Článek
V pohádce Dařbuján a Pandrhola stojí vedle Rudolfa Hrušínského v čepci a s přísným výrazem. Hrušínský hraje bohatého a lakomého Pandrholu, ona jeho ženu. Není to dlouhá role. Netočí se kolem ní celý film. Přesto stačí pár záběrů a člověk si ji zapamatuje.
Podobně to s Pavlou Maršálkovou bývalo často. Na plátně se objevila na chvíli. Matka, žena, teta, selka, ředitelka, průvodčí, sousedka. Postava, která nepřijde s velkým monologem, ale s konkrétní tváří a hlasem.
Filmaři jí málokdy dali prostor, jaký měla v divadle. Přesto prošla filmy, které se pořád vracejí: Dařbuján a Pandrhola, Perličky na dně, Zločin v dívčí škole, Ostře sledované vlaky, Jak se budí princezny. V televizi se pak stala starou paní Zemanovou, matkou Jana Zemana.
Žena několika jmen
Narodila se 11. září 1917 v Plzni. V záznamech se u ní objevuje víc jmen. Filmový přehled uvádí rodné jméno Paula Milada Rudleová, později Pavla Mohrová a Pavla Moorová. Jméno Maršálková přijala po svatbě s hercem Josefem Maršálkem.
Vystudovala pražskou konzervatoř. Do divadla nastoupila v roce 1941 na Kladně. Bylo jí čtyřiadvacet a Evropa už byla ve válce. Po roce odešla do Pardubic a potom do Hradce Králové. Po válce měla několik let pauzu. V roce 1950 přišla do libeňského Divadla S. K. Neumanna. Dnes ho známe jako Divadlo pod Palmovkou.
Tehdy to byla scéna, která hrála pro pražskou Libeň, objížděla zájezdy a hledala vlastní místo mezi lidovým divadlem, klasickým repertoárem a dobovou ideologií. Maršálková tam zůstala skoro třicet let.
Divadlo S. K. Neumanna pro ni nebylo přestupní stanice. Byl to její skutečný domov. Do filmu si občas odskočila, ale divadlo bylo jejím stálým domovem. Hrála domácí i světový repertoár a podle vzpomínek lidí z branže uměla přesně ten typ postav, které na jevišti nesmějí působit jako dekorace.
Ladislav Frej později vzpomínal na soubor Divadla S. K. Neumanna a zmínil ji jako herečku, která výborně zahrála Celestinu. To je dobrý detail. Kuplířka Celestina není tichá maminka u stolu. Je to ostrá, vypočítavá a živá postava ze starého španělského příběhu o touze, penězích a manipulaci.
Do filmu vstoupila až pozdě. Bylo jí osmatřicet, když v roce 1955 hrála v komedii Muž v povětří. Titulní postavu Silvestra Čápa hrál Vlasta Burian. Maršálková hrála jeho ženu.
Byl to zvláštní začátek. Manželka hlavní postavy po boku jednoho z nejslavnějších českých komiků. Člověk by čekal, že z toho začně větší filmová dráha. Nestalo se to.
Po Muži v povětří už přicházely hlavně menší a vedlejší úlohy. Teta ve Zlatém pavoukovi, třídní učitelka zdravotní školy ve Štěňatech, zákaznice v hudebních nástrojích v Útěku ze stínu, Malíková ve filmu Zde jsou lvi.
V roce 1959 natočil Martin Frič pohádku Dařbuján a Pandrhola podle Jana Drdy. Jiří Sovák hrál chudého havíře Kubu Dařbujána. Rudolf Hrušínský hrál sládka Pandrholu. Smrťáka hrál Václav Lohniský. Pavla Maršálková hrála Pandrholovu ženu.
Zemanova matka
V šedesátých letech se několikrát objevila u filmů, které se později spojily s českou novou vlnou a Jiřím Menzelem. V roce 1965 hrála matku v povídce Smrt pana Baltazara z filmu Perličky na dně. Film otevíral právě Menzelův příběh podle Bohumila Hrabala. V jedné části hráli Pavla Maršálková, Ferdinand Krůta, Emil Iserle, Alois Vachek a další.
Ve stejném roce hrála ředitelku školy ve Zločinu v dívčí škole, povídkovém kriminálním filmu podle Josefa Škvoreckého. V příběhu kolem poručíka Borůvky byl hlavní tváří Lubomír Lipský, ale Maršálková tam znovu dostala autoritativní ženskou figuru: ředitelku, která patří k prostředí školy a jeho pravidlům.
O rok později přišly Ostře sledované vlaky. Václav Neckář hrál Miloše Hrmu, mladého železničáře, který nastupuje do služby na malé stanici za okupace. Pavla Maršálková hrála jeho matku.
Zajímavá je i jedna drobnost z roku 1963. Ve filmu Postava k podpírání neměla viditelnou roli. Filmový přehled ji uvádí jako hlas Heroldovy matky.
V roce 1977 se objevila v pohádce Jak se budí princezny jako selka na trhu. V roce 1979 v Brontosaurovi Věry Plívové-Šimkové hrála ředitelku školy. Ve stejném roce byla zelinářkou Evženií Ptáčkovou ve filmu Hádanka, známém také jako Jak rodí chlap.
Nejvíc se do televizní paměti zapsala jako matka Jana Zemana v seriálu Třicet případů majora Zemana.
Seriál vznikal v letech normalizace a dodnes patří k nejdiskutovanějším televizním projektům. Část dílů je přímo vytvořena pro režimní výklad dějin. Zároveň se opakovaně reprízoval a byl obrovsky oblíbený mezi diváky.
Televize ji využívala často. Stačí vzpomenout na: Bakaláře, Hříšné lidi města pražského, Hostinec U koťátek, Malý pitaval z velkého města, Stříbrnou pilu, Poručíka Petra, Synové a dcery Jakuba skláře nebo Druhý dech.
Byly to role podobné těm filmovým: matky, babky, tety, ženy z domácnosti, drobné postavy v příbězích jiných lidí.
Josef Maršálek, její manžel a herec, zemřel v roce 1973. O jejím soukromí se dnes moc neví. Z Divadla S. K. Neumanna odešla do důchodu v roce 1979. Pavla Maršálková zemřela 21. dubna 1990 v Praze. Bylo jí dvaasedmdesát let.
Zdroje
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/126529/pavla-marsalkova
https://nfa.cz/cs/25590-darbujan-a-pandrhola
https://nfa.cz/cs/17113-perlicky-na-dne
https://www.ceskatelevize.cz/lide/pavla-marsalkova/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/902206-tricet-pripadu-majora-zemana/tvurci/
https://www.fdb.cz/osobnost/4970-pavla-marsalkova
https://program.rozhlas.cz/nejdulezitejsi-vlastnosti-herce-je-nebrat-se-moc-vazne-rika-ladislav-frej-8426783
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1391:divadlo-pod-palmovkou&lang=cs
