Hlavní obsah

Maminka Gábi z rodiny Smolíkovy: Libuše Billová varovala hořícího čerta a spala za polárním kruhem

Foto: skica, chatgpt.com

Herecká stálice Libuše Billová ztvárnila stovku divadelních rolí, nesmrtelnost jí však zajistil dabing. Hlas hubaté Gábi ze seriálu Smolíkovi známe všichni. V soukromí si pak na prahu padesátky splnila odvážný sen – spala ve stanu za polárním kruhem.

Článek

Píše se rok 1986. Dvaapadesátiletá Libuše Billová cestuje se Sportturistem po Skandinávii. Po letech vzpomínala: „Ve svých dvaapadesáti letech jsem se učila stavět stan a spala jsem v něm až za polárním kruhem.“ Není to trénovaná dobrodružka ani otrlý zálesák, ale brněnská herečka, která na splnění svého severského snu čekala třicet let.

Stačilo přitom, aby tato nenápadná paní promluvila. Její hluboký, lehce drsný hlas patřil Gábi z maďarského animovaného seriálu o rodině Smolíkových a pro široké publikum byl často známější než její tvář.

Sen zrozený z Ibsenových Strašidel

Billová se narodila 5. května 1934 v Brně do hudební rodiny. Její otec pracoval jako hudební režisér v rozhlase a ona sama začínala v Kühnově pěveckém sboru. V letech 1952 až 1956 studovala herectví na JAMU u Antonína Kurše a Jaroslava Lokši.

Sešla se tam v mimořádně silném ročníku. Mezi její spolužáky patřili Ladislav Lakomý, Jaroslav Dufek, Josef Somr či Bořivoj Navrátil. Absolvovala v roce 1956 rolí paní Alvingové v Ibsenových Strašidlech. Právě s touto rolí později spojovala počátek své touhy vidět Skandinávii, která se jí naplnila až po třech desetiletích cestou na sever.

Po absolutoriu zamířila Billová do Těšínského divadla v Českém Těšíně, kde strávila dvě sezony. V roce 1958 se vrátila do Brna a nastoupila do Divadla bratří Mrštíků, dnešního Městského divadla Brno. Právě s touto scénou spojila rozhodující část profesního života; v jejím hereckém souboru se postupně zařadila mezi výrazné charakterní představitelky.

Už v druhé sezoně brněnského angažmá alternovala titulní roli v Maryše. V roce 1961 hrála Lisauru ve Zpívajících Benátkách, kde mohla uplatnit i pěveckou průpravu. Následovaly desítky dalších úloh a Billová se neuzavřela do jediného hereckého typu. Její hlas, temperament a schopnost vystihnout ostřejší charakterové kontury se uplatňovaly v činohře, komedii i muzikálu.

Z rolí šedesátých a sedmdesátých let si sama cenila Lulu v Kohoutově August August, august, Marie v Aprílové komedii a Perchty ve hře Dva na koni, jeden na oslu. Hrála také titulní Madame Sans-Gêne, Paní Čipernou ve Veselých paničkách windsorských nebo Mámu Mortonovou v muzikálu Chicago. Později přibyly Poprask na laguně či Gogolův Revizor.

Divadelní provoz přinášel i situace daleko za hranicí běžného představení. Při zájezdu s Dalskabáty do Jevíčka vzplanula koudel na kostýmu Jiřího Tomka, který hrál čerta Trepifajxla. Kolega Pavel Kunert vzpomínal: „V portále stála Liba Billová a zuřivě na Juru mávala, aby ho upozornila, co se děje.“ Tomek zprvu její varování nepochopil a oheň se podařilo uhasit až v portále.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let hrála Annu Andrejevnu v Revizorovi, Hátu ve hře Drak je drak, později Lorraine v Mámení mysli a Hortensii v muzikálu Zorba. V dalších letech následovaly například Babička v Povídkách z Vídeňského lesa, Paní Hradská v My Fair Lady (ze Zelňáku) a Baba v Koločavě.

Před kamerou neměla Billová postavení srovnatelné s tím, které si vybudovala na jevišti. Ve filmu Výbuch bude v pět z roku 1984 hrála výpravčí, v dramatu Hauři z roku 1987 Málkovou, v pohádce Kouzelný měšec z roku 1996 selku a objevila se také v Dvojroli. Šlo převážně o menší úlohy vedle mnohem soustavnější divadelní, rozhlasové a dabingové práce.

Televizní práce byla bohatší. Objevila se v Jenůfě jako Kateřina, v Sedmeru krkavců jako porodní bába, dále v Kufru plném nadějí, Šanci jako hrom, Stopech zločinu nebo ve snímku Vetřelci a lovci: Zrozen bez porodu. Diváci ji znali také ze seriálové tvorby; v Četnických humoreskách ztvárnila Marušku v epizodě Volavka.

Hlas, který pozná každý

Významnou součástí její práce byl rozhlas. V roce 1978 hrála Martinku v brněnském nastudování Molièrova Lékařem proti své vůli, kde účinkoval také její pozdější manžel Maxmilián Hornyš. V rozhlasové trilogii Věry Sládkové z let 1978 až 1980 pak ztvárnila matku po boku Stanislava Zindulky. V roce 1991 hrála Matku také v satirické hře Nezadržitelný vzestup Eduarda Žáka aneb Bejvávalo.

Právě hlas byl jedním z jejích nejvýraznějších pracovních nástrojů. Novinářka Mirka Spáčilová při ohlédnutí za její kariérou napsala: „Herecký projev spojovala s pěveckým nadáním, měla zvláštně drsný a hluboký hlas, který se pak stal její výbavou i pro dabingové role.“ Stejná hlasová charakteristika, která jí pomáhala u charakterních úloh na scéně, dostala u mikrofonu ještě větší prostor.

A pak přišli Smolíkovi. V českém znění maďarského animovaného seriálu namluvila Billová matku rodiny Gábi, zatímco jejího manžela Pepu daboval Otakar Vážanský. Právě jejich slovní přestřelky se staly jednou z nejpamatovanějších součástí českého znění a s Gábi se pevně spojila i její věčná vzpomínka na Pištu Hufnágla.

Gábi nebyla jedinou prací za mikrofonem. Billová se dabingu věnovala dlouhodobě souběžně s divadlem, rozhlasem a televizí. V roce 2006 získala Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. d mladých let – nápadný, snadno rozeznatelný hlas.

Na hereckou profesi se přitom nedívala jako na pohodlnou cestu. Když se jí v roce 1997 časopis Dokořán ptal, zda by si při nové volbě vybrala herectví znovu, Libuše Billová odpověděla: „Nikdy bych si nebyla uměla představit, jak je to náročné. Tahle profese chce celého člověka a já jsem se jí dala ráda.“

Jejím dlouholetým partnerem a manželem byl herec a dabér Maxmilián Hornyš. Absolvoval brněnskou JAMU, po angažmá v Českém Těšíně, Uherském Hradišti a Hradci Králové nastoupil v roce 1967 do Divadla bratří Mrštíků. Vedle jeviště pracoval v televizi, rozhlase a dabingu. Před manželstvím s Billovou byl ženatý s herečkou Carmen Mayerovou.

Jejich profesní dráhy se opakovaně protínaly i před mikrofonem. V rozhlasovém Lékaři proti své vůli hrála Billová Martinku a Hornyš pana Roberta, oba se objevili rovněž v obsazení rozhlasových adaptací Věry Sládkové a v roce 1991 v Bejvávalo. Jejich partnerství tak spojovalo nejen soukromý život, ale také stejné brněnské divadelní a rozhlasové prostředí.

Hornyš strávil poslední léta v Přibicích u Pohořelic a zemřel 24. ledna 2015 ve Vranovicích u Brna. Billová jej přežila o více než šest let. Zemřela 22. září 2021 ve Vranovicích u Brna ve věku sedmaosmdesáti let.

Zdroje:

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=32486

https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/zemrela-herecka-libuse-billova.A210924_104152_filmvideo_spm

https://www.ceskatelevize.cz/lide/libuse-billova/

https://dvojka.rozhlas.cz/moliere-lekarem-proti-sve-vuli-blazniva-komedie-o-hypochondrech-a-sarlatanech-5037327

https://www.salina-brno.cz/aktuality/3114-zemrela-herecka-libuse-billova

https://www.fdb.cz/osobnost/9071-libuse-billova

https://www.fdb.cz/serial/46250-podivuhodna-dobrodruzstvi-vladimira-smolika

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=32482

https://www.csfd.cz/tvurce/46907-maxmilian-hornys/prehled/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/824389-dvojrole/tvurci/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz