Článek
Když se vaše letadlo ve výšce přes šest tisíc metrů rozlomí na kusy a vy letíte k zemi jen v letecké kombinéze, nezbývá vám než čekat na nevyhnutelný náraz. Americký kulometčík Alan Magee padal bez funkčního padáku a většinu pádu strávil v bezvědomí.
Dopadl na skleněnou střechu francouzského nádraží v Saint-Nazaire, prorazil ji a zachytil se mezi ocelovými nosníky. Jenže to byl teprve první zázrak. Ten druhý přišel v německé péči, kde se vojenský lékař pokusil zachránit jeho téměř utrženou paži – a uspěl.
Válečné příběhy bývají plné nadsázky, zveličování a hospodských báchorek. Případ Alana Mageeho však není mýtus z armádních novin. Základ jeho neuvěřitelného příběhu potvrzují záznamy jeho 303. bombardovací skupiny: z více než šesti kilometrů skutečně spadl bez padáku, prorazil skleněnou střechu nádraží a přežil.
Narodil se 13. ledna 1919 v Plainfieldu v New Jersey. Byl drobný, což se mu u těžkého čtyřmotorového bombardéru B-17 Flying Fortress hodilo. Právě menší muži bývali vhodní do takzvané kulové věže (ball turret) pod břichem letadla, stísněné plexisklové bubliny zavěšené mezi nebem a zemí, kam se urostlý chlap jednoduše nevešel.
Byla to jedna z nejnepříjemnějších a nejzranitelnějších pozic na bombardéru. Spodní střelec byl schoulený v malé věži, kolena téměř u hrudi, vystavený nepřátelské protiletadlové palbě a stíhačkám nalétávajícím zdola. A co bylo nejhorší: prostor byl tak malý, že se do něj střelec nevešel s klasickým padákem. Používal postroj, k němuž se v nouzi připínal samostatný padák uložený v trupu letadla.
Pokud na to měl čas. Alan Magee ho neměl.
Peklo nad ponorkovým hnízdem
Dne 3. ledna 1943 vyrazila 303. bombardovací skupina k francouzskému přístavu Saint-Nazaire. Cílem byly sklady torpéd v blízkosti obrovské německé ponorkové základny. Saint-Nazaire patřilo k nejobávanějším cílům amerických bombardérů – bylo silně chráněno protiletadlovou palbou a stíhači Luftwaffe.
Pro třiadvacetiletého seržanta Mageeho to byla sedmá bojová mise. Jeho letoun B-17F nesl jméno Snap! Crackle! Pop!. Když se formace přiblížila k cíli ve výšce kolem šesti kilometrů, spustilo se peklo.
Mageeho kulová věž dostala zásah a střelec byl zraněn. Věž přestala být použitelná, a tak se z ní vyškrábal zpět do trupu. Chtěl sáhnout po svém padáku.
Jenže zjistil, že jeho padák má uprostřed velkou díru a je nepoužitelný. Bombardér mezitím dostal další zásahy, stal se neovladatelným a přešel do prudké rotace.
Magee se přesunoval směrem k pumovnici, když letadlo explodovalo. Výbuch ho vymrštil ven. Podle záznamů 303. bombardovací skupiny byl v tu chvíli v bezvědomí. Byl ve výšce přes šest kilometrů.
Bez padáku.
Pád do nicoty
Člověk padající z takové výšky během krátké chvíle dosáhne obrovské rychlosti. Magee navíc nemohl svou polohu nijak kontrolovat. Stále byl v bezvědomí.
Ještě předtím si podle svých pozdějších vzpomínek vybavoval zoufalou modlitbu k Bohu, aby ho zachránil. Pak už byl jen bezvládným tělem padajícím skrz mraky na okupované francouzské pobřeží.
Z výšky kolem šesti kilometrů by volný pád při rychlostech lidského těla trval přibližně kolem dvou minut.
Za normálních okolností končí takový pád smrtí. Jenže do hry vstoupila neuvěřitelná shoda okolností. Mageeho tělo směřovalo přímo na železniční stanici v Saint-Nazaire.
Nádražní hala měla velkou skleněnou střechu nesenou ocelovou konstrukcí. Střelec dopadl přímo na ni. Sklo se pod jeho tělem roztříštilo a konstrukce střechy část energie nárazu pohltila.
Magee prorazil skleněnou střechu a zamotal se mezi ocelové nosníky. Němečtí vojáci ho z konstrukce sundali. Byl strašlivě zraněný. Ale živý.
Magee žil, ale byl na pokraji smrti. Jeho tělo neslo desítky zranění. Zdroje uvádějí 28 ran, vážně poškozenou tvář a zuby, zlomenou nohu a kotník, poraněné koleno a téměř utrženou paži. Některé pozdější přehledy zmiňují také poškození plic a ledvin.
Nejprve byl přenesen na stanoviště první pomoci a následně do nemocniční péče. A právě tam přišel druhý pozoruhodný okamžik celého příběhu. Mageeho ošetřoval německý vojenský lékař, jehož jméno se mu nikdy nepodařilo zjistit.
Paže byla v tak špatném stavu, že hrozila její ztráta. Německý lékař se ji však rozhodl zachránit. Magee později vzpomínal, že mu prostřednictvím anglicky mluvící zdravotní sestry vzkázal:
„Jsme nepřátelé, ale já jsem především lékař a udělám všechno pro to, abych vám zachránil ruku.“
V nemocniční péči strávil přibližně šest týdnů. A německým lékařům byl do konce života vděčný.
Dlouhá cesta domů
Jakmile se Magee dostatečně zotavil, stal se válečným zajatcem. Část zajetí strávil ve Stalagu XVII-B u rakouského Kremsu a v německém zajetí zůstal až do závěru války.
Jeho paže byla slabá a tělo neslo následky mnoha zranění, ale přežil. V květnu 1945 byl osvobozen. Do Spojených států se vrátil s Purpurovým srdcem a Leteckou medailí.
Na válku se snažil postupně navázat normálním životem. Získal pilotní licenci a pracoval v civilním letectví v několika různých profesích. Do důchodu odešel v roce 1979 a později žil v Novém Mexiku.
A nebyl jediným člověkem z Snap! Crackle! Pop!, který toho dne přežil. Z desetičlenné posádky zahynulo sedm mužů. Navigátor Glen Herrington vyskočil s padákem, ale utrpěl těžké zranění nohy, kterou mu němečtí lékaři později amputovali.
Přežil také zadní střelec James Gordon. Tři muži se tedy dostali do zajetí. Sedm jejich kamarádů se domů nikdy nevrátilo. Do Saint-Nazaire se Magee vrátil po více než půlstoletí.
V září 1995 přijel s manželkou Helen na slavnostní připomínku sedmi mrtvých členů posádky. Navštívil přístav, ponorkové bunkry i staré nádraží se skleněnou střechou. Když ji poprvé skutečně uviděl, protože při svém pádu byl v bezvědomí, překvapilo ho, jak působí.
„Myslel jsem, že je mnohem menší,“ poznamenal.
Dne 23. září 1995 pak nedaleko místa, kde Snap! Crackle! Pop! dopadl v lese u La Baule-Escoublac, odhalili památník sedmi zahynulým členům posádky. Magee při ceremonii zasadil také strom míru a Saint-Nazaire ho poctilo čestným občanstvím.
Alan Magee zemřel 20. prosince 2003 v texaském San Angelu. Bylo mu čtyřiaosmdesát let. Jako příčina smrti jsou uváděny následky mozkové mrtvice a selhání ledvin.
Jeho příběh zůstává zapsán v historii letectví jako jeden z nejneuvěřitelnějších případů přežití volného pádu bez padáku.
Zdroje:
https://www.uswarmemorials.org/html/monument_details.php?MemID=4972&SiteID=3562
https://archive.gosanangelo.com/news/local/the-wwii-fighter-who-fell-to-earth–and-lived-3a49feab-c26c-1342-e053-0100007fb33d-390627751.html
https://www.warhistoryonline.com/war-articles/wwii-gunner-fell-22000-feet-without-a-parachute-and-survived.html
https://www.warhistoryonline.com/instant-articles/he-fell-18000-from-a-lancaster-with-no-parachute-survived.html
https://www.greenharbor.com/fffolder/ffresearch.html
