Neodhalené falešné bankovní výpisy: Selhání advokátní komory v kauze Suková

Případ advokátky Hany Sukové je alarmující. Ve zkratce: Před pár lety předložila kontrole z České advokátní komory (ČAK) zfalšované bankovní výpisy (nebo transakční historie na bankovních účtech?) a až nyní je stíhána za to, že okradla 44 klientů o 153 milionu Kč.

Jak je možné, že tyto machinace nebyly odhaleny dříve? Ze své zkušenosti s audity a kontrolami vím, že klíčem k úspěšnému odhalení nesrovnalostí je:

Jako člověk s praxí v oblasti auditu, prověrek a interních i externích kontrol v různých podnicích, vidím v kontrole České advokátní komory jasné známky povrchního přístupu. (Nebo tedy alespoň na základě informací, které se dostaly na veřejnost a které jsem četla.)

Shrňme si to ještě jednou. Takže oni jako dostali podnět od policie, která ho obdržela od Finančního analytického úřadu, a přesto na nic nepřišli? To je pro mě velmi zarážející a svědčí dle mého názoru o tom, že ČAK má zájem chránit advokáty před negativní publicitou, nikoliv vykonávat důkladný dohled.

Advokátní komora tvrdí, že jejich kontroly byly adekvátní, ale zdá se, že se její kontroloři spokojili s formálními aspekty, místo toho, aby se zaměřili na detailní prozkoumání transakcí a bankovních výpisů. Když se zpětně dozvídáme, že Suková pravděpodobně předložila zfalšované bankovní výpisy, stává se evidentním, že kontrolní proces nebyl dostatečně důsledný.

Paní advokátka je již starší seniorka. Prováděla-li falšování bankovních výpisů sama, je velmi pravděpodobné, že její výstup obsahoval chyby, které mohly snadno vést k odhalení manipulací s předloženými dokumenty. I kdyby jí pomáhal s falšováním někdo mladší a velmi pozorný, je stále šance, že by důkladná kontrola mohla nesrovnalosti zjistit.

Předpokládám, že se jednalo o zfalšování většího množství údajů, nejen o lehčí úkon typu změna data transakce o den.

Že by stará paní padělala kvalitně větší množství bankovních výpisů a nešlo to odhalit kontrolou ČAK? No tak to mi radši povězte tu O Karkulce… A nebo vlastně zfalšovala něco, co se falšuje výrazně lépe?

Jen pro představu uvádím několik aspektů, na které by se kontrola pravosti bankovních výpisů mohla zaměřit, a mohla tak pomoci odhalit jejich nepravost.

Vyžádání bankovních výpisů je klíčovým krokem v procesu ověřování a může být rozhodující v identifikaci padělaných dokumentů. Zajišťuje pravost a kompletnost dat ve výpisech. Při auditech platí, že vždy je nejlepší požadovat oficiální výpisy přímo od banky.

Někdy postačí i porovnání s výpisem od vlastního účtu kontrolora, aby se odhalily nesrovnalosti například ve formátování, fontu apod.

I v letech 2017-2019 bývaly papírové bankovní výpisy běžné u firem a podnikatelů. Originální papírové bankovní výpisy mají často specifický typ papíru a kvalitu tisku. Padělky tak mohou mít rozdílnou kvalitu papíru, odlišné barvy inkoustu nebo stopu po skenování a opětovném tisku.

Prověření matematické přesnosti a konzistence údajů, jako jsou zůstatky na účtu a součty obratů by měly být základ. Chyby nebo nesrovnalosti mohou být indikátorem padělání.

Jednoduchá, ale užitečná kontrola, je porovnání koncového zůstatku bankovního účtu v jednom měsíci na počáteční zůstatek v následujícím měsíci.

Pokud jsou výpisy v digitálním formátu, mohou se prověřit metadata souboru nebo přítomnost digitálních úprav.

Získání údajů o transakcích z jiných nezávislých zdrojů může pomoci identifikovat nesrovnalosti.

V případě pochybností je vhodné se obrátit přímo na banku pro potvrzení pravosti výpisů.

Analýza situace v celém kontextu. identifikování toho, kdy se mohlo padělání hodit. Například období finančních potíží či pořízení hodnotného majetku.

V době, kdy máme skoro všichni banku v mobilu, považuji za vhodné zdůraznit, že přehled pohybů na účtě v daném měsíci není to stejné jako bankovní výpis za daný měsíc. Pohled na pohyby na účtu může být užitečný, ale bez oficiálních bankovních výpisů nemáte jistotu, že jsou tyto informace kompletní, neupravené a chronologické.

Bankovní výpisy je obtížnější falsifikovat, protože obsahují specifické bezpečnostní prvky a jsou vytvořeny v systému, který má své vlastní kontroly pravosti.

Asi ani není potřeba zmiňovat, že pohled na interní bankovní data (např. pouze v účetnictví nebo v různých interních tabulkách) nemá zdaleka takovou váhu jako pohled na externí dokument ve formě bankovního výpisu. Bankovní výpisy mají většinou i větší právní váhu.

Tak nějak se obávám, že v tomto byla hlavní chyba. V článku jsou sice v několika místech uvedeny „bankovní výpisy“, ale v citaci je uvedeno následujíci:

„V rámci provedených kontrol předložila advokátka transakční historie k úschovním účtům, které podezření FAÚ nepotvrzovaly,“ potvrdila komora nepřímo.

Transakční historii zmiňuje i tento článek.

Ano, je tam uvedena transakční historie, ne výpisy z účtů! Možná kdyby se kontroloři ČAK zaměřili na staré dobré bankovní výpisy, nemusela by zpronevěra paní advokátky pokračovat další roky a vzrůst na tak obrovskou částku.

Dle mého názoru tento případ ukazuje na zásadní slabiny v systému dohledu nad advokáty. Považuji za nutné, aby se Česká advokátní komora zamyslela nad svými metodami a způsoby kontroly a aby zajistila spravedlivé a transparentní prostředí, ve kterém klienti mohou mít důvěru ve služby, které advokáti poskytují.

Jestli se opravdu jen paní advokátky zeptali na její názor ohledně obvinění uvedené ve stížnosti, a když jim dopověděla, že skutečnosti v ní uvedené se nezakládají na pravdě, tak šetření ukončili (takto to vyplývá z některých článků o kauze), vypovídá to o jejich nulovém profesionálním skepticismu (takovéto české „důvěřuj, ale prověřuj“).

Silně se domnívám, že je nezbytné provádět kontroly s větší pečlivostí a důkladností. To zahrnuje nejen kontrolu dokumentů, ale i hlubší analýzu a přezkoumání transakcí, aby se předešlo podobným případům v budoucnosti. Je na čase, aby se ČAK začala učit z metod auditu a forenzního šetření, aby tak poskytovala větší záruky integritě a transparentnosti svého prověřování a jednání.

Sama jsem již byla svědkem případů, kdy „námi“ byly odhaleny nesrovnalosti a nepravosti a někdy to ani nezabralo moc času. Proto se nemohu zbavit dojmu, že kontrola provedená Českou advokátní komorou byla povrchní a nepostačující! Z mého pohledu je zřejmé, že došlo k selhání v kontrolním mechanismu, což má vážné důsledky nejen pro postižené klienty, ale i pro důvěru veřejnosti v právní systém.

Celá tato kauza mi připomíná důvod, proč mám vždy určité výhrady vůči právníkům. Příliš často jsem se setkala s tím, že právníci hledají mezery v právním rámci a využívají je pak k obhajobě neetických činů a nezamýšlejí se nad širšími důsledky svých činů. Tento přístup je z mého pohledu nejen problematický, ale i značně frustrující. Jde o přístup, který ignoruje etickou a morální dimenzi a zaměřuje se pouze na technické aspekty práva. Také slovíčkaření je jejich specialita. Ano, pod slovním spojením transakční historie, si asi většina lidí představí výpis z účtu, ale opravdu to to samé není.

Já si ale uvědomuji, jak důležitá je důkladnost, etika a odpovědnost. Tyto hodnoty by měly být základem každé profese, včetně právní. Je nezbytné, aby se advokátní komora a samotní právníci zamysleli nad svým postavením ve společnosti a nad způsobem, jakým svou práci vykonávají. Měli by se zaměřit na posílení etických a morálních standardů a nepřehlížet širší dopady svých rozhodnutí a činností.

Věřím, možná poněkud naivně, že tento případ bude pro právní komunitu výzvou k zamyšlení a k přijetí opatření, která zajistí, že podobné situace se v budoucnosti již nebudou opakovat. Je na čase, aby právní profese převzala plnou odpovědnost za své činy a začala jednat transparentně a eticky. A ti lidé, co kontrolu prováděli, by dle mého názoru měli zvážit jinou kariérní cestu. Nebo si na takovéto případy najmout opravdové odborníky.

Zdroj: autorský text, informace o případu advokátky Hany Sukové čerpány z následujících článků https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-urad-varoval-pred-advokatkou-marne-skoncilo-to-okradenim-o-153-milionu-239377

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-advokatka-zproneverila-153-milionu-podvedla-i-nase-kontrolory-rika-komora-240023