Článek
Píše se 29. lednaroku 1924. Francouzské město Chamonix-Mont-Blanc na úpatí masivu Mont Blancu svírá mrazivý dech Alp. Koná se zde Mezinárodní týden zimních sportů, který bude až zpětně uznán za první zimní olympijské hry.
Na start historicky prvního závodu, který dnes známe jako olympijský biatlon, se chystá skupina mužů. Než jako sportovci vypadají spíše jako jednotka, kteráse někde na dalekém severu chystá na hlídku ve sněhem zasypané krajině. Je mezi nimi i čtveřice Čechoslováků.
V rukou svírají těžké vojenské pušky, na zádech mají naložené batohy a před sebou trasu, která by dnes odradila i ty nejotrlejší borce. Za chvíli zazní výstřel, který je pošle do třicetikilometrového pekla v hlubokém sněhu.
Vítejte v éře „vojenských hlídek“, drsného předchůdce dnešního biatlonu. Jak se vlastně stalo, že se z armádního výcviku, kde šlo o přežití na hranicích, stal jeden z nejsledovanějších zimních sportů?
Od sněžnic s lukem k elitním specialistům
Zárodky biatlonu můžeme s přihmouřením obou očí hledat hluboko v historii lidstva. Už skalní malby staré více než čtyři tisíce let zobrazují lovce na sněžnicích s lukem a šípy v ruce. V arktických oblastech Eurasie byly lyže po tisíciletí jediným prostředkem, jak v zimě přežít, ulovit zvěř a nakrmit rodinu.
Biatlon, jak ho známe dnes, vznikl v Norsku. První doložený závod se střelbou uspořádala norská armáda v oblasti dnešního Osla už v roce 1792. Proč? Protože voják, který se uměl rychle přesunout na lyžích a v plném nasazení přesně zasáhnout cíl, byl pro armádu k nezaplacení. Na počátku 20. století se takové závody, tehdy nazývané branné, staly v armádách běžnou součástí výcviku.
„Sněžný lev“ Karel Buchta
Československo do Chamonix vyslalo vojenskou hlídku, které velel veterán z první světové války a mimořádně zdatný sportovec, nadporučík Karel Buchta, rodák ze Stříbrných Hor na Klatovsku. Svůj život zasvětil vojenské službě a horám.
V armádě se specializoval na výcvik přežití v drsných podmínkách. Jako špičkový instruktor vedl každý rok armádní kurzy v Krkonoších i Tatrách. Nebyl jen instruktorem – sám patřil mezi nejlepší lyžařské závodníky v armádě.
Že naše hlídka nebude v Chamonix do počtu, se ukázalo rok před olympiádou. Buchta se svou hlídkou vyhrál mezinárodní závod v Pyrenejích, kde porazil šestnáct jiných týmů. On sám zde prokázal mimořádnou zdatnost, protože nastoupil i do závodu důstojníků na 18 km a zvítězil.
Do Chamonix tak naši vojáci neodjížděli jako outsideři, ale jedni z favoritů na vítězství.
30 kilometrů bolesti a střelba na 250 metrů
Závod vojenských hlídek (Military Patrol) byl jedním z vrcholů I. zimních olympijských her. Na start se postavilo šest týmů: Francie, Polsko, Itálie, Finsko, Švýcarsko a Československo (ve složení Buchta, Josífek, Mittlöhner a Bím).
Finská vojenská hlídka před startem závodu. Ve vojenských uniformách, v plné polní a s těžkými puškami na zádech museli vojáci v Chamonix zdolat 30 km ve velmi náročném terénu.
Pravidla byla neúprosná. Hlídku tvořil důstojník, poddůstojník a dva vojíni. Všichni v uniformách, s těžkými batohy a puškami. Důstojník byl ozbrojen jen pistolí – nestřílel, jeho úkolem bylo velet. Mohl dokonce unaveným vojákům pomoci s nesením pušky, aby hlídka dorazila do cíle včas.
Na 30 km trať s obrovským převýšením se startovalo v tříminutových intervalech. Střílet se mělo jednou, v polovině závodu. A právě na střelnici by dnešní fanoušek biatlonu zažil největší šok. Zatímco dnes se pálí na 50 metrů, tehdy vojáci stříleli na siluety postav vzdálené neuvěřitelných 250 metrů! Za každý zásah se týmu odečetlo 30 sekund z běžeckého času.
Přesná muška, ale pomalé lyže
Největším soupeřem pro všechny závodníky nakonec bylo počasí. Vál prudký vichr, který měnil závod v boj o holý život.
Jako první odstartovala finská hlídka. Běžela výborně a na střelnici předvedla v prudkém větru obdivuhodný výkon – trefila 11 terčů. Jenže Švýcaři, kteří startovali jako poslední, byli na lyžích ještě rychlejší. I přesto, že trefili „jen“ 8 terčů, jejich běžecký čas rozhodl. Zlato putovalo do Švýcarska, stříbro do Finska.
Bronz překvapivě získali domácí Francouzi – přestože trefili pouhé dva terče, na lyžích byli dostatečně rychlí. Italové a Poláci podmínky neustáli a ze závodu odstoupili.
A co československá hlídka? Rvala se s počasím ze všech sil. Na střelnici si vedla lépe než bronzoví Francouzi – zasáhla 5 terčů. Ale hluboký sníh a těžké vybavení si vybraly svou daň. Běžecký čas byl nejpomalejší ze všech, kdo dorazili do cíle. Byla z toho nepopulární „brambora“.
Československé družstvo na střelnici během závodu vojenských hlídek. Žádné podložky, žádná optika, jen sníh a mechanická mířidla. Vzdálenost terčů - 250 metrů.
Od hlídek k modernímu biatlonu
Po roce 1924 se vojenské hlídky objevily na olympiádách ještě v letech 1928, 1936 a 1948, ale už jen jako ukázkový sport. Svět se měnil a Mezinárodní olympijský výbor hledal způsob, jak tuto atraktivní disciplínu zpřístupnit i civilistům.
Zlom nastal v roce 1955, kdy se poprvé objevil název „biatlon“. Už to nebyl jen vojenský dril, ale sport s pevnými pravidly. Olympijskou premiéru v moderní podobě měl biatlon v roce 1960 ve Squaw Valley. Staré vojenské pušky byly v roce 1978 nahrazeny lehčími malorážkami a vzdálenost střelby se sjednotila na dnešních 50 metrů.
Odkaz vojáků z Chamonix
Dnes už biatlonisté nemusí nosit tlumoky a těžké armádní kabáty. Ale pokaždé, když závodník přijede na střelnici se zakyselenýma nohama a snaží se zklidnit dech, aby trefil černý terč, ožívá v něm duch oněch šesti týmů, které se v lednu 1924 vydaly do neznáma alpských štítů.
Není to fascinující, jak se z drsného prostředku k přežití v arktické pustině a z vojenské přípravy na válku stal sport, který dnes spojuje miliony lidí u obrazovek? Možná právě ta kombinace historie, napětí a lidské vytrvalosti je tím, co biatlon činí tak výjimečným. A až příště uvidíte naši vlajku stoupat vzhůru při medailovém ceremoniálu, vzpomeňte si na Karla Buchtu a jeho čtvrté místo z Chamonix – tam historie našeho biatlonu začala.
Zdroje:
Karl Lennartz: CURLING AND MILITARY PATROL OLYMPIC DISCIPLINES IN 1924!?
Alison Brown: Chamonix 1924: Military Patrol
Origins of biathlon: The long and winding road to an Olympic debut
Vojenské počátky biatlonu.
