Článek
Šestnáctý květen 1990. V rozlehlém domě Marlona Branda na Mulholland Drive, vysoko nad Los Angeles, se krátce před jedenáctou večer ozval výstřel. Nebyla to filmová scéna ani nehoda na place. V pracovně ležel šestadvacetiletý Dag Drollet, Tahiťan a partner Brandovy těhotné dcery Cheyenne. Měl střelnou ránu v hlavě.
Jeho vrahovi Christianovi Brandovi bylo dvaatřicet, měl necelý týden po narozeninách. Policii později řekl, že se s Drolletem pohádal kvůli tomu, co mu těhotná sestra vyprávěla o jejich vztahu, a že zbraň omylem vystřelila při potyčce. Vyšetřovatelé však na místě nenašli známky zápasu; podle patologa Drollet pravděpodobně ležel na pohovce.
Marlon Brando ani ostatní v domě samotný výstřel neviděli. Christian po něm přišel za otcem se zbraní a oznámil mu, co se stalo. Brando zavolal 911, přikázal synovi počkat na policii a pokoušel se Drolleta oživovat dýcháním z úst do úst. Později popsal i první synova slova: „Zabil jsem Daga. Je mrtvý, tati. Nechtěl jsem to.“
Tohle nebyl žádný scénář Paramount Pictures. Žádné kaskadérské triky, žádná falešná krev, žádný režisér, který by zavelel „stop“. Byla to syrová realita, jež během několika minut převrátila životy dvou rodin. Brando později u soudu popsal, že požádal policisty, aby rozepnuli vak s tělem. „Chtěl jsem Daga políbit na rozloučenou.“
Otec, kterého chtěl potěšit
Kořeny Brandova rodinného napětí sahaly mnohem dál než k té noci. Narodil se roku 1924 v Omaze a jako dítě žil nejprve v Nebrasce, potom v Illinois. Jeho otec Marlon Brando starší byl obchodní cestující s výrobky z uhličitanu vápenatého, později podnikatel. Oba rodiče pili a doma panovalo napětí, které syn nezapomněl.
Ve své autobiografii Brando popsal otce jako tvrdého, panovačného a citově chladného muže. Nepsal, že by ho pravidelně bil; vzpomínal hlavně na ignorování, shazování a na otcovu potřebu všechno řídit. Jednou viděl, jak otec udeřil jeho matku, a postavil se mu. „Většina mých vzpomínek na otce je, že mě ignoroval.“
Brando se k otci nevracel jen s nenávistí. Jejich vztah popsal jako směs přitažlivosti, strachu, obdivu i odporu. Právě tahle rozpolcenost je přesnější než jednoduchý obraz tyrana a syna, který si jednou provždy přísahal, že bude jeho opakem. Marlon Brando to shrnul bez velkého smíření: „Miloval jsem ho a nenáviděl zároveň.“
V dospívání se bouřil proti škole i autoritám a skončil na vojenské akademii Shattuck v Minnesotě, odkud byl vyloučen. V roce 1943 zamířil do New Yorku, kde už žila jeho sestra Jocelyn, a začal studovat herectví. Tam našel disciplínu, kterou doma nesnášel, jenže tentokrát si ji vybral sám. O čtyři roky později už hrál Stanleyho Kowalského na Broadwayi.
Na jevišti a před kamerou proměnil neklid v hereckou sílu. Tramvaj do stanice Touha, V přístavu a později Kmotr z něj udělaly jednu z nejvlivnějších tváří své generace. Vydělával miliony, měl řadu vztahů a v roce 1966 koupil většinu polynéského atolu Tetiaroa. Zbytek získal následující rok za celkem 270 000 dolarů.
Úspěch ale neznamenal štěstí. Brando měl děti s několika ženami a jeho soukromí bylo spletité, přesto nelze jejich osudy shrnout jednou větou o citovém opuštění. U Christiana je lépe doložen jiný obraz: roky soudních sporů mezi rodiči, přesuny mezi domácnostmi, chůvy, internátní škola a později alkohol a drogy.
Brando sám při Christianově trestním řízení připomínal, že syn vyrůstal uvnitř vleklé války mezi ním a první ženou Annou Kashfi. O Christiana se přeli od jeho dětství, soudy měnily péči a v roce 1972 ji získal otec. Christian později vystihl, jak důvěrně znal budovu soudu v Santa Monice: „Těmi dveřmi chodím od dětství.“
Christian Brando
Christian Brando nebyl před Drolletovou smrtí žádným zločincem. Probační zpráva výslovně uváděla, že neměl předchozí odsouzení. Jeho život však klidný nebyl. Odešel ze školy před maturitou, střídal práce a sám mluvil o závislosti na alkoholu a drogách. Obžaloba navíc předkládala svědectví o dřívějších násilných incidentech.
Když se večer 16. května 1990 setkal s Cheyenne, bylo jí dvacet let a čekala s Drolletem dítě. Jejich syn se narodil následující měsíc. Řekla Christianovi, že ji Dag Drollet bil. Christian Drolleta poté konfrontoval. Policie na Cheyenne tehdy neviděla zjevná zranění a Brando po střelbě policistům řekl, že jejímu tvrzení nevěří.
Christian naopak tvrdil, že sestře uvěřil a že šel Drolleta zastrašit, ne zabít. Podle jeho verze měl u sebe pistoli, aby působil hrozivě, a během potyčky vyšla rána. Státní zástupci tvrdili, že šlo o úmyslné zabití. Klíčový spor se točil právě kolem toho, zda k zápasu vůbec došlo. Soudní znalci se v rekonstrukci neshodli.
Brando syna chránil právně i finančně. Najal obhájce Roberta Shapira a veřejně napadal způsob, jakým případ přerostl v mediální podívanou. Když byl Christian po třech měsících propuštěn z vazby, otec nabídl svůj dům jako záruku. Soukromý majetek se tím změnil v součást obhajoby a v kauci 2 miliony dolarů.
Původně čelil Christian Brando obvinění z vraždy. Případ se však před procesem oslabil: jeho nahrané přiznání bylo vyloučeno kvůli vadnému poučení o právech a Cheyenne, důležitá svědkyně, odjela na Tahiti. Po několika pokusech o sebevraždu ji soud označil za duševně nezpůsobilou k návratu a výpovědi v Los Angeles.
V lednu 1991 Christian přijal dohodu a přiznal se k dobrovolnému zabití se střelnou zbraní. Tvrdil dál, že smrt neplánoval a že výstřel padl při zápasu. Prokuratura chtěla šestnáct let, probační zpráva navrhovala podstatně méně. Christian před rozsudkem řekl, že je připraven nést následky.
Na druhé straně seděla Drolletova rodina. Jacques Drollet, Dagův otec, odmítal představu, že desetiletý trest odpovídá tomu, co se stalo jeho synovi. Když soudce rozsudek vyhlásil, Christian sklonil hlavu a byl okamžitě odveden do vazby. Jacques Drollet reagoval přímo: „Vyklouzl z vraždy. Rozhodně.“
Během třídenního slyšení o trestu v únoru 1991 vystoupil i šestašedesátiletý Marlon Brando. Před soudcem mluvil zhruba hodinu, místy v slzách, o Christianově dětství, o rozvodu s Annou Kashfi a o vlastním podílu na tom, jak syn vyrůstal. Byl to závěr třídenního slyšení. Hollywoodská maska se tentokrát opravdu nehodila.
Christian Brando a Anna Kashfi
Brando nehledal jediného viníka. Matku svého syna popsal tvrdě, ale zároveň dodal, že rodiče mají sklon svalovat vinu jeden na druhého. Přiznal, že i on mohl jednat jinak, kdyby tehdy věděl víc. V jedné větě se jeho celoživotní vztah k otcovství uzavřel téměř nesnesitelně prostě: „Myslím, že jsem možná jako otec selhal.“
Soudce Robert W. Thomas uložil Christianovi šest let za dobrovolné zabití a další čtyři za použití střelné zbraně, celkem deset. Christian si nakonec odseděl necelých pět let, než byl propuštěn.
Cheyenne
Cheyenne Brando měla psychické potíže už před střelbou a po těžké autonehodě v roce 1989 se léčila. Po Drolletově smrti se její stav prudce zhoršil. V červnu 1990 porodila jejich syna Tukiho, později se opakovaně léčila na Tahiti i ve Francii a několikrát se pokusila o sebevraždu.
V dubnu 1995, pět let po střelbě, se pětadvacetiletá Cheyenne oběsila v domě své matky Tarita Teriipaia v Punaauii na Tahiti. Její smrt přišla po letech depresí, opakovaných hospitalizací a několika pokusů o sebevraždu.
Slavný Kmotr nezůstal úplně sám, měl další děti, příbuzné i přátele. Poslední roky však trávil stále uzavřeněji a se zhoršujícím se zdravím. Tetiaroa, kterou kdysi koupil jako únik a experimentální ráj, pro něj zhořkla. Po Cheyennině smrti se do Francouzské Polynésie už nevrátil.
Když Marlon Brando 1. července 2004 zemřel v osmdesáti letech na selhání plic, zanechal po sobě slavné filmové role, ale i složitý rodinný příběh.
Zdroje:
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1990-05-18-mn-169-story.html
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1991-03-01-me-1942-story.html
https://www.washingtonpost.com/archive/lifestyle/1991/03/01/christian-brando-gets-10-year-sentence/15045f22-a4cd-4bfa-9b7a-d807c23062c4/
https://www.upi.com/Archives/1991/03/01/Brandos-son-gets-10-years-in-slaying/6103667803600/
https://www.theguardian.com/world/2008/jan/30/usa.film
https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2008/feb/24/familyandrelationships.marlonbrando
https://www.independent.co.uk/news/world/brando-s-daughter-kills-herself-1616099.html
https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/films/news/more-than-a-contender-brando-the-rebel-his-method-his-life-of-joy-and-tragedy-755880.html
https://www.vanityfair.com/hollywood/2023/05/marlon-brando-autobiography
https://www.tcm.com/articles/79281/marlon-brando-tribute-marlon-brando-1924-2004
