Článek
Jiří Pleskot se narodil 3. května 1922 v Milostíně u Rakovníka. Vystudoval divadelní vědu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde promoval v roce 1949. S divadelní a hereckou dráhou však začal už během studií na kladenské avantgardní scéně Modrá halena.
Krátce prošel oblastními scénami v Mladé Boleslavi a Hradci Králové, než v roce 1951 natrvalo zakotvil v pražském Divadle na Vinohradech. Zůstal mu věrný po celý profesní život. Jako řádný člen souboru působil do konce osmdesátých let, později zde ještě hostoval.
Na jevišti ztvárnil přes sto klasických rolí, mimo jiné v inscenacích Kočka na rozpálené plechové střeše, Naši furianti nebo Brouk v hlavě. Divadlo pro něj bylo hlavní profesní jistotou, přestože televizní a filmové publikum ho nakonec poznalo mnohem lépe.
Prezident, kterého potřeboval normalizační film
Pro film si ho režiséři často vybírali jako charakterního partnera, svědomitého úředníka, dobrotivého strýčka nebo otce rodiny. Většinou dostával menší, ale přesně napsané role, které dokázal zahrát s přirozenou autoritou.
Nezaměnitelnou stopu zanechal především díky fyzické podobě s druhým československým prezidentem Edvardem Benešem. Poprvé se do této role převtělil ve Vávrově hrané rekonstrukci mnichovských událostí Dny zrady z roku 1973.
Následovaly filmy Sokolovo z roku 1974 a Osvobození Prahy z roku 1976. Společně s Dny zrady tvoří Vávrovu historickou trilogii o období od Mnichova po konec druhé světové války. Pleskot pak Beneše ztvárnil také ve filmu Vítězný lid z roku 1977.
Tyto velkoryse pojaté snímky nesly silný ideologický otisk normalizačního období. Pleskotův Beneš byl v nich často představován jako slabý politik, který nedokázal čelit dějinám ani tlaku Sovětského svazu. Přesto herec dokázal postavě dodat lidskou důstojnost a nezaměnitelnou podobu.
Kariéra Jiřího Pleskota před kamerou postupovala pozvolna. V šedesátých letech se objevoval například v kriminálních filmech Vrah skrývá tvář a Znamení Raka. Začal se profilovat do otcovských a pedagogických rolí, které se pro něj později staly typické.
Souběžně navázal výraznou spolupráci s televizí. Hrál v seriálech Sňatky z rozumu a F. L. Věk, jednu z hlavních rolí ztvárnil v televizní komedii Tchýně.
Sedmdesátá léta pro něj znamenala větší pracovní vytížení. Kromě historických a dobově poplatných snímků se objevoval také v kriminálních filmech, televizních inscenacích a komediích. V Létě s kovbojem z roku 1976 si zahrál Doubravčina otce, tedy otce hlavní hrdinky v podání Daniely Kolářové.
Na diváky působil jako muž, kterému člověk uvěří profesorskou autoritu, dobrou radu i starost o rodinu. Proto z něj režiséři dělali učitele, ředitele, lékaře, inženýry, policisty nebo zkušené otce.
Mezi jeho výrazné role patřili profesor Horák v Maturitě za školou, profesor Kalousek ve filmu Jak se plaší Smrtihlav, automechanik Janeček v Jezdci formule risk, major SS v Posledním plesu na rožnovské plovárně, děda Douša v Konečně si rozumíme, učitel Vambera ve filmu Leť, ptáku, leť!, profesor Mužák v Příběhu lásky a cti, policejní rada Dedera v Romanetu nebo Ing. Josef Petřík v Podfuku.
Věnoval se také dabingu. Za dlouholetou činnost v oblasti záznamu uměleckých výkonů obdržel v roce 1994 Cenu Senior Prix, kterou udělují Nadace Život umělce a společnost INTERGRAM.
V osmdesátých letech frekvence jeho práce před kamerou polevila. Právě tehdy však přišla role, díky níž si ho zapamatovaly celé generace dětí: dědeček MUDr. Kraus ve filmech Lucie, postrach ulice a …a zase ta Lucie!.
Pleskotův dědeček byl součástí světa, v němž se malá Lucie v podání Žanety Fuchsové setkává s dvěma živými modelínovými skřítky. Film spojil hrané pasáže s animací a stal se jedním z nejoblíbenějších dětských titulů osmdesátých let.
Vedle prezidenta Beneše to byla možná jeho nejznámější role. Přitom šlo o naprostý protipól. Beneš byl vážný, unavený dějinami a sevřený tlakem politických rozhodnutí. Dědeček Kraus byl laskavý, domácký a patřil do bezpečného světa dětské fantazie.
Právě to ukazuje šíři Pleskotova herectví. Nebyl hvězdou, která staví celý film na vlastním jménu. Byl hercem, kterému divák věřil, ať už měl na sobě prezidentský oblek, profesorský kabát nebo dědečkovský svetr.
Manželství s Jiřinou Jiráskovou
Soukromý život Jiřího Pleskota nebyl tak klidný jako jeho filmové postavy. Jeho první manželkou byla o devět let mladší herečka Jiřina Jirásková, s níž se seznámil v Divadle na Vinohradech.
Manželství trvalo jen dva roky. Jirásková se tehdy sblížila s kolegou Jiřím Valou, který byl v té době spojován s herečkou Jiřinou Švorcovou. Podle pozdějších vzpomínek a mediálních článků vedla tato situace i k osobnímu konfliktu mezi Pleskotem a Valou.
Životní štěstí nakonec našel ve druhém manželství s televizní a rozhlasovou moderátorkou a dramaturgyní Olgou Čuříkovou, známou také z dětského pořadu Vlaštovka.
Vzali se po patnáctileté známosti. Podle pozdějších vzpomínek je k sňatku povzbudila právě Jiřina Jirásková, s níž Čuříkovou pojilo blízké přátelství. Obě ženy navíc spojovala vesnice Malenice poblíž Volyně, kam rády jezdily na chalupu.
Pleskot, Čuříková, Jirásková a jejich přátelé tam trávili společné chvíle. Příběh, který začal bolestivým rozpadem prvního manželství, se tak po letech proměnil ve vztahy založené na vzájemném respektu.
Jiří Pleskot zemřel 1. prosince 1997 v Praze ve věku pětasedmdesáti let po dlouhé nemoci. Pohřben je na hřbitově v Malenicích, kde později spočinuly také Jiřina Jirásková a Olga Čuříková, která zemřela v roce 2016.
Když při ukládání ostatků Jiřiny Jiráskové do sousedního hrobu došlo k poškození vedlejšího náhrobku, kde odpočíval Pleskot, nechala jej Olga Čuříková opravit. Zároveň si na něj nechala vytesat i vlastní jméno. S typickým humorem prý poznamenala, že štěstí přeje připraveným.
Zdroje:
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/5028/jiri-pleskot
https://www.ceskatelevize.cz/lide/pleskot-jiri/
https://www.obecmalenice.cz/zivot-v-obci/osobnosti/herec-jiri-pleskot-82cs.html
https://www.kinobox.cz/osobnosti/22934-jiri-pleskot
https://zeny.iprima.cz/herce-jiriho-pleskota-manzelka-jirina-jiraskova-podvadela-s-kolegou-litaly-facky-194250
https://www.denik.cz/ostatni_kultura/zemrela-televizni-a-rozhlasova-moderatorka-olga-curikova-20160317.html
https://www.krajskelisty.cz/praha/27235-jiraskovou-mu-prebral-vala-odpoustet-se-ale-naucil-dnes-jsou-vsichni-pohromade-i-na-hrbitove-tajnosti-slavnych.htm
