéru. V předpisech StB to ovšem byl hrdelní hřích, který by znamenal okamžitý vyhazov. Američané navíc získali prostředek, kterým ho mohli kdykoli kompromitovat.

V srpnu 1982 se Fila po sedmi letech v USA vrátil do Prahy. Povýšil na podplukovníka a stal se zástupcem náčelníka amerického odboru rozvědky, kde získal přístup k nejcitlivějším informacím o Spojených státech.

V roce 1984 už vedení rozvědky počítalo s Filou jako s budoucím šéfem amerického odboru. Jenže v listopadu FBI zatkla manžele Köcherovy. Fila jako jejich bývalý řídící důstojník věděl, že se nevyhne hloubkové prověrce. A během ní mohl vyplout na povrch i jeho starý hřích: zatajená nabídka spolupráce s CIA z roku 1979.

Z USA nepřicházely žádné konkrétní zprávy o osudu Köcherových, a tak Fila celý rok vyčkával. Koncem roku 1985 dospěl k závěru, že nejlepším řešením nejisté situace bude odchod z rozvědky. Nadřízení souhlasili, ale pracovní poměr mu měl skončit až na konci dubna 1986. 

Rozvědka ho chtěla využít jako hlavního experta na případ Köcherových. Do Prahy několikrát dorazil důstojník CIA v roli advokáta, aby dojednal detaily jejich výměny. StB však oficiálně popírala, že by Köcher byl její agent, a tak Fila u jednacího stolu nesměl vystupovat jako důstojník rozvědky. Byl představen jako rodinný známý a tlumočník Köcherova tchána. Aby ho Američan, který ho mohl znát z New Yorku, nepoznal, dostal Fila nalepovací bradku, knír a tmavé brýle z filmových studií Barrandov.

Po úspěšné výměně se Köcher vrátil do Československa. Při výslechu označil za možného zrádce svého bývalého řídícího důstojníka Jana Filu. Žádný důkaz pro své podezření však nepředložil. O pár dnů později poslala StB Filu na detektor lži. Vyšetřovatelé výsledky vyhodnotili jako známky nepravdivých odpovědí, ale vedení rozvědky protokoly uložilo do šuplíku.

Fila chtěl využít nečinnosti vedení rozvědky, a začal proto na své nadřízené naléhat, aby ho ze služby propustili co nejdříve. Tvrdil, že se musí starat o těžce nemocnou manželku a že už má místo v podniku Bavlna v Hradci Králové.

Přestože vedení rozvědky bralo jeho historku s rezervou, k 30. dubnu 1986 ho ze služebního poměru propustilo. Následovala neuvěřitelná přehlídka šlendriánu: nikdo z StB si neověřil, zda Fila do Bavlny vůbec nastoupil. A co víc, díky zmatkům na kádrovém oddělení mu zůstal platný diplomatický pas. Po odchodu od rozvědky Fila v tichosti prodal nemovitost v Chuchli a peníze převedl na manželku. Poslední záznam o jeho pobytu v Československu je z 27. června 1986, kdy odešel z pražského bytu na schůzku. V republice nechal syna i vážně nemocnou ženu.

Až 18. srpna 1986 zavolala na 52. odbor rozvědky Filova sestra. Chtěla, aby bratrovi vyřídili, že jeho manželka leží v kritickém stavu v nemocnici v Havlíčkově Brodě. Když se od důstojníka dozvěděla, že Fila u rozvědky už nepracuje, zůstala v šoku. Uvedla, že nikdo z příbuzných netuší, kde Fila je, a požádala StB o pomoc při pátrání. StB spustila rozsáhlé pátrání, které dostalo krycí název Rak.

Vyšetřovatelé prověřovali případy neidentifikovaných mrtvých po celém Československu. Psovodi a potápěči pročesávali také rybník u Hradce Králové, kam se Fila chodil koupat. Do pátrání byli přizváni i grafologové, kteří se pokusili z Filova rukopisu odhadnout jeho povahu. Dospěli k závěru: „Fila je mistr v přizpůsobování, výborný herec-improvizátor, jehož motivem je zejména snaha přežít za každou cenu.“ Pátrání nepřineslo žádný průkazný výsledek.

V únoru 1987 sice StB získala od spojenecké tajné služby informaci, že Fila žije v USA, nedokázala ji však ověřit. V jeho spisu proto nadále zůstávaly dvě možnosti: útěk na Západ, nebo smrt v Československu.

V únoru 1989 požádala Filova manželka Marie z majetkoprávních důvodů Okresní soud v Hradci Králové, aby jejího muže prohlásil za mrtvého. Soud neměl k dispozici tajné informace rozvědky a v srpnu 1989 žádosti vyhověl. Na papíře byl Jan Fila mrtvý.

Dne 7. prosince 1989 vycházel důstojník československé rozvědky Miroslav Zahrádka z budovy kanadského konzulátu v New Yorku. Náhle zaslechl zavolání: „Mirku!“ Ohlédl se a spatřil Jana Filu. Ten mu řekl: „To jsem rád, že jsi to ty. Promiň, že jsem to udělal, ale husákovci by mě odkráglovali.“

Fila se pokusil pokračovat v rozhovoru, ale Zahrádka další kontakt odmítl a zamířil ke svému autu. O všem okamžitě informoval své nadřízené v New Yorku. Do svého hlášení uvedl, že si během setkání všiml intenzivního sledování americkou kontrarozvědkou. Ještě téhož dne odešla do centrály v Praze šifrovaná zpráva o „pokusu o verbovku“.

StB nikdy nezjistila, kde Fila překročil československé hranice ani jak se dostal do USA.

BĚLOUŠEK Daniel: Rak, který zmizel beze stopy. In: Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů. 2008, roč. 2, č. 3, s. 25–35.

CHURAŇ, Milan a kol.: Encyklopedie špionáže. Libri, Praha 2000.

PALEČEK, Pavel: Podivný případ komunistických špionů Hany a Karla Köcherových. In: ČELOVSKÝ, Bořivoj (ed.): Oči a uši strany: Sedm pohledů do života StB. Šenov u Ostravy 2005.

PACNER, Karel: Československo ve zvláštních službách. Díl IV. Themis, Praha 2002.