Článek
„Byla zrovna premiéra Kleistova Rozbitého džbánu, když za mnou přišlo gestapo.“ Tak vzpomínal na jeden večer za okupace herec Václav Vydra. V Národním divadle tehdy patřil k největším hvězdám, jenže ve třicátých letech se přiklonil k levici a pomáhal německým a rakouským emigrantům, kteří do Prahy utíkali před Hitlerem. Ten večer mu pomohl autor hry.
„Neodvedli mne hned, byla to hra Němce,“ vzpomínal Vydra. Muž, za kterým gestapo přišlo, měl za sebou neuvěřitelnou cestu. Když mu bylo sedmnáct, předpověděli mu, že na divadle nemá co dělat. O více než půl století později řídil celé Národní divadlo
Syn kapelníka
Václav Vydra se narodil 29. dubna 1876 v Plzni jako nejstarší ze tří dětí vojenského kapelníka. Dětství strávil v rakousko-uherských kasárnách v Linci a ve Vídni, chodil do německých škol a od spolužáků pochytil i maďarštinu. Otec měl s ním jasný plán: syn vojenského kapelníka bude voják. Když se rodina vrátila do Plzně, začal Václav chodit na německou reálku. Tam se seznámil s českým spolužákem a ten ho poprvé vzal do divadla. Pro kluka z kasáren to byl úplně jiný svět, a s otcovým plánem neměl nic společného.
V březnu 1893 udělal sedmnáctiletý Vydra to, čeho se otec bál. Bez jakékoli herecké průpravy a proti jeho vůli opustil školu a přidal se ke kočovné společnosti principála Zöllnera. Odjel s ní hrát do Mladé Boleslavi. Vydržel tam měsíc. Pak mu principál řekl, ať jede domů a dostuduje. Zaznělo prý i to nejhorší, co může začínající herec slyšet: nic neumí, má slabý hlas a pražádný talent. Doma čekal otec, škola a po ní vojna. Stačilo se vrátit, přiznat chybu a jít cestou, kterou mu otec určil. Vydra se nevrátil. Jako poražený domů jet nechtěl.
Následovalo šest let s malými kočovnými společnostmi. Vydra jezdil od jednoho městečka k druhému, střídal principály a zažíval bídu. Hrál, co bylo potřeba, a učil se řemeslo za pochodu. Právě ta léta z něj udělala zdatného herce. V roce 1897 si odsloužil dva měsíce na vojně, kterou mu otec plánoval jako celoživotní dráhu, a hned se vrátil na štace. V roce 1899 se pak objevil tam, odkud ho kdysi vyhodili. U Zöllnerových. Tentokrát ho nikdo domů neposlal. Zůstal u nich osm sezon a z vyhozeného elévy se stal herec, se kterým společnost počítala.
Přivandrovalec
V listopadu 1901 se Václav Vydra v Kolíně oženil s Eliškou Zöllnerovou, dcerou ředitele té společnosti. O rok později se jim narodil syn Václav, v roce 1904 dcera Eliška. S rodinou už se nedalo žít ze dne na den jako na štacích a Vydra potřeboval stálé místo s pevnou gáží. V roce 1907 si ho všiml slavný ředitel plzeňského divadla Vendelín Budil a dal mu první stálé angažmá. Vydrovi bylo 31 let a teprve teď se ukázalo, co se na štacích naučil. Odehrál za deset měsíců 48 rolí a někdy zkoušel i čtyři hry najednou. V roce 1910 se mu narodila ještě dcera Jiřina.
Z Prahy začaly chodit nabídky z Městského divadla na Královských Vinohradech. Až na třetí Vydra kývl a v roce 1913 se s celou rodinou přestěhoval do Prahy. Pražští herci ho brali jako nezvaného přivandrovalce z venkova. Netrvalo ani čtrnáct dní a Vydra dostal první režii, která uspěla u diváků i u kolegů. Zlom přišel v roce 1914 s rolí Dykova dona Quijota a v roce 1916 s Ibsenovým Peerem Gyntem. Pod vedením režiséra Karla Hugo Hilara se z bývalého kočovníka stala hlavní hvězda českého expresionistického divadla. Nebyl líbivý herec. Diváky si podmanil výbušnými gesty a zvláštním, zpomaleným tempem řeči. Kariéru postavil právě na hlase, o kterém mu kdysi říkali, že je slabý.
V roce 1922 odešel Hilar do Národního divadla a Vydra šel s ním. Bylo mu 46 let. Na první scéně hrál silné muže, vládce a postavy ovládané vášní: Krále Leara, Julia Caesara, Claudia v Hamletovi, Mefista ve Faustovi a Prospera v Shakespearově Bouři. Ve filmu Bílá nemoc ztvárnil zbrojaře barona Kroga. Jeho hlas znali i lidé, kteří do divadla nechodili. Od dvacátých let četl v rozhlase poezii a prózu a ve čtyřicátých letech se stal takzvaným dvorním interpretem Nerudových básní. Kočovník, který kdysi hrál v sálech venkovských hospod, teď mluvil k celé zemi.
Penze, která neplatila
Po začátku okupace ho úřady v roce 1939 poslaly do penze. Vydra se ale z divadla vyhnat nedal. Zůstal v něm za nižší plat a od roku 1942 hrál jako takzvaný stálý host. Hrál víc než dřív. Do toho přišla rána: v roce 1940 mu zemřela manželka Eliška, se kterou prožil téměř čtyřicet let, od dob, kdy byl jen nejistý herec v divadle jejího otce. Ještě téhož roku se podruhé oženil, s Helenou Houdkovou. A pak přišla ta premiéra Rozbitého džbánu, kdy si pro něj gestapo přišlo přímo do divadla.
V květnu 1945 se pak Praha vzbouřila proti okupantům. V ulicích stály barikády a střílelo se. V těch dnech pověřili devětašedesátiletého Václava Vydru vedením činohry Národního divadla. Penze, do které ho poslali úředníci protektorátu, padla a brzy se Vydra stal ředitelem celého divadla. Kluk, kterého před 52 lety poslali z Mladé Boleslavi domů, stál v čele první české scény. Kolem roku 1945 také vstoupil do komunistické strany. V roce 1946 mu stát jako vůbec prvnímu herci udělil titul národního umělce. Patřil k nejmocnějším mužům poválečného českého divadla.
V únoru 1948 převzali komunisté moc. Strana, ke které se Vydra přidal, začala měnit i vedení kulturních institucí. V říjnu 1949 musel Vydra z ředitelské funkce při reorganizaci odejít. V tom roce ho navíc postihl infarkt. Následující rok dostal čestný titul intendanta. Hrát ale nepřestal. Jezdil se léčit do Jáchymova a v roce 1951 se rozloučil s jevištěm rolí sedláka Jakuba Vojnara z Jiráskovy Vojnarky, kterého kdysi hrál i ve filmu. Stál na jevišti jako Vojnar v den svých 75. narozenin. Zemřel 7. dubna 1953 v Praze, tři týdny před svými 77. narozeninami, a pohřbili ho na Vyšehradském hřbitově.
Jeho syn Václav Vydra mladší se stal hercem a režisérem a oženil se s Danou Medřickou, jednou z nejslavnějších českých hereček. Jejich syn, rovněž Václav Vydra, hraje dodnes.
Zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/vaclav-vydra-st-zivot-nebo-sen-jan-vlasak-a-klara-sucha-v-dokudramatu-ze-serie-7459957
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=4100:vydra-vaclav&lang=cs
https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/1231-vaclav-vydra-st
https://zivotopisyonline.cz/vaclav-vydra-nejst-nejstarsi-z-rodu-vydru/
https://www.denik.cz/spolecnost/titani-vydra-medricka-2020.html
https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/vaclav-vydra
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/126536/vydra-vaclav-st
https://en.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Vydra_%28actor%2C_born_1876%29
