Hlavní obsah
Lidé a společnost

Meryl Streepová by udělala cokoliv, aby získala roli, pro kterou režisér chtěl Magdu Vášáryovou

Foto: By Pavol Frešo - flickr.com, CC BY 2.0 / Commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=13292748

Tři týdny v ateliérech Paramountu mohly z Magdy Vášáryové udělat světovou hvězdu. Místo toho roli v Sophiině volbě získala Meryl Streepová a vyhrála Oscara. Víte, proč tehdy československá herečka sebevědomě odmítla?

Článek

Horké letní odpoledne roku 1980 v malém pivovaru na Vysočině. U nerezových kádí probíhá natáčení filmu Postřižiny – dobové idyly o správci pivovaru a jeho půvabné ženě Maryšce. Okolo postává nenápadný muž. Cizinec v košili a saku, s americkým přízvukem, který si se zaujetím prohlíží kulisy i hlavní herečku. Alan J. Pakula, renomovaný hollywoodský režisér, přijel až z USA do socialistického Československa. A přijel kvůli ní – kvůli Magdě Vášáryové.

Nikdo z přítomných kromě režiséra netuší, že za touhle nečekanou návštěvou se skrývá mimořádná příležitost. Pakula právě připravuje film Sophiina volba podle oceňovaného románu Williama Styrona. V socialistické kulturní bublině se o tom mnoho neví – Styronovo dílo u nás teprve vyjde v roce 1984, navíc film se teprve začne natáčet.

Ale Hollywood hledá představitelku titulní role, polské katoličky Sophie, která přežila Osvětim. Režisér Pakula nechce Američanku. Hledá autentickou Evropanku. Spisovatel Styron původně viděl v Sophii sexsymbol Ursulu Andress, Pakula uvažoval o noblesní Liv Ullmannové.

Jenže Ullmannová mezitím přijala jiné projekty – vývoj scénáře Sophiiny volby se protáhl na dva roky. Role je tedy stále volná a do okruhu kandidátek se dostávají další jména: švýcarská herečka Marthe Keller, dokonce i hvězda Barbra Streisandová – a právě Magda Vášáryová, půvabná slovenská herečka, která tehdy v Československu září.

Pakula se přijel osobně podívat, zda vyprávění jeho přítele Miloše Formana nepřehání. Forman, československý režisér úspěšně usazený v USA, mu Magdu doporučil. Svěří se později, že Vášáryová přesně splňuje jeho představu o křehké Evropance s hlubokým vnitřním světem.

Tři týdny naděje

Přesto se zanedlouho stane malý zázrak. Po vleklých jednáních dostává Magda povolení vycestovat. Tehdejší slovenské studio Koliba se za ni zaručí u úřadů, že se vrátí – jinak by ji do Ameriky nepustili. Vášáryová tak v roce 1981 nastupuje na let přes oceán. Na tři týdny se ocitne v úplně jiném světě, o kterém herečky v Československu tajně sní.

V newyorských ateliérech studia Paramount ji čekají kamerové zkoušky na roli Sophie. Magda není žádná naivka - je vysokoškolsky vzdělaná, mluví plynně německy a trochu rusky, angličtinu teprve dohání.

Sophie v knize balancuje mezi životem a smrtí, láskou a šílenstvím. Magda se musí proměnit v tuhle zjizvenou duši. Zkouší scény v angličtině, snad s roztomilým přízvukem. Přes jazykovou nejistotu však působí autenticky – kamera miluje její bledou tvář a krásné vlasy, stejné, jaké má mít Sophie. Přichází i sám autor William Styron a sleduje zkoušku.

Nešetří obdivem: Magda ho uchvátila, v duchu už ji vidí jako svou Sophii. Styron dokonce prohlásí, že je pro ni rozhodnut – americká hvězda sem, hvězda tam. Aby jí pomohl ponořit se do role, posílá herečce jako dárek německý výtisk románu, který lépe upotřebí než anglický originál. Zdá se, že většina tvůrčího týmu je pro: Pakula je spokojen, Styron nadšen, kamerové zkoušky dopadly skvěle.

Zprávy o talentované neznámé z východní Evropy se začínají šířit zákulisím. Vypadá to, že film může mít výraznou československou stopu – a to v hlavní roli, což by bylo něco nevídaného. V polovině normalizačních osmdesátek by se slovenská herečka mohla stát hvězdou světového formátu.

Souboj o Sophii

Do hry totiž vstupuje ještě někdo další. V době, kdy se v Paramountu testuje Magda, Meryl Streepová už o projektu dávno ví. Třicetiletá americká herečka má za sebou několik oceňovaných rolí – získala Oscara za vedlejší úlohu v dramatu Kramerová versus Kramer (1979) – a Sophii by si zahrála víc než ráda. Cítí, že pro ni samotnou je to životní role.

Sophie je komplikovaná postava plná emocí, přesně ten typ výzvy, ve které může Meryl zazářit. Jenže Streepová není favoritkou režiséra a zatím ani nedostala možnost konkurzu. Hollywoodem se ale doneslo, že v New Yorku se testuje neznámá Vášáryová a že se líbí. Meryl zachvátí strach, aby roli nezískala „ta krásná dívka ze Slovenska“. Později se sama přizná, že v ní hlodala nejistota – Sophiina volba je příliš velká věc, než aby ji přenechala někomu jinému.

Streepová se proto rozhodne zariskovat a udělat něco nevídaného. Pomocí známých ve filmovém štábu se tajně dostane ke kopii scénáře, který měl být přísně pod pokličkou. Celou noc si pročítá Styronovy dialogy a představuje si, jak by je hrála. Roli Sophie už vidí před očima – a vidí v ní sebe. Druhý den ráno nečeká na pozvání.

Doslova vtrhne do kanceláře Alana Pakuly, položí scénář na stůl a padne před režisérem na kolena. „Prosím, dejte tu roli mně! Udělám cokoli – naučím se polsky, německy, zhubnu…,“ chrlí ze sebe zoufale. Jedna z nejtalentovanějších hereček své generace se neváhá ponížit, jen aby dostala šanci. Pakula je v šoku. Tohle od distingované Meryl nečekal – později přizná, že na tu chvíli nevzpomíná rád.

Hollywoodští producenti mezitím dobře vnímají rozdíl obou kandidátek. Na jedné straně „neznámá herečka z východní Evropy“. Na druhé straně Meryl Streepová, už ověnčená Oscarem a populární v Americe. Film s tak těžkým tématem (holokaust, trauma přeživší) nebude kasovní trhák – hvězdné jméno v hlavní roli by ale mohlo zajistit zájem kritiků i porot.

Foto: By PBS TV, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=163901829

Streepová

Producenti tedy stále víc sází na Streepovou. A Meryl jejich náklonnost usilovně přiživuje. Zatímco Magda trpělivě čeká na výsledek kamerových zkoušek, Streepová obchází kanceláře a „dělá možné i nemožné“, aby přesvědčila všechny, že ona je pro roli jako stvořená.

Tahle energická Američanka má prostě ostré lokty, umí zabojovat – na rozdíl od Vášáryové, která takové dravé sebeprosazení nemá v povaze. Magda celý život působila spíš nenápadně, lidsky, s přirozeným šarmem a inteligencí. Teď se však od ní možná čeká, že před šéfy studia bude horlivě propagovat sama sebe. Nebo něco víc.

Přichází zlomová schůzka: Magda Vášáryová sedí tváří v tvář hollywoodským producentům, kteří mají v rukou její osud. Přišli prý na schůzku a hleděli na ni s despektem, vzpomínala herečka trpce. Možná čekají, že půvabná cizinka bude pokorně švitořit a plnit jim vše, co na očích vidí, jen aby získala roli. Jenže to se přepočítali.

Magda v sobě najde hrdost – vstane a odchází. Jasně dává najevo, že není ochotná udělat „cokoli“, aby roli dostala. Nebude nikomu padat k nohám, nehodlá podstupovat ponižující zkoušky ani „službičky“, jaké možná některé jiné herečky manažerům nabízejí.

V tu chvíli se naděje Magdy Vášáryové definitivně propadá. Pro pragmatické muže z filmového byznysu je rozhodnuto: angažovat Slovanku s nulovým jménem je pro ně risk, obzvlášť když nehodlá pokorně spolupracovat. Volí raději jistotu v podobě ambiciózní Meryl.

Těžké rozhodnutí

Alan Pakula ještě váhá. Před sebou má Sophiinu volbu – svou vlastní. Koho vybrat? V jeho nitru asi stále vítězí Magda. Byl by to odvážný tah obsadit neznámou, ale všichni by mohli zářit. Streepová by znamenala kompromis – silný individuální výkon, avšak film by byl spíš jejím koncertem. Pakula si není jistý. Zavolá tedy svému příteli Formanovi o radu.

„Máš dvě možnosti,“ řekne mu prý Miloš Forman přímočaře. „Buď budeš mít Oscara a bude v tom hrát Magda, nebo to zahraje Meryl Streepová, Styron se bude vztekat a Oscara dostane ona – ty nic.“. Hořký úsudek zkušeného režiséra se ukáže prorockým. Jenže do rozhodování teď už naplno vstupují i peníze a tlaky studia.

Producenti chtějí hvězdu, a tak poslední slovo padne ve prospěch Meryl Streepové. Pakula musí ustoupit. A William Styron? Ten může jen se skřípěním zubů přihlížet, jak mu americký filmový svět přetahuje jeho vysněnou Sophii. Později přizná, že ho to mrzelo.

V létě 1981 odjíždí Magda Vášáryová domů s prázdnou. Roli Sophie nezískala. Po třech týdnech intenzivního očekávání a snů se vrací zpět do šedi normalizační Bratislavy. Nemůže o tom ani mluvit – doma beztak nikdo nesměl vědět, že byla zkoušet roli v Americe.

„O tom jsem tady nemohla vůbec mluvit,“ připomíná, „bylo to začátkem osmdesátých let…“. Oficiální média o její cestě mlčí, v očích cenzorů vlastně k žádné spolupráci s kapitalistickým Hollywoodem nedošlo. Magda mlčí také. Uvnitř ale cítí hořké zklamání, možná i pocit podrazu.

V rodné zemi už dosáhla všeho – hrála v legendární Markétě Lazarové (1967), v několika pohádkách, v populárních Postřižinách, vyhrála ankety popularity. Ale po tom, co mohla získat a ztratila, se jí zdá další kariéra prázdná. Světová sláva byla na dosah ruky – a najednou je pryč.

Dvě herečky, dva osudy

Zatímco Magda v tichosti mizí z reflektorů, v Americe se naplno rozjíždí kariéra Meryl Streepové. Sophiinu volbu nakonec natočili s ní. A Formanova slova se potvrdila: Meryl se do role položila celou duší – naučila se polsky i německy, nechala se ostříhat dohola pro scény z koncentráku, zhubla více než deset kilo.

Na plátně předvedla výkon, který dodnes vyráží dech. Když v závěrečné srdcervoucí scéně Sophie volí mezi svými dětmi, je to tak autentické, že štáb odmítl točit druhý záběr – Streepová i dětské herečky by to psychicky neunesly opakovat. Film šel do kin v roce 1982 a setkal se s nadšením.

Streepová za Sophii získala Oscara – svého druhého v kariéře. Další nominace proměnil - i režisér Pakula ostrouhal. Meryl se ovšem díky Sophii zařadila mezi hollywoodské královny – dnes má na kontě 21 nominací na Oscara a 3 sošky, nikdo z žijících herců ji nepřekonal.

A co Magda? Ta se nakonec rozhodla herectví opravdu opustit. Ještě pár let hrála ve slovenských filmech, ale srdce už v tom nebylo. Poslední velkou roli natočila v roce 1988 a pár let nato s filmem skončila docela. Když v roce 1989 padla totalita, otevřely se jí nové možnosti: stala se diplomatkou a političkou.

Václav Havel ji jmenoval velvyslankyní v Rakousku, později zastupovala Slovensko v Polsku. Byla dokonce kandidátkou na prezidentku Slovenska. Porodila dvě dcery a po boku milovaného manžela – komika Milana Lasici – prožila bohatý osobní život.

Kdyby tehdy odjela do Hollywoodu a uspěla, nic z toho by neměla. „Kdybych tu roli získala, možná dnes nemám dvě dcery,“ říká s odstupem. Možná by obětovala rodinu, aby budovala kariéru v cizině. Osud to chtěl jinak.

Zdroje:

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/196838/vasaryova-mohla-hrat-misto-meryl-streep-nechtela-ale-delat-pro-role-to-co-jine-herecky.html

https://www.goldderby.com/film/2018/oscars-flashback-pregnant-meryl-streep-sophies-choice-2nd-oscar-sylvester-stallone-watch-video-news/

https://www.tcm.com/articles/afi-top-100/203344/sophie-s-choice-1982

https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/20973-magdu-vasaryovou-poznamenal-prisny-dedecek-na-cely-zivot-vzpomina-na-ni-i-meryl-streep-tajnosti-slavnych.htm

https://www.dotyk.cz/magazin/magda-vasaryova-a-sophiina-volba/

https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/magda-vasaryova-sedmdesatnice-film-sophiina-volba-meryl-streepova.A180823_135404_lidicky_zar

https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-osobnosti-magda-vasaryova-v-nasi-rodine-se-porad-pracovalo-40553813

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz