Chcete kočku? Tak už jen kastrovanou a očipovanou: začátek nového trendu v EU?

Chcete kočku? Tak už jen kastrovanou a očipovanou a registrovanou u autorit. A za nenahlášení její ztráty vám hrozí pokuta ve statisících korun. Přijde vám to jako nesmysl? U nás zatím ano, ale první země EU přijala přísný zákon o ochraně zvířat, který toto nařizuje.

Během pobytu u mé tchyně ve Španělsku (o kterém jsem už pár příspěvků psala) jsem narazila na téma, o kterém jsem dosud neměla ponětí – nový španělský zákon o ochraně zvířat. Upřímně řečeno, informace o tomto zákonu mi unikly v českých médiích, a tak mě toto zjištění velmi překvapilo a zaujalo. Rychle jsem si uvědomila, že se jedná o významný krok v oblasti práv zvířat a že by to mohlo být téma, které stojí za hlubší prozkoumání. Považovala jsem to za skvělou příležitost nejen rozšířit své vědomosti, ale také sdílet tyto informace s českými čtenáři. Domnívám se, že porovnání přístupu k ochraně zvířat ve Španělsku a v České republice může být pro mnohé z nás poučné a inspirující.

Podle nového španělského zákona o ochraně zvířat z roku 2023 jsou majitelé koček povinni zajistit, aby byly jejich kočky sterilizovány před dosažením věku šesti měsíců. Toto opatření je součástí snahy o kontrolu populací koček a prevenci nechtěných vrhů.

Nový španělský zákon o ochraně zvířat zavedl povinnost očipování a registrace koček. Tento krok má několik klíčových důvodů:

Mikročip umožňuje rychlou a efektivní identifikaci ztracených nebo ukradených koček a usnadňuje jejich návrat majitelům.

Registrace koček umožňuje sledování vakcinací a zdravotních záznamů, což napomáhá prevenci nemocí a zajišťuje lepší veterinární péči.

Identifikace koček přispívá k veřejné bezpečnosti tím, že pomáhá v boji proti nelegálnímu obchodu se zvířaty a zlepšuje monitorování zdravotního stavu zvířat v populaci.

V případě, že dojde k ztrátě kočky a není nahlášena do 48 hodin, může být považována za opuštění kočky, což je vážný přestupek. Pokuty za neoznámení ztráty nebo krádeže zvířete mohou dosáhnout vysokých částek, v rozmezí od 10 tisíc do 50 tisíc eur, a v případě „velmi závažných“ přestupků až do 200 tisíc eur. To může v přepočtu na české koruny znamenat vyšší stovky tisíc až miliony korun.

Kočky mohou rozmnožovat jen registrovaní chovatelé. Na kočku registrovanou jako určenou k rozmnožování se samozřejmě nevztahuje nutnost kastrace. Prodej koček může probíhat pouze napřímo od registrovaných chovatelů. Zákon zakazuje prodej těchto zvířat v pet shopech a ukládá přísná pravidla pro transakce, včetně písemné smlouvy o prodeji a povinnosti informovat kupujícího o všech důležitých aspektech zvířete. Prodej koček on-line je zakázán.

Nový zákon klade důraz na zodpovědnost a péči majitelů o jejich zvířecí společníky. Cílem je zlepšit podmínky pro zvířata a zabránit jejich týrání nebo opouštění. Majitelé musí zajistit, aby jejich kočky byly chovány v bezpečném a zdravém prostředí a měly přístup k potřebné veterinární péči.

Zákon zdůrazňuje důležitost neustálé péče o kočky, včetně pravidla, které zakazuje dlouhodobé (delší než 48 hodin) nechávání koček o samotě. Zákon stanoví, že kočky nesmí být nechány samotné bez dozoru déle než je zdravé pro jejich pohodu. To je zásadní pro předcházení stresu a úzkosti, které mohou nastat, když jsou kočky izolovány. Majitelé musí zajistit, aby byly jejich kočky v péči během jejich nepřítomnosti, čímž se zajišťuje jejich fyzická i emoční pohoda.

Dalším důležitým aspektem nového španělského zákona je otázka eutanázie. Podle tohoto zákona je rozhodnutí o eutanázii kočky výhradně v kompetenci kvalifikovaných veterinárních lékařů. To znamená, že eutanázie může být provedena pouze v případech, kdy veterinář určí, že je to nejlepší možnost pro konkrétní zvíře, například v případě nevyléčitelného utrpení nebo závažné nemoci. Tento přístup má zajistit, že takové rozhodnutí je učiněno s plným zvážením všech relevantních faktorů a s důrazem na blaho zvířete. Toto opatření tak může mít dopad na majitele zvířat, kteří mohou čelit složitým rozhodnutím a finančním nákladům, pokud jejich zvíře potřebuje nákladnou péči místo eutanázie.

Podle nového španělského zákona o ochraně zvířat mají majitelé zvířat povinnost nejen zajistit jejich správnou péči a ochranu během života, ale také zajišťovat odpovídající postup po jejich úmrtí.

Majitelé jsou povinni vést záznamy o zemřelých zvířatech, a to včetně příčin úmrtí. Tato dokumentace je důležitá pro identifikaci možných vzorců nemocí nebo jiných zdravotních problémů, které mohou mít dopad na širší populaci zvířat.

Veřejné orgány mají pravomoc provádět kontroly a ujistit se, že majitelé zvířat dodržují zákonné předpisy týkající se naložení se zemřelými zvířaty.

Tento španělský zákon odhaluje zajímavý trend v ochraně zvířat a povědomí o zodpovědném majitelství zvířat. Jako milovník zvířat si nemohu nevzpomenout na situaci v České republice. Není to zas tak dlouho, kdy tu bylo na vesnicích topení koťátek naprosto běžnou praxí. Pevně doufám, že od tohoto se už opravdu již opouští. Bohužel však množství opuštěných koček je velké a často se setkáváme s čerstvě opuštěnými kočkami, přesně v době, kdy už přestávají být roztomilými koťátky.

Naše země se zatím podobným směrem jako Španělsko neubírá, což má samozřejmě své pro i proti. Na jedné straně, inspirace takovým přístupem by mohla vést k lepší ochraně zvířat a snížení počtu nechtěných vrhů. Nebo povinné čipování koček by možná donutilo majitele více zvážit (i kvůli investici s tím spojené), zda opravdu kočku chtějí. Na druhé straně, mohu pochopit obavy z toho, že by podobné zákony mohly být vnímány jako příliš restriktivní nebo dokonce jako narušení osobní svobody. Je to jemná rovnováha mezi ochranou zvířat a zachováním určité úrovně volnosti pro majitele.

Velmi mě oslovil aspekt španělského zákona, který považuje zvířata za nedílnou součást rodinného života, nikoli jen za doplňky nebo věci. Tato filozofie zdůrazňuje, že zvířata jsou spíše členy rodiny než majetkem, což přináší zcela nový pohled na jejich práva a pohodu. Tento přístup může být inspirujícím příkladem pro další země, včetně České republiky, kde zatím takový pohled není tak rozšířený. Představa, že naše zvířecí společníci jsou více než jen domácí mazlíčci, ale spíše členové rodiny, by mohla vést k většímu respektu a péči o jejich pohodu všemi majiteli.

Dalším pozitivním aspektem španělského zákona podle mne je, že pokuty za porušení nejsou pouze symbolické. V České republice často vidíme, že pokuty jsou nízké, což může vést k tomu, že lidé raději zaplatí malou pokutu, než aby změnili své chování. Ve Španělsku jsou pokuty dostatečně vysoké, aby měly skutečný odrazující efekt. Tento přístup by mohl být účinnější v prevenci zneužívání a zanedbávání zvířat.

Na druhou stranu mě znepokojuje možnost, že by majitelé mohli být vystaveni finančním nákladům na extrémně drahé veterinární zákroky, které by mohly být nutné v případě, že veterinář odmítne eutanazii. Tyto výdaje by mohly dosahovat desetitisíců až statisíců korun, což by mohlo znamenat, že vlastnictví kočky by se stalo privilegiem těch, kteří si to mohou dovolit. To mi přijde jako trochu extrémní, protože přístup k zvířecím společníkům by neměl být omezen pouze na ty s dostatečnými finančními prostředky. Je to jemná rovnováha mezi ochranou zvířat a zachováním určité úrovně volnosti pro majitele. V každém případě je však fascinující sledovat, jak se ochrana zvířat vyvíjí různě v jednotlivých zemích a jak to odráží kulturní a společenské hodnoty.

Tento zákon představuje významný krok ve zlepšování práv a pohody zvířat ve Španělsku. Majitelé koček by měli být dobře informováni o svých povinnostech a důsledcích, které mohou nastat v případě porušení zákona.

V každém případě je pro mě fascinující sledovat, jak se ochrana zvířat vyvíjí různě v jednotlivých zemích a jak to odráží kulturní a společenské hodnoty.

Zdroje: Autorský článek,

http://faada.org/trading-pets-private-breeding

https://www.citizensadvice.org.es/new-law-on-animal-welfare/

https://www.surinenglish.com/spain/these-are-the-most-important-changes-that-20230822143759-nt.html