Článek
Narodila se 3. ledna 1971 v Českých Budějovicích do rodiny, kde se umění a věda přirozeně prolínaly. Od dětství projevovala mimořádné hudební nadání.
Hrála na příčnou flétnu, na konzervatoři studovala hru na tento nástroj a současně na Karlově univerzitě anglistiku a amerikanistiku. Filozofickou fakultu dokončila, konzervatoř nikoli.
Překládala z angličtiny, hrála s hudebníky a nějaký čas pracovala například na ministerstvu zahraničních věcí nebo na reklamní kampani pro Microsoft. Zdálo se, že její budoucnost bude patřit jazykům a hudbě.
Jejím největším životním vzorem, důvěrníkem a bezpečným přístavem byl její otec. Byl to vzdělaný lékař s hlubokou láskou ke kultuře, hudbě a knihám, kterého Alice bezmezně obdivovala. Právě s ním sdílela řadu zájmů: poslouchali hudbu, zajímali se o obrazy a otec se dokonce v padesáti letech začal učit na violoncello.
V jejích dvaceti letech však rodinu zasáhla katastrofa, která dívčin dosavadní bezstarostný svět rozmetala na prach. Otec utrpěl těžkou cévní mozkovou příhodu. Ochrnul, ale postupně se začal z jejího následku zotavovat.
Když už se zdálo, že se z nejhoršího pomalu dostává, přišla druhá a definitivní lékařská diagnóza: lékaři objevili rakovinu. V roce 1991, těsně před svými pětapadesátými narozeninami, milovaný otec zemřel. Byla to drtivá ztráta.
S odchodem otce se navíc rodina podle jejích vlastních slov zcela „atomizovala“: velké rodinné sešlosti prakticky zmizely a s nimi i část pocitu jistoty, který znala z dětství.
Mrtví otcové na plátně
Tato hluboká vnitřní rána se později výrazně propsala také do její tvorby. Na FAMU se Alice Nellis dostala až jako na další vysokou školu, když jí bylo kolem pětadvaceti let.
Nenastoupila však na obor režie, ale na katedru scenáristiky a dramaturgie. Chtěla psát, zkoumat rodinné vztahy a zachycovat okamžiky, kdy se lidem hroutí půda pod nohama.
Když se později stala uznávanou filmařkou, sama upozorňovala na jednu fascinující okolnost. V jejích prvních dvou celovečerních filmech hraje klíčovou roli rodina, v níž umírá nebo už zemřel otec.
V debutu Ene bene otec hlavní hrdinky na konci příběhu zemře. Ve Výletu už je mrtvý od začátku a rodina veze jeho urnu na Slovensko. Nellis se nikdy nesnažila tvrdit, že točí doslovný dokument o svém vlastním otci.
Otevřeně vysvětlovala, že píše o věcech, které zná, ale osobní zkušenost posouvá do obecnější roviny.
Ztráta rodiče pro ni byla formativním zážitkem, který změnil její vnímání reality. I po třiceti letech od otcova odchodu v rozhovorech přiznávala, že téma smrti prostupuje většinu jejích filmů.
Nechce ji však ukazovat jako laciný hororový šok, ale jako bolestnou, neodvratnou a přirozenou součást lidského bytí, se kterou se pozůstalí musí naučit žít.
Když nenašla režiséra
Po napsání scénáře k hořké komedii Ene bene začala mladá autorka přemýšlet, kdo by se mohl ujmout režie.
Příběh odehrávající se kolem jedné volební místnosti na maloměstě, kde se mísí partnerské nevěry, rodinné vztahy a trapnost každodenního života, byl jemný, dialogový a vyžadoval obrovský cit pro civilní herectví.
Alice sama později přiznávala, že scénář příliš mnoha režisérům ani nenabízela. Uvažovala především o svém talentovaném spolužákovi Sašovi Gedeonovi, jenže ten měl v té době plné ruce práce s přípravou svého vlastního kultovního snímku Návrat idiota.
V té době zasáhla její blízká kamarádka a spolužačka, dokumentaristka Theodora Remundová. Theodora se na bezradnou kamarádku podívala a pronesla jednoduchou, ale zásadní myšlenku: „Když nemáš, kdo by ti to natočil, tak si to natočíš sama!“
Pro Nellis to byl zásadní krok. Nikdy předtím nerežírovala celovečerní hraný film a neměla režijní vzdělání.
Pochopila však, že pokud chce svůj vlastní příběh opravdu vidět na plátně, musí se postavit za kameru sama. Pomohl jí učitel z FAMU Rudolf Adler, díky němuž už měla zkušenost s dokumentární prací pro Českou televizi.
Dramaturgyně Anna Becková pak předala její scénář kolegům z dramatické tvorby a po několika měsících přišel dopis od dramaturga Iva Pelanta. Scénář se mu líbil.
Když Alice oznámila, že ho chce také režírovat, Česká televize nakonec souhlasila. Jenže peněz bylo málo a televize chtěla projekt realizovat spíše jako televizní inscenaci.
A tehdy přišla ona studená sprcha. Jeden z producentů jí udělal přednášku o tom, že má ještě čas a s debutem by měla počkat. Nellis později sama vzpomínala, jak poté plakala na záchodech v České televizi. Na chvíli mu skoro uvěřila.
Anděl strážný
Česká televize tedy před mladou debutantkou dveře nezabouchla. Naopak. Scénář se jí líbil a Nellis dostala příslib realizace i režie. Chyběly však peníze na podobu filmu, jakou si představovala.
A pomoc přišla z naprosto nečekané strany. Její blízký kamarád Pavel Sodomka, mimo jiné jeden z lidí spojených se vznikem internetového portálu Atlas, viděl, jak těžce situaci nese. Věřil Alici natolik, že se rozhodl pro nevídaný a riskantní krok.
Vložil do natáčení vlastní peníze a prakticky se tím prohlásil za filmového producenta stejně spontánně, jako se ona předtím prohlásila za režisérku. Sama Alice Nellis na tento moment později s obrovskou vděčností vzpomínala a říkala, že bez Pavla Sodomky by dnes pravděpodobně nedělala to, co dělá.
Projekt následně získal také podporu Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. S minimálním rozpočtem, malým štábem a v atmosféře naprostého tvůrčího nadšení se začalo točit.
Do hlavních rolí se podařilo získat hereckou legendu Ivu Janžurovou a její skutečnou dceru Theodoru Remundovou. Film Ene bene měl premiéru v únoru roku 2000 a způsobil na české filmové scéně zjevení.
Snímek posbíral řadu festivalových ocenění: Alice Nellis získala například cenu SKYY Prize pro mladý talent v San Francisku, cenu za nejlepší debut na Finále Plzeň nebo čestné uznání FIPRESCI v Karlových Varech.
Iva Janžurová byla za hlavní roli nominována na Českého lva, ale cenu nevyhrála. Českého lva za Ene bene získala Eva Holubová za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Z nezkušené studentky se přesto během jediného filmu stal jeden z nejvýraznějších nových režijních talentů české kinematografie.
První liga českého autorského filmu
Úspěch debutu nebyl náhodný a Alice Nellis v následujících letech potvrdila svou pozici výjimečné autorky. V roce 2002 představila svůj druhý celovečerní film Výlet.
Byla to brilantní rodinná road movie o cestě s urnou mrtvého otce na Slovensko, v níž se znovu propojil humor se skrytým žalem. Film získal Českého lva za nejlepší scénář a Iva Janžurová si tentokrát skutečně odnesla Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon.
Následovaly oceňované a divácky úspěšné Tajnosti z roku 2007 s Ivou Bittovou a Karlem Rodenem v hlavních rolích. Film, který si odnesl Českého lva za nejlepší film roku, ukázal její fascinující schopnost pracovat s hudbou, vnitřním ženským monologem a atmosférou jednoho jediného dne.
Alice Nellis se stala symbolem inteligentního, citlivého a divácky přístupného kina. Pracovala s největšími hvězdami českého divadla, režírovala činohru i operu a její jméno už patřilo k nejvýraznějším v českém filmu.
Byla na absolutním tvůrčím vrcholu a připravovala se na historický velkofilm, který měl znovu otevřít jednu z nejtragičtějších kapitol národních dějin.
Na jaře roku 2010 žila Alice Nellis přípravami jediného velkého projektu. Producent Adam Dvořák jí svěřil režii historického dramatu Lidice podle scénáře Zdeňka Mahlera.
Byl to gigantický projekt s rozpočtem kolem 65 milionů korun, s Karlem Rodenem, Zuzanou Bydžovskou a Marthou Issovou v hlavních rolích a s obrovským celospolečenským očekáváním.
Přípravy běžely na plné obrátky celé měsíce a první klapka měla padnout koncem července. Právě v té chvíli však do jejího života zasáhla zákeřná a neviditelná nemoc. Alice Nellis onemocněla akutní lymskou boreliózou.
Přidaly se vážné neurologické problémy a nemoc výrazně omezovala její hybnost. Natáčení fyzicky náročného velkofilmu nepřipadalo v úvahu. Lékaři jí další práci na projektu zakázali.
Nejtěžší rozhodnutí
Pro režisérku to byla nepředstavitelná profesionální i lidská zkouška. Projekt byl finančně rozjetý, zahraniční koproducenti čekali na termíny a jakékoli delší odložení natáčení by znamenalo reálné nebezpečí, že se celá produkce rozpadne.
Producent Adam Dvořák později vysvětloval, že měl dvě možnosti: projekt zastavit na neurčito s velkým rizikem jeho definitivního konce, nebo najít nového režiséra. Nellis zvolila druhou cestu.
Ve veřejném vyjádření své rozhodnutí popsala bez patosu. Kvůli akutní borelióze a neurologickým problémům nemohla pokračovat v práci, a proto režii předala Petru Nikolaevovi.
„Je důležitější, aby se film dostal do kin, než že bych ho nutně musela točit zrovna já.“ Vzdala se projektu, na kterém nechala měsíce práce. S Nikolaevem následně prošla své dosavadní přípravy a režijní představy, které už zapracovala také do scénáře.
Nikolaev s její koncepcí souhlasil a neměl v úmyslu scénář zásadně měnit. Nellis tak přišla o možnost natočit jeden z největších projektů své dosavadní kariéry, ale současně umožnila, aby se rozjetá produkce nezastavila. Film se nakonec skutečně začal natáčet koncem července.
Léčení a zotavování z boreliózy zabralo mnoho měsíců. Alice Nellis se postupně vrátila k práci. Už na jaře roku 2011 začala natáčet další celovečerní film.
V roce 2011 tak natočila komedii Perfect Days s Ivanou Chýlkovou, následovala hudební komedie Revival a filmová pohádka Sedmero krkavců.
Ta získala řadu nominací na České lvy a nakonec si odnesla dva – za nejlepší filmovou scénografii a nejlepší kostýmy.
Nellis pokračovala ve filmové, televizní, divadelní i operní režii a zároveň psala další scénáře.
V osobním životě našla štěstí po boku kameramana Matěje Cibulky, se kterým dlouhodobě spolupracuje také profesně. Vychovávají tři děti: dvě adoptované a jedno vlastní.
Zdroje:
https://strednicechy.rozhlas.cz/reziserem-vas-nikdo-nezvoli-musite-udelat-sami-a-bud-pujde-nebo-ne-rika-alice-9622625
https://program.rozhlas.cz/reziserka-alice-nellis-muj-pribeh-je-jiny-nez-pribehy-mych-filmu-8674815
https://www.lidovky.cz/kultura/film-lidice-nebude-tocit-alice-nellis-zakazali-ji-to-lekari.A100609_100653_ln_kultura_glu
https://www.irozhlas.cz/kultura_film/film-o-lidicke-tragedii-zmenil-rezisera_201006100606_avojtech
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-petr-nikolaev-bude-misto-alice-nellis-tocit-film-lidice-43099
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-nataceni-valecneho-dramatu-lidice-zacalo-40368
https://www.ceskylev.cz/cz/detail?creator=Alice+Nellis&csfdid=3718
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/791837/alice-nellis-detem-jsme-netajili-ze-jsou-adoptovane-nejmladsiho-syna-ale-porodila.html
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-mff-kv-alice-nellis-natocila-revival-a-rika-zivot-je-napinavy-az-dost-195091
