Článek
Pro miliony diváků zůstane navždy ztělesněním normalizační prodavačky Anny Holubové ze seriálu Žena za pultem. V očích veřejnosti platila za neotřesitelnou ikonu režimu a předsedkyni Svazu českých dramatických umělců, která neochvějně hájila stranickou linii. Když se však za Jiřinou Švorcovou zavřely dveře jejího soukromí, ocitla se v prostředí, jež mělo k socialistickému rovnostářství daleko.
Žila totiž v honosné vile na prestižní pražské Ořechovce. Tento velkolepý dům přitom nevznikl z politických trafik ani ze stranické věrnosti. Vyrostl z prvorepublikového kapitalismu, technického vynálezu a také hypotéky. Do rodiny Šoltových se herečka přivdala.
Prvorepublikový sen zrozený z technického patentu
Abychom rozkryli tajemství velkolepé vily, která se později stala azylem slavné i zatracované herečky, musíme se vrátit o celé století zpět do časů meziválečného Československa. V té době ještě o Jiřině Švorcové nikdo neslyšel a na pražských Střešovicích a Ořechovce teprve vyrůstala zahradní čtvrť pro elitu nově zrozené republiky: pro vlivné politiky, špičkové diplomaty, profesory a bohaté průmyslníky.
Ústřední postavou tohoto stavebního příběhu byl otec budoucího malíře Vladimíra Šolty. Podle vzpomínek Jiřiny Švorcové byl inženýrem a jedním z ředitelů Škodovky. V meziválečné éře, kdy se mladý československý průmysl dral na světové trhy a Praha zažívala stavební i technologický rozmach, přišel Šolta s technickým vynálezem.
Šlo o hydraulický lis Škoda–Šolta. Peníze získané za patent podle hereččina vyprávění posloužily ke stavbě vily, kterou pomohla financovat také hypotéka.
Když se Šolta před druhou světovou válkou rozhodl postavit rodinné sídlo, volba lokality byla nasnadě. Střešovická Ořechovka představovala ztělesnění architektonického pokroku a klidného luxusu uprostřed zeleně.
domy na Ořechovce mají své kouzlo
Pro rodinu to nebyla jen honosná adresa. Šlo o činžovní vilu, v níž Šoltovi také pronajímali byty. Šoltův syn Vladimír, narozený v roce 1924, se později stal akademickým malířem, grafikem a scénografem.
Umělec z dobré rodiny a dělnická dcera
Přišla však druhá světová válka, nacistická okupace a po ní bouřlivý únor 1948. Poválečný politický zvrat přinesl zásadní proměnu společenských pořádků. Zatímco starý svět prvorepublikové buržoazie byl odsuzován, mladá generace umělců často podléhala levicovým ideálům a touze po spravedlivějším uspořádání světa.
Vladimír Šolta, ač syn inženýra a vynálezce, se stal přesvědčeným komunistou. Věnoval se malbě a scénografii a angažoval se v uměleckých a kulturně-politických funkcích. Jeho ženou se později stala herečka, která měla zásadně proměnit jeho osobní život.
Jiřina Švorcová pocházela z úplně jiného sociálního těsta. Byla dcerou stavebního dělníka a zemědělce z Hradce Králové. Její otec zemřel, když byla ještě dítě, a matka se s dětmi později přestěhovala do Prahy.
Švorcová už měla za sebou krátké manželství s dirigentem Jindřichem Rohanem a dlouhý, bouřlivý vztah s hercem Jiřím Valou. Ve Šoltovi však našla dalšího životního partnera. Když se vzali, stala se plnohodnotnou součástí rodiny, jejíž životní standard byl na hony vzdálen jejímu původnímu domovu. Na počátku sedmdesátých let se přistěhovala do vily na Ořechovce.
Pro Jiřinu Švorcovou znamenal život ve vile na Ořechovce vstup do nového světa. Dům nebyl jen obyčejným bytem, byla to kulturní oáza. Na stěnách visely Vladimírovy obrazy a v knihovně stály stovky knih.
Manželé žili v prvním patře vily, zatímco nahoře bydlel hereččin bratr Václav Švorc se svou rodinou. Dosavadní nájemníci se přestěhovali do bytů, které předtím obývali Švorcová a její bratr. Společné bydlení mělo také praktický důvod: rodina se dělila o náklady na údržbu domu.
Švorcová zářila na prknech Divadla na Vinohradech, natáčela pro rozhlas i film. Profesně byla mimořádně úspěšná, ale jejich manželství zůstalo bezdětné. Se Šoltou ji však spojoval svět umění i stejné politické přesvědčení a jejich manželství bylo dle dochovaných zpráv spokojené.
Tragický pád na schodech
Zdánlivě idylický život však v prosinci roku 1977 přeťala krutá tragédie. Byla to doba, kdy se Jiřina Švorcová nacházela na absolutním vrcholu své profesní i mocenské dráhy. Na televizních obrazovkách právě běžel dvanáctidílný seriál Jaroslava Dietla Žena za pultem, který z ní udělal jednu z nejznámějších tváří v celé zemi. Zároveň už byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců a od roku 1976 členkou Ústředního výboru KSČ.
Ještě před vánočními svátky roku 1977 se Vladimír Šolta nešťastně zřítil ze schodiště uvnitř rodinné vily. Pád měl tragické následky. Třiapadesátiletý Vladimír Šolta zemřel 19. prosince 1977.
Pro Jiřinu Švorcovou to byl zničující životní úder. Ztratila manžela, s nímž sdílela nejlepší roky svého života. Ve vile zůstala jako vdova, pod stejnou střechou také dál žil její bratr s rodinou. Pokračovala v práci v divadle, natáčení i politické činnosti.
Listopad 1989 přinesl pád komunistického režimu a s ním i totální společenský pád Jiřiny Švorcové. Z vlivné umělkyně se takřka přes noc stala persona non grata. Divadlo na Vinohradech, jemuž zasvětila téměř čtyři desetiletí života, jí dalo najevo, že její další působení na scéně je nežádoucí. V roce 1990 její angažmá skončilo.
Herečka se stáhla do ústraní střešovické vily. Část domu zdědila po manželovi a později část nemovitosti darovala rodině jeho bratra. V rozhovoru z roku 2005 vysvětlovala, že jí patří už jen její byt a kousek zahrady.
Herečka tak dál žila v bytě, který obývala desítky let. Na sklonku života převedla svůj třetinový podíl na domě na vlastního bratra Václava a jeho syna Jana. Ponechala si přitom doživotní bezplatné právo dům obývat.
Dne 8. srpna 2011 Jiřina Švorcová ve věku třiaosmdesáti let zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách. S jejím odchodem se definitivně uzavřela nejen jedna kontroverzní kapitola českého divadla a politiky.
Vila na Ořechovce stojí dodnes. Příběh domu však navždy zůstane spojen s paradoxem moderních českých dějin: že v luxusním sídle, k jehož stavbě přispěly peníze z předválečného patentu, prožila desítky let žena, která se stala jednou z nejvěrnějších služebnic režimu, jenž chtěl svět buržoazie navždy vymazat z paměti.
Zdroje:
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity/32734/duchodkyne-ve-vile.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/544877/nedozite-90-narozeniny-jiriny-svorcove-83-tajemstvi-jeji-vily.html
https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil-osobnosti&load=1338
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/62215/tajemstvi-jiriny-svorcove-pred-smrti-se-zbavila-23-milionu-korun.html
https://zeny.iprima.cz/herecka-jirina-svorcova-bydlela-v-prepychove-vile-482185
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/157277/svorcova-za-totace-hvezda-po-revoluci-zatracovana.html
