Článek
Začátkem roku 2019 sledovalo každý týden přes milion diváků komediální seriál České televize Most! a jeho závěrečný díl si v lineárním vysílání nenechalo ujít více než 1,5 milionu lidí. Jednu z ústředních postav – trans ženu jménem Dáša, dříve Pavla Říhu – v něm ztvárnila tehdy čtyřiatřicetiletá Erika Stárková.
Televizní publikum ovšem slyšelo úplně jiný hlas, než jakým herečka běžně mluví. Tvůrci seriálu se rozhodli, že Dášu namluví Jan Cina, aby v jejím hlase zůstala stopa minulosti postavy před tranzicí. Na obrazovce se tak odehrávala nezvyklá situace – diváci viděli tvář Eriky Stárkové, ale zněl z ní hlas Jana Ciny.
Tento tvůrčí experiment zabral překvapivě přesvědčivě. Mnozí diváci si zpočátku kladli otázku, zda i představitelka Dáši není ve skutečnosti po změně pohlaví. Ve skutečnosti však byla Erika Stárková od dětství žena a také zkušená herečka s klasickým vzděláním.
Do širšího povědomí televizního publika se předtím nijak výrazně nezapsala – objevila se sice v několika menších seriálových rolích a pohádkách, ale masovou popularitu jí přinesl až Most!.
Ten během osmi odvysílaných epizod vytvořil z dosud nenápadné herečky jednu z nejznámějších tváří sezóny. O Stárkové se tehdy psalo v médiích a živě diskutovalo i mezi lidmi na ulici. Postava Dáši se stala tématem debat na sociálních sítích, v hospodách i v prostředcích MHD.
Seriál Most! trhal rekordy sledovanosti, ale jeho fenomenální úspěch trval jen chvíli – vznikla jediná řada a další pokračování už nebylo v plánu. Pro Eriku Stárkovou to znamenalo jedno intenzivní období slávy. V každém případě jí tato role zajistila celonárodní známost, aniž by v ní diváci slyšeli jedinou větu jejím skutečným hlasem. Už tehdy přitom měla Stárková k tématu hlasu i velmi osobní zkušenost, o níž veřejnost neměla tušení.
Rok bez hlasu
Byla kolem třicítky, když jí lékaři diagnostikovali rakovinu štítné žlázy a lymfatických uzlin. Při operaci na ORL oddělení šlo doslova o hlas – nádor se nacházel v těsné blízkosti hlasivek a hrozilo jejich trvalé poškození. Stárková podstoupila chirurgický zákrok a další onkologickou léčbu.
Aby se hlasivky mohly zotavit, musela po operaci zůstat řadu měsíců potichu. Ve výsledku pak téměř rok nemohla mluvit vůbec. Teprve s pomocí intenzivní logopedické terapie se jí hlas postupně vrátil natolik, že se mohla vrátit k profesi herečky a zpěvačky.
Tato zkušenost byla pro Stárkovou natolik zásadní, že její plný dosah pochopila až se zpožděním. V první fázi léčby fungovala v jakémsi otupělém režimu a soustředila se na fyzické uzdravení. Strach ji dostihl až poté, co nemoc porazila. „Strašně jsem se bála – ale ten strach vyjel až rok a půl po celé té peripetii. Vás drží šok a sesypete se až ex post,“ popsala po letech okamžik, kdy si naplno uvědomila, čím prošla.
Dokonce si vybavila velmi konkrétní moment: jednou, rok a půl po ukončení léčby, řídila auto a zničehonic přestala zvládat nápor emocí. Zastavila u lesa, vystoupila a na kraji mezi stromy dostala nekontrolovaný záchvat pláče. Sedla si na zem, objala sama sebe a opakovala si, že to všechno zvládla.
Rakovinu štítné žlázy Erika Stárková překonala a později o ní dokázala hovořit s nadhledem i jistou dávkou životního optimismu. Nemoc označila dokonce za „obrovský dar“, který ji probudil a upozornil, že má něco ve svém životě změnit. Uvědomila si prý, že se zbytečně hnala a přehlížela některé varovné signály svého těla.
Zpomalila, začala víc dbát na své zdraví i duševní pohodu. Své soukromí si ovšem pečlivě chránila – o těžké nemoci dlouho věděli jen její nejbližší. O potížích se štítnou žlázou a o ztrátě hlasu mluvila už dřív, přesnou diagnózu rakoviny však široké veřejnosti pojmenovala až později. Teprve v roce 2025, v internetovém pořadu Na kafeečko. Mnohé fanoušky tím velmi překvapila – v době, kdy sledovali její hvězdný vzestup v televizi, netušili, jak náročnou zkoušku má za sebou.
Lazarus a cena Thálie
Divadlo a zpěv byly pro Eriku Stárkovou víc než jen povolání – vrátila se k nim hned, jakmile jí to zdravotní stav dovolil. Herectví neopustila a právě na divadelní scéně přišel její další průlom. V Praze přijala ústřední roli Dívky v odvážném muzikálu Lazarus s písněmi Davida Bowieho a podala v něm strhující výkon herecký i pěvecký.
Kritikové nešetřili chválou – a Stárková si za roli v Lazarovi odnesla jednu z nejprestižnějších tuzemských poct, Cenu Thálie 2020 v kategorii muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. Paradoxně uspěla v kategorii muzikál, přestože má klasické činoherní vzdělání: vystudovala brněnskou konzervatoř a poté činohru na JAMU.
Sama herečka to se smíchem glosovala slovy, že právě ona, „nadvakrát vystudovaná činoherečka“, získala Thálii až díky výpravné hudební inscenaci. K hudbě ovšem vždy tíhla a byla šťastná, že mohla v Lazarovi spojit obě své vášně – herectví i zpěv – dohromady.
Skvělý rok 2019 tak Erice Stárkové přinesl obojí: divadelní uznání i masovou oblibu u televizních diváků. Most! měl premiéru na obrazovkách v lednu a únoru, zatímco v říjnu téhož roku se v Divadle Komedie rozjel muzikál Lazarus. Během krátké doby se z herečky stala v očích veřejnosti hvězda nové generace, která umí bavit na jevišti i na televizní kameře.
Koncem roku 2020 se pak Stárková objevila ještě v populární zábavné show Tvoje tvář má známý hlas, kde naplno zúročila svůj pěvecký talent v různých hudebních číslech. Po této zkušenosti si naplánovala, že si na čas odpočine od práce – chtěla cestovat a nabrat nové síly. Laureátka Thálie a televizní hvězda však zůstávala nohama pevně na zemi. Popularita pro ni automaticky neznamenala luxus nebo bezstarostný život – dál si udržovala i zcela „obyčejná“ zaměstnání mimo reflektory.
Servírka i hlídačka dětí
Ještě během natáčení Mostu! žila Erika Stárková stále poměrně obyčejným životem. V té době si přivydělávala jako hlídačka dětí – pracovala téměř na plný úvazek u cizí rodiny a starala se o malé děti, aby měla stálý příjem. Zvykla si takto kombinovat umění a běžnou práci už od příchodu do Prahy.
Z Brna, kde studovala a dlouho působila, se do hlavního města přestěhovala v roce 2014 a první rok zde strávila za barem: živila se jako barmanka v kavárně, zatímco se snažila získat první herecké příležitosti. V následujících letech působila v menších pražských divadlech: Švandově divadle, Divadle Letí a dalších scénách.
Přijímala také drobné role před kamerou. Když ale nabídky nebyly, bez váhání brala do ruky tác nebo úklidové pomůcky. V různých obdobích se živila i jako servírka nebo pokojská.
Ani obrovský úspěch v televizi pro ni neznamenal finanční jistotu. Velký seriálový hit neznamená pohádkové zbohatnutí – honoráře v českých produkcích zdaleka nestačí na doživotní zabezpečení. Stárková se nikdy nestala typem herečky, která by po první slavné roli usnula na vavřínech. Naopak otevřeně přiznávala, že uhájit si existenční jistotu je těžké i po sebelepší premiéře.
„Popravdě, byla jsem ve finanční tísni i po Mostu,“ prohlásila například v jednom rozhovoru. Aby zaplatila složenky, udržovala si dál své vedlejší výdělky. K dětem měla blízko a práce chůvy ji naplňovala. Příjem z této služby jí dával klid, že uživí sebe i rodinu, pokud zrovna nechodily herecké nabídky.
Erika Stárková také s humorem vzpomínala na různé nevšední brigády, které zažila. V jednom rozhovoru prozradila snad nejbizarnější příklad: na jistém společenském plese vystupovala v převleku tanečnice hula-hula – a odměna za celý večer činila pouhých pět set korun. Ani taková zkušenost jí nebyla proti srsti.
„Člověk se aspoň otrká,“ podotkla s nadsázkou. Na práci mimo obor zkrátka nikdy nehleděla skrz prsty. Místo hvězdných manýrů si udržovala pragmatický přístup: sláva neplatí složenky. I v době největší popularity tak byla ochotná přivydělat si poctivou „normální“ prací, protože herecká kariéra může být vrtkavá.
Když se jí pak narodila dcera, přišla pauza v účinkování a o to více se hodilo mít finanční rezervu. Stárková navíc od začátku počítala s tím, že jako matka nebude moci brát všechny pracovní nabídky, které přijdou. Tuto předtuchu jí život brzy potvrdil.
Otec ve Švýcarsku, ona v Česku
Na podzim 2020 se Erika Stárková při procházce po náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze zastavila u stánku s ručně vyráběnými šperky. Dva mladí cestovatelé z Peru tam na ulici prodávali vlastní indiánské šperky a drobnosti. Jeden z nich – César Chunk – herečce na místě ochotně spravil prstýnek, který měla u sebe poškozený. Slovo dalo slovo a z improvizované opravy šperku vzniklo osudové setkání.
Charismatická česká herečka a exotický peruánský hudebník se spřátelili a záhy tvořili pár. César Chunk vyráběl šperky a oblečení, zároveň vystupoval jako DJ. Stárková díky němu poznala pražskou komunitu jihoamerických rodáků a tento spontánní, přírodně založený způsob života jí byl blízký. Dokonce spolu s partnerem sama navrhovala šperky a občas se objevila po jeho boku i na hudebních akcích – on hrál a ona u toho zpívala.
A především se brzy naplnilo její dlouholeté přání stát se mámou. Koncem roku 2021 porodila dceru, které dali jméno Alma. V souladu se svým životním postojem se rozhodla přivést dítě na svět co nejpřirozeněji: rodila mimo nemocnici, v intimním prostředí, za pomoci duly a porodní podpory. Holčička se narodila zdravá a Stárková o ní s láskou říká, že je „napůl indiánka a napůl Moravanka“. Kvůli dceři se herečka s partnerem přestěhovali z rušné Prahy blíž k přírodě – pronajali si malý domek u řeky Berounky.
Idylický život mimo město však nevydržel navěky. César byl zvyklý na jiné podnebí i kulturu a české prostředí mu časem přestalo vyhovovat. „Je mu tady zima,“ líčila Stárková s úsměvem v televizní Show Jana Krause. Vytápěli dům dřevem, každý den společně sekali a nosili polena, ale peruánskému rodákovi stejně chyběly vysoké hory jeho domova.
„My Češi jsme uzavřený národ a on tím trpí,“ vysvětlovala herečka, že živelný, otevřený Jižan se v české mentalitě úplně nenašel. Vztah Stárkové a jejího exotického partnera se postupně proměnil. Po téměř pěti letech společného života vedle sebe sice zůstali přáteli, ale už ne partnery.
Herečka o rozchodu dlouho mlčela. Teprve na podzim 2025 v jednom rozhlasovém rozhovoru mimochodem přiznala, že s otcem své dcery už nežije. „Nejsme partneři, jsme rodiče a kamarádi, kteří společně vychovávají dítě,“ prohlásila Stárková do éteru Frekvence 1. Ubezpečila posluchače, že mezi ní a bývalým druhem nepanuje nepřátelství.
Zůstali v dobrém kontaktu a dále se společně starají o malou Almu. César se vrátil do zahraničí – našel si zázemí ve Švýcarsku, odkud pravidelně do Česka za dcerou dojíždí. Erika Stárková tak na každodenní péči o dítě zůstala sama, ale s podporou přátel a rodiny situaci zvládá dobře.
Koncem roku 2025 se po delší době objevila opět ve filmu – v kinech měla premiéru komedie Milion, kde Stárková hraje jednu z rolí. Na začátku roku 2026 ji diváci viděli v dalším humorném snímku Šviháci, který měl premiéru v lednu. Komediální žánr si ostatně vybírá vědomě.
„Chci brát role, které nesou světlo,“ říká herečka a věří, že dnešní doba potřebuje spíš povzbudit než utápět v ponurých dramatech.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Erika_St%C3%A1rkov%C3%A1
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-erika-starkova-kvuli-mostu-jsem-vystupovala-i-v-travesti-show-40272235
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-erika-starkova-herecke-ego-mam-vyresene-40403727
https://dvojka.rozhlas.cz/dabovat-dasu-z-mostu-bylo-narocny-priznava-jan-cina-8081178
https://www.irozhlas.cz/kultura/televize/most-serial-ct-sledovanost-ceska-televize-internet-dycky_1902261250_och
https://www.lifee.cz/herecka-erika-starkova-prodelala-ve-triceti-letech-rakovinu-hrozilo-ze-uz-nebudu-mluvit-9e4f9
https://www.stream.cz/na-kafeecko/herecka-erika-starkova-prodelala-ve-triceti-letech-rakovinu-hrozilo-ze-uz-nebudu-mluvit-65357240
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/vztahy-a-sex/erika-strarkova-dcera-partner-peruansky-dydzej-cesar-chunk-rozchod.A251114_091942_sex_zar
