Článek
Na začátku 80. let stál Jan Tříska v ateliéru hollywoodského studia a čekal na svůj krátký výstup v malé vedlejší roli. Režisér Miloš Forman právě natáčel dobový velkofilm Ragtime a někdejší slavný český herec se ocital po boku světových hvězd – ovšem jen na pár minut. Od jeho emigrace z Československa uplynuly tři roky. V Americe byl Tříska neznámým čtyřicátníkem, zatímco doma v Praze zanechal pověst jednoho z nejoblíbenějších herců své generace.
Nebyla to pro něj obyčejná epizoda. Tříska vděčil Formanovi za první větší hereckou příležitost od odchodu do ciziny. Zázemí hollywoodského placu bylo na hony vzdálené divadelní šatně Národního divadla, kde dříve denně oblékal kostým velké role.
Teď na sobě měl kostým speciálního reportéra v americkém filmu a čekal, až si ho kamera na pár okamžiků všimne. Byla to skromná úloha, ale znamenala hodně – byl to začátek nové herecké kapitoly v cizině.
Nejmladší hvězda Národního divadla
Jan Tříska se narodil v roce 1936 v Praze. Herectví vystudoval na pražské DAMU a už v roce 1959, ve svých 22 letech, získal angažmá v Národním divadle. Stal se tam nejmladším členem činohry a rychle na sebe upozornil výrazným talentem. V první polovině 60. let patřil k nastupující herecké generaci, která těžila z uvolněné kulturní atmosféry. Na jevišti Národního divadla ztvárnil klasické role, například Romea v Shakespearově tragédii, a publikum si ho oblíbilo pro energický projev a charismatický hlas.
Brzy se prosadil i ve filmu. Už roku 1964 se objevil v populárním muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, kde hrál po boku Jiřího Suchého a dalších hvězd té doby. Následovaly hlavní role v dalších snímcích tehdejší nové vlny. V poetickém filmu Radúz a Mahulena (1970) vytvořil ústřední mileneckou dvojici s Magdou Vašáryovou. Během 60. let byl na vrcholu: skloubil úspěšnou divadelní dráhu s filmovými rolemi a zařadil se mezi nejvýraznější mladé herce své doby.
Na konci šedesátých let se Tříska stal symbolem nové energie v československé kultuře. Spolupracoval s významnými režiséry i experimentálními divadelními soubory. Po odchodu z Národního divadla v roce 1966 působil hlavně v Divadle za branou režiséra Otomara Krejči, které patřilo k nejvýraznějším českým scénám své doby.
Patřil k hercům, kteří se nebáli moderních her a odvážných projektů. V roce 1968 ale přišla sovětská okupace a s ní také obrat v politických poměrech. Na svobodomyslné umělce začal být vyvíjen tlak, který v dalších letech sílil a zásadně ovlivnil i Třískův osud.
Odchod do emigrace
Po nástupu takzvané normalizace v 70. letech se podmínky pro divadelníky a filmaře výrazně zhoršily. Některá progresivní divadla byla úřady rozpuštěna a mnozí umělci dostali zákaz činnosti. Divadlo za branou, s nímž byl Tříska spojený, bylo v roce 1972 uzavřeno.
Jan Tříska tehdy patřil k nejpopulárnějším hercům a dál se snažil hrát, ale atmosféra se měnila. Z veřejného prostoru mizely režisérské a herecké osobnosti spojené s pražským jarem a cenzura opět získala navrch. Tříska začínal tušit, že upřímné herecké práci budou kladeny překážky.
Zlom nastal v roce 1977. V Československu vrcholily represe proti signatářům Charty 77 a loajalita umělců k režimu byla přísně vyžadována. Jan Tříska se rozhodl, že takové podmínky nehodlá přijmout. V jednačtyřiceti letech opustil rozjetou kariéru a zvolil emigraci. I s manželkou, herečkou Karlou Chadimovou, odjel nejprve do Kanady a odtud se brzy přesunuli do Spojených států. Znamenalo to vzdát se domova, rodiny i prostředí, kde byl hvězdou – a začít zcela od začátku v cizí zemi.
Odchod Jana Třísky proběhl bez veřejného rozloučení. V době přísných kontrol musel emigrovat nenápadně; jednoduše se nevrátil ze zahraniční cesty. Doma po něm zůstalo prázdné místo v české kultuře a jeho jméno zmizelo z titulů připravovaných premiér.
Normalizační tisk se o emigraci známých či nepohodlných umělců nezmiňoval, a tak jen okruh přátel a kolegů věděl, že Jan Tříska se usadil za oceánem. V Československu se stal emigrantem a jeho jméno zmizelo z oficiálního kulturního prostoru – stejně jako možnost, že by se jeho filmy oficiálně promítaly.
Malé role v Hollywoodu
Začátky ve Spojených státech nebyly snadné. Tříska v roce 1977 dorazil do Los Angeles s minimem kontaktů a se značným jazykovým handicapem. Anglicky se musel teprve pořádně naučit. Zpočátku se živil, jak se dalo, a herectví šlo stranou; k filmovým konkurzům se dostával jen obtížně. Nevzdal se ale, chodil na kurzy angličtiny, pilně trénoval výslovnost a sháněl sebemenší příležitosti, jak se u filmu nebo v divadle uchytit.
První větší šanci mu nabídl jeho krajan, režisér Miloš Forman. Ten o Třískově emigraci věděl a na začátku 80. let mu nabídl menší roli ve svém připravovaném filmu Ragtime. Snímek podle slavného románu vyžadoval velký mezinárodní ansámbl a Forman do něj obsadil několik herců z východní Evropy.
Tříska tak získal úlohu speciálního reportéra – malou, ale profesionální hereckou práci v angličtině. Když měl v natočeném filmu Ragtime možnost vidět své jméno v dlouhém seznamu titulků, znamenalo to pro něj osobní vítězství: po letech odloučení od herectví se znovu objevil na plátně.
Během 80. let se Tříska propracoval k dalším menším rolím. Jeho výrazná tvář a evropský akcent ho předurčovaly ke specifickým postavám – často ztvárňoval cizince, profesory, úředníky nebo jiné vedlejší figury. Objevoval se v televizních seriálech v rolích epizodních hostů a čas od času dostal menší příležitost i v celovečerních filmech.
Velká hlavní role v Hollywoodu nepřišla, ale dokázal se uživit a zůstat u svého řemesla. V roce 1989, těsně před změnou poměrů doma, tak měl Jan Tříska za sebou více než desetiletou zkušenost života v americkém exilu a postupně vybudovanou, byť skromnou, hereckou pověst.
Návrat v Obecné škole
Listopad 1989 všechno změnil. Pád komunismu v Československu znamenal, že exulanti jako Jan Tříska se mohli bez obav vrátit domů. Tříska se do Prahy rozjel hned v roce 1990, poprvé po dvanácti letech.
Setkal se znovu s přáteli z divadla a zjistil, že doma je stále populární – starší generace fanoušků na něj nezapomněla. Krátce po revoluci dostal nabídku na filmovou roli, která se neodmítá: režisérský debutant Jan Svěrák ho chtěl obsadit do hlavní postavy ve filmu Obecná škola.
Film Obecná škola byl uveden v roce 1991 a Tříska v něm ztvárnil svérázného učitele Igora Hnízda. Příběh ze sklonku 40. let nabízel herecky vděčnou roli charismatického kantora se skrytým tajemstvím, a Tříska v ní plně využil svou autoritu i smysl pro humor.
Film získal nominaci na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film a Třískův výkon vešel do povědomí nové generace. Rázem bylo jasné, že Jan Tříska je zpátky na scéně – a ve skvělé formě. Po úspěchu Obecné školy se Tříska opět stal žádaným hercem i ve své rodné zemi. Navázal spolupráci s dalšími režiséry a objevil se ve výrazných vedlejších rolích řady českých filmů.
Z hollywoodského emigranta se během pár let stal respektovaný bard, který mohl předávat zkušenosti mladším kolegům. Přesto nadále žil převážně v Kalifornii a do Česka dojížděl jen za konkrétními projekty – jeho domovem už zůstala Amerika, i když na rodnou Prahu nedal dopustit.
Od poloviny 90. let se Jan Tříska pohyboval mezi dvěma světy. V Hollywoodu občas přijal menší nabídku: v roce 1998 si zahrál malou, ale zapamatovatelnou roli v thrilleru Nadaný žák (Apt Pupil) po boku sira Iana McKellena.
Ztvárnil zde Isaaca Weiskopfa, muže, který pozná nacistického válečného zločince ukrývajícího se v Americe – ve zlomku sekundy na plátně předal beze slov zděšení člověka tváří v tvář hrůzné minulosti. Byla to jen epizoda, ale dokázala, že Tříska dokáže i malou rolí upoutat pozornost světových filmařů.
V Česku se mezitím objevoval ve filmech napříč žánry. Výrazné úlohy dostal například v dramatech Želary, Horem pádem, Šílení nebo později ve filmu Po strništi bos. V těchto rolích zúročoval věk, zkušenost i osobité charisma člověka, který se na české plátno vrátil po dlouhém exilu. Nevyhýbal se však ani komediálním nebo pohádkovým rolím; pro svůj charismatický projev byl rád obsazován jako vypravěč či autoritativní postava.
Vedle filmu se vrátil také na česká divadelní prkna. V roce 2002 se například stal hvězdou Letních shakespearovských slavností v Praze, kde si zahrál krále Leara. Precizně nastudovaná titulní role v Shakespearově tragédii Král Lear pro něj byla vyvrcholením divadelní kariéry – zralý herec se v ní setkal s klasickým textem, který kdysi v mládí studoval jako student herectví.
Tříska do Prahy kvůli zkouškám dojížděl z Los Angeles a při představeních pod širým nebem v areálu Pražského hradu sklízela jeho zemitá a cituplná interpretace nadšené ohlasy. Při děkovačkách pak stál na pódiu před publikem, odkud kdysi musel odejít, a symbolicky se mu uzavíral kruh.
Jan Tříska byl pověstný svou úžasnou fyzickou kondicí a pracovní kázní. I v pokročilém věku na sobě denně pracoval: běhal, plaval a udržoval si sílu. Kolegové vyprávěli, že ještě v sedmdesáti letech neměl problém udělat stojku nebo několik desítek kliků, kdykoli se potřeboval rozcvičit.
V září 2017 přijel Jan Tříska opět do Prahy, tentokrát kvůli nové filmové roli. Měl ztvárnit hlavní postavu v připravovaném snímku Na střeše, který chystal mladý režisér Jiří Mádl. Těšil se na několik týdnů natáčení v ulicích města, jež znal od mládí.
Ve volném čase chodíval přes Karlův most . V podvečer 23. září 2017 tam došlo k tragické nehodě: Jan Tříska přepadl z jedné z bočních kamenných zídek mostu do řeky Vltavy.
Přivolaní záchranáři ho v říční tmě našli a vytáhli na břeh. Herec byl v kritickém stavu převezen do nemocnice. Zpráva o jeho vážném zranění se rychle rozšířila a kolegové i fanoušci doma i v zahraničí s obavami čekali na další vývoj. Bohužel, zranění byla příliš těžká. Jan Tříska zemřel o dva dny později, 25. září 2017, ve věku osmdesáti let.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_T%C5%99%C3%ADska
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/herec-jan-triska-umrti-velky-rozhovor.A170925_103717_filmvideo_jan
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/muzete-byt-dobrym-hercem-zemrel-jan-triska-byl-kralem-learem-i-ucitelem-v-obecne-skole-354581
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nestastna-nahoda-mysli-si-policie-o-triskove-smrti-stale-ale/r~637ae330a1d811e7811f002590604f2e/
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/aktuality/zemrel-jan-triska-cs
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/4834/jan-triska
