Článek
V srpnu 1982 přijali Slima Pickense do nemocnice Kalifornské univerzity v San Francisku k operaci mozku. Jeho agent Wally Dean tehdy novinářům řekl, že zatím není jasné, zda je nádor zhoubný, a že se počítá spíš s krátkým průzkumným zákrokem a několika dny hospitalizace.
Operaci nakonec provedl doktor Charles Wilson, přednosta neurochirurgie UCSF. Zákrok Pickensovi zachránil život. Pro muže, který celý život hrál neohrožené kovboje, desperáty a muže, co se neotáčejí zády k nebezpečí, to musela být zvláštní zkušenost. Tentokrát neležel v prachu westernového městečka ani na podlaze filmového salónu. Ležel na operačním sále a čekal, jestli mu lékaři dají ještě nějaký čas.
O půl roku později, vděčný za to, že vůbec žije, se rozhodl pomoci centru, které mu zachránilo život. Dobrovolně natočil třicetivteřinový spot pro UCSF Brain Tumor Research Center.
Natáčení bylo kvůli jeho zdravotnímu stavu mimořádně náročné. Foukal silný vítr, štáb měl potíže s technikou a následky operace Pickensovi ztěžovaly zapamatování textu. Bylo potřeba celkem osmapadesát klapek.
Přesto se odmítl vzdát. Prezident organizace Friends of Brain Tumor Research David Plant později vzpomínal, že Pickens byl odhodlaný spot dokončit, i když ho práce zjevně vyčerpávala. „Navzdory svému handicapu byl rozhodnutý, že to udělá správně,“ řekl. Pro štáb prý bylo inspirující sledovat, jak člověk po těžké operaci bojuje o několik jednoduchých vět před kamerou.
Spot se nakonec odvysílal na zhruba třech stech televizních stanicích po celých Spojených státech.
Holčička, kterou zachránil kovboj z televize
Jednou z diváček byla Christine Richardsová z Ogdenu ve státě Utah. Měla tehdy tříletou dceru Cathy a už delší dobu cítila, že s ní není něco v pořádku. První potíže začaly, když bylo Cathy devatenáct měsíců. Holčička měla problémy s chůzí. Matka si nejdřív myslela, že jí nesedí sandálky. Vyměnila jí boty, jenže chůze se nezlepšila. Následovaly záchvaty, potíže s dýcháním, vyšetření a děsivá lékařská sdělení.
Cathy podstoupila operaci v Utahu, kde lékaři rodině řekli, že má vzácný dětský nádor, který bývá smrtelný. V jednu chvíli rodiče slyšeli, že jejich dcera má možná jen šest týdnů života. Pak Christine Richardsová zapnula televizi a uviděla Slima Pickense.
Chraplavý hlas známého kovboje v reklamě říkal: „Tenhle starý kovboj to před pár měsíci málem nezvládl. Dostal jsem nádor na mozku. Ale díky zatraceně dobré partě vědců a chirurgů jsem zase zpátky ve svých starých kouscích.“
Christine si rychle zapsala adresu organizace, která se na obrazovce objevila, a kontaktovala specialisty v San Francisku. Cathy se dostala do péče dětského neurochirurga Michaela Edwardse na UCSF.
A právě tam přišel zásadní obrat. Specialisté zjistili, že původní diagnóza nebyla přesná. Cathy měla velký, ale nezhoubný a pomalu rostoucí nádor. Bez léčby by ji přesto mohl zabít. Na konci března 1984 jí lékaři odstranili zbývající část nádoru.
„Kdybychom ten spot neviděli, moje dítě by možná bylo mrtvé,“ řekla později její matka. Cathy se zotavovala, postupně se jí zlepšovala řeč a znovu se začala hádat se svými bratry, což její rodina brala jako ten nejlepší důkaz, že se vrací do života.
Slim Pickens se toho už nedožil. Jeho poslední veřejný spot ale udělal něco, co žádná jeho filmová role nedokázala: přivedl zoufalou rodinu ke specialistům, kteří jejich dceři zachránili život.
Z mléčné farmy do rodea
Aby bylo jasné, jak neobvyklá byla tahle poslední kapitola pro muže, kterého Amerika znala hlavně jako drsného filmového kovboje, je potřeba vrátit se na začátek.
Slim Pickens se narodil 29. června 1919 jako Louis Burton Lindley Jr. v kalifornském Kingsburgu poblíž Fresna. Dětství strávil na mléčné farmě nedaleko Hanfordu, kde ho už od mládí přitahovalo rodeo.
Podle rodinné legendy se jednou svěřil místnímu rančerovi, že se chce stát profesionálním rodeovým jezdcem. Rancheř mu na to měl odpovědět, že s takovým plánem má „slim pickings“, tedy mizivou šanci na úspěch. Z posměšné poznámky se zrodilo jméno, pod kterým ho později znal celý svět.
Profesionální rodeo začal jezdit v patnácti letech. Jezdil na divokých koních a býcích, chytal telata, působil jako kaskadérský jezdec a nakonec se stal jedním z nejznámějších rodeových klaunů a bullfighterů své doby. Nebyl to člověk, který v barevném kostýmu jen bavil diváky. Jeho skutečnou prací bylo odvádět rozzuřená zvířata od jezdců, kteří spadli do arény.
Za roky v rodeu si přivodil řadu vážných zranění, včetně zlomenin lebky a zad. Přesto zůstával v aréně dál. Kovbojský styl, který později tak přesvědčivě prodával ve filmech, nebyl hereckou pózou. Vycházel z života, který skutečně žil.
Během druhé světové války narukoval do americké armády. Když do formuláře napsal jako své civilní povolání slovo rodeo, někdo ho údajně přečetl jako radio. Místo bojové jednotky tak skončil u vojenské rozhlasové stanice na americkém Středozápadě.
Po válce se vrátil k rodeu, ale filmový svět už byl nablízku.
Ve filmu se poprvé objevil už v neuváděné roli ve westernu Smoky z roku 1946. První výraznější a uváděnou filmovou příležitost dostal v roce 1950 ve westernu Rocky Mountain po boku Errola Flynna. Téhož roku se oženil s Margaret Elizabeth Harmonovou, se kterou zůstal až do své smrti. Měli spolu tři děti.
Pickens si rychle našel místo ve westernech. Jeho chraplavý hlas, mohutná postava a nezaměnitelný kovbojský projev z něj dělaly ideálního rančera, šerifa, psance, vojáka i člověka, který se objeví ve dveřích salónu a okamžitě je jasné, že se něco semele.
Hrál ve filmech One-Eyed Jacks, Major Dundee, The Ballad of Cable Hogue, The Cowboys, Pat Garrett and Billy the Kid, The Getaway nebo v disneyovských snímcích Tonka, The Apple Dumpling Gang a The Black Hole, kde propůjčil hlas robotovi B.O.B.
Objevoval se i v televizi, například v seriálech Bonanza, Hee Haw, B. J. and the Bear, Filthy Rich nebo Custer, kde hrál zvěda California Joea Milnera. Za svou kariéru nasbíral více než sto padesát filmových a televizních rolí.
Bomba, na kterou nasedl jako na býka
Jeho nejslavnější role ale přišla v roce 1964. Stanley Kubrick ho obsadil do černé komedie Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb, česky známé jako Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu.
Pickens zde hrál majora T. J. „King“ Konga, velitele bombardéru, který na konci filmu sedí na padající jaderné bombě, mává kovbojským kloboukem a jásá, jako by právě vyhrál rodeo. Je to jeden z nejslavnějších obrazů filmové satiry. Směšný, děsivý a dokonale absurdní. Kovboj, který osedlá zbraň schopnou zničit svět, se stal symbolem bezstarostné jízdy vstříc katastrofě.
Pickens přitom nebyl zdaleka jen westernový herec. Dokázal se objevit i v úplně jiných žánrech. Mel Brooks ho obsadil do komedie Ohnivá sedla, kde hrál sadistického Taggarta.
V roce 1982 byl uveden do Síně velkých westernových herců při National Cowboy & Western Heritage Museum v Oklahoma City. Jeho rodeové zásluhy se připomínaly i po smrti: v roce 1986 byl posmrtně uveden do Národní rodeové síně slávy a v roce 2005 do ProRodeo Hall of Fame v Colorado Springs za práci rodeového klauna a bullfightera.
Slim Pickens zemřel 8. prosince 1983 v nemocnici v kalifornském Modestu. Bylo mu čtyřiašedesát let. Příčinou smrti byl zápal plic v době, kdy se stále potýkal s následky vážného onemocnění mozku. Rozloučení se konalo v presbyteriánském kostele Forty Niners v kalifornské Columbii, kde strávil poslední roky života. Jeho ostatky byly po zpopelnění rozptýleny v krajině, kterou měl rád.
Zdroje:
https://www.upi.com/Archives/1984/10/15/SCIENCE-HORIZONSNEWLNCowboy-actors-last-role-saves-girls-life/6751466660800/
https://www.sfgate.com/entertainment/article/actor-slim-pickens-died-in-1983-3258844.php
https://www.prorodeohalloffame.com/inductees/contract-personnel/slim-pickens/
https://nationalcowboymuseum.org/collections/awards/national-rodeo-hall-of-fame/inductees/slim-pickens/
https://truewestmagazine.com/article/slim-pickens/
https://catalog.afi.com/Film/23082-DR-STRANGELOVE-OR-HOW-I-LEARNED-TO-STOP-WORRYING-AND-LOVE-THE-BOMB
https://www.bfi.org.uk/features/behind-scenes-dr-strangelove
