Hlavní obsah
Sport

Přesně před 73 lety se konal první závod Formule 1. Její vítěz ale závodil i v Československu!

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: GettyImages

Giuseppe Farina ve svém voze Alfa Romeo Tipo 158 během prvního závodu Formule 1 konaného na okruhu Silverstone (zdroj: GettyImages)

Roku 1950 se konal první oficiální závod Formule1 na Silverstone Circuit v Anglii. Kdo se stal prvním vítězem legendární rallye a jak dopadl na Velké ceně Československa na Masarykově okruhu v Brně?

Článek

Lidstvo bylo odjakživa posedlé rychlou jízdou. Dávno před vynálezem spalovacích motorů existovaly závody koňských (ale i býčích či psích) spřežení, koňské dostihy a mnoho jiných. Proto není divu, že již několik let po vzniku automobilů vznikl i nový typ závodění. Dlouho ale neexistovala žádná organizace, která by tyto závody pořádala oficiálně. Bylo několik pokusů o založení podobné asociace, všechny plány ale překazila nejdřív první a pak druhá světová válka.

V roce 1946 vznikla Mezinárodní automobilová federace (FIA), která se později stala hlavní organizací pro automobilové sporty včetně Formule 1. FIA měla v plánu zorganizovat mistrovství světa Formule 1 již v roce 1949, bohužel kvůli nedostatku financí se tyto plány neuskutečnily.

První závod, první zranění, první vítězové

Nakonec se první oficiální mistrovství světa Formule 1 konalo v sobotu 13. května roku 1950 v Silverstone Circuit v Anglii. Sešli se tu jezdci a týmy z různých zemí, aby se utkali o titul mistra světa. Tento okruh se stal jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších míst konání Grand Prix a dlouho byl domovem britské F1. V roce 1950 se závodu účastnilo 21 pilotů. Mezi nimi byli například Juan Manuel Fangio, Giuseppe Farina a Stirling Moss. Všichni tito závodníci snili o tom, že získají první vítězství v historii Formule 1.

Foto: GettyImages

Giuseppe Farina, vítěz Formule 1, 13. května 1950

Závod na Silverstone Circuit byl plný dramatických momentů a zvratů. I když se všichni jezdci na závod důkladně připravovali, neobešlo se to bez zranění. Například britský konstruktér závodních aut a amatérský závodník Joe Fry havaroval a byl hospitalizován s vážnými zraněními. Navíc několik závodníků bylo nuceno odstoupit kvůli technickým problémům.

Jednou ze zajímavostí první Formule 1 bylo to, že mnozí závodníci tehdy jezdili s obyčejnými osobními automobily, protože speciální závodní vozy nebyly tak běžné jako dnes. Například italský závodník Luigi Fagioli, který se umístil na třetím místě, vyjel s Alfa Romeo 158, který byl v podstatě přestavěnou verzí obyčejného osobáku.

Celý okruh na jednu nádrž

Dnešního diváka by jistě také zarazil fakt, že na prvním závodě Formule 1 nebyly povoleny tankovací zastávky. Piloti museli ujet celý závod na jednu nádrž, což znamenalo, že velmi pečlivě plánovali strategii i styl jízdy, aby mohli palivo využít co nejefektivněji.

Navíc zdaleka ne všichni účastníci byli profesionálními řidiči. Například britský závodník Reg Parnell, který se umístil na šestém místě, v té době pracoval jako vedoucí prodeje u Bentley Motors. Závodění pro něj bylo spíše koníčkem a oblibenou volnočasovou aktivitou, později se ale stal profesionálním závodníkem.

Pole position, tedy první pozici na startovním roštu, si vybojoval Giuseppe „Nino“ Farina, který závod také vyhrál a stal se tak prvním mistrem světa Formule 1. Jeho týmový kolega Luigi Fagioli obsadil druhé místo (prohrál o pouhé 2,6 sekundy) a Fangio skončil třetí. V prvních dvou řadách startovali pouze Italové, jelikož jezdili auty značky Alfa Romeo, která měla v té době dominantní pozici v motorsportu.

Italský hřebec, co nezvládl brněnskou zatáčku

Víte ale, že legendární Giuseppe „Nino“ Farina závodil i v Československu?  Stalo se to krátce před prvním závodem Formule 1. V roce 1949 se „Nino“ Farina účastnil Velké ceny Československa na Masarykově okruhu v Brně, který v té době vedl běžnými silnicemi moravské metropole.

Foto: GettyImages

Giuseppe „Nino“ Farina

V letotočivé zatáčce slavný Ital nezvládl řízení a se svým vozem vjel do davu diváků. Záhy ho následoval další závodník Reg Parnella (ano, přesně ten, co tehdy závodil jen pro zábavu a pracoval jako prodejce u Bentley). Během této tragické hromadné nehody bylo zraněno 14 lidí a dva z nich později v nemocnici svým zraněním podlehli. Později byla tato zatáčka pojmenována po italském závodníkovi a doteď je známa jako Farinova zatáčka. Na památku této tragické události byl v roce 2010 na místě, kde došlo k nehodě, postaven žulový pomník obklopený bílými sloupy.

Oba piloti se však z nehody poměrně rychle vzpamatovali a rok nato oba nastoupili na první ročník Formule 1. Závod byl velice úspěšný a popularita tohoto sportu rychle nabírala na obrátkách. Přestože se od té doby mnoho změnilo, včetně technologie a bezpečnostních opatření, závod na Silverstone Circuit stále zůstává důležitým milníkem v historii Formule 1. Tento závod zahájil jednu z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších motoristických soutěží na světě, která se dodnes těší obrovské oblibě. Stále patří mezi nejprestižnější motoristické soutěže, co přitahuje nejlepší jezdce, týmy a fanoušky z celého světa.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz