Hlavní obsah
Lidé a společnost

Oscar Pistorius zastřelil přítelkyni na Valentýna. Rok předtím mu v Londýně tleskalo 80 000 lidí

Foto: Will Clayton from Blackburn, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Oscar Pistorius se stal světoznámým atletem s přezdívkou „Blade Runner“ – jako dvojitý amputář dokázal na karbonových protézách závodit na olympijské dráze mezi nejlepšími sprintery světa. A také vrahem svojí přítelkyně Reevy Steenkampové.

Článek

Pretoria, 14. února 2013, brzy ráno – Obytným komplexem Silver Woods Country Estate na východním předměstí Pretorie otřásl hluk, který krátce po třetí hodině ranní probudil několik sousedů. Někteří z nich později vypověděli, že slyšeli vyděšené křičení a po něm čtyři hlasité rány připomínající výstřely.

Zvuky vycházely z domu, kde bydlel 26letý olympijský sprinter Oscar Pistorius. Když na místo spěšně dorazil správce areálu s rodinou, naskytl se jim nečekaný pohled: Pistorius scházel po schodech dolů, bosý a od krve, zoufale volal o pomoc a v náručí nesl těžce zraněnou ženu. Tou ženou byla 29letá Reeva Steenkampová, jihoafrická modelka a absolventka práv, která v onen moment zápasila o život.

Pistorius položil bezvládnou Steenkampovou na podlahu a snažil se zastavit krvácení. Zasáhly ji střely do hlavy, kyčle a ruky. Kolem ležely úlomky rozbitých dveří od toalety – právě za těmito zamčenými dveřmi Reeva několik minut předtím stála, když skrz ně Pistorius vypálil čtyři rány ze své pistole ráže 9 mm.

Přivolaní záchranáři už mladé ženě nedokázali pomoci. Krvácení z hlubokých poranění bylo smrtelné. Policisté na místě vzápětí olympijského běžce zadrželi. Ještě téhož dne byl obviněn z vraždy.

Ještě předchozího léta přitom patřil k miláčkům sportovního světa. Pistorius neměl obě nohy, přesto se dokázal prosadit v elitním sprintu a stát se mezinárodní celebritou. Teď však veřejnost v Jihoafrické republice i po celém světě sledovala záběry, jak plačící atlet odchází ze soudní budovy se skloněnou hlavou.

Tragédie v Pistoriusově domě odstartovala jeden z nejsledovanějších kriminálních případů desetiletí – případ, který rozpoltil veřejné mínění a zblízka odhalil hluboký střet mezi legendou a realitou.

Mezi elitními sprintery

Oscar Leonard Pistorius se narodil v roce 1986 v jihoafrickém Johannesburgu. Kvůli vrozené vadě mu lékaři v necelém roce amputovali obě nohy pod koleny. Od dětství sportoval s protézami, hrál ragby a věnoval se běhu. Brzy se ukázalo, že má mimořádný talent a vůli vítězit.

V 17 letech získal první zlatou medaili na paralympiádě v Aténách 2004. Běhal na speciálních karbonových lýtkových protézách ve tvaru čepele, které mu vynesly přezdívku „Blade Runner“. Pistorius dominoval paralympijským sprintům a postupně vyhrál celkem šest zlatých medailí na hrách handicapovaných sportovců.

Úspěchy Pistoriuse motivovaly k ještě vyšším cílům. Toužil poměřit síly také se závodníky bez handicapu. Jeho pokus kvalifikovat se na olympiádu nejprve provázely spory – mezinárodní atletická federace ho zprvu nechtěla pustit do soutěží zdravých sprinterů s argumentem, že pružné protézy mu mohou poskytovat nespravedlivou výhodu.

Pistorius se však odvolal, podstoupil řadu testů a dosáhl zrušení zákazu. Nakonec dokázal splnit kvalifikační limit pro olympijské hry v Londýně 2012.

Na londýnském stadionu pak běžel 400 metrů bok po boku s nejlepšími atlety světa. Postoupil až do semifinále a jako první sportovec s oboustrannou amputací v historii startoval i ve štafetě na 4×400 metrů.

Ačkoli z her medaili nepřivezl, stal se jedním ze symbolů olympiády. Po doběhu ho soupeři objímali a 80tisícový dav v hledišti tleskal ve stoje. Z Pistoriuse se i díky médiím stala globální sportovní hvězda a vzor překonávání osudu – mladý muž bez nohou, který dokázal závodit mezi nejrychlejšími sprintery planety.

Po návratu z londýnských her se Pistorius ocitl na vrcholu slávy. Vydělával miliony randů ročně na sponzorských smlouvách a reklamách, dával prestižní rozhovory a doma v JAR ho vítaly davy fanoušků.

Foto: By Roberto Serratore, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Bydlel v luxusní vile v uzavřené rezidenční komunitě u Pretorie a užíval si pozornosti médií. Koncem roku 2012 navíc navázal vztah s Reevou Steenkampovou – modelkou, moderátorkou a začínající televizní celebritou. Vypadali jako dokonalý pár známý z titulních stran časopisů.

Na veřejnosti působil Pistorius sebevědomě a bezstarostně. Málokdo tušil, že už za pár měsíců jeho jméno zaplní první stránky novin v úplně jiných souvislostech.

Zamčené dveře koupelny

Večer 13. února 2013 strávili Pistorius a Steenkampová společně v domě v Pretorii. Byl předvečer svátku svatého Valentýna. Podle zjištění vyšetřovatelů nedošlo toho večera mezi partnery k ničemu nápadnému. Nic nenasvědčovalo tragédii, která měla přijít za několik hodin.

Krátce po třetí hodině ranní 14. února se však sousedé probudili křikem z Pistoriusova domu. Jak později vypověděli u soudu, slyšeli ženský hlas křičet o pomoc a potom několik výstřelů. V té době se v domě odehrálo pouhých pár minut, které se staly předmětem ostrého sporu.

Jisté je, že Pistorius ve své ložnici sáhl pod postel pro zbraň – legálně drženou pistoli ráže 9 mm – a namířil směrem do přilehlé koupelny. Za zavřenými dveřmi toaletní kabinky stála Reeva Steenkampová. Pistorius na dveře čtyřikrát vystřelil.

Projektily pronikly dřevem a trefily Steenkampovou do hlavy, do pravého boku a do paže. Mladá žena se zhroutila na podlahu toaletní místnosti vedle záchodové mísy.

Pistorius pak sám vyrazil zamčené dveře toalety. Později vypověděl, že do nich bušil kriketovou pálkou, dokud zámek nepovolil. Za dveřmi našel svou přítelkyni krvácející a bezvládnou. Vzal její tělo do náručí a seběhl s ním dolů, volal na záchranku a také svému blízkému příteli.

Na jeho zoufalý křik reagovali jako první přivolaný správce rezidenčního areálu Johan Stander a jeho dcera – ti spatřili Pistoriuse plakat, modlit se a snažit se Reevu oživit. Přivolaní záchranáři už ale mohli pouze konstatovat smrt. Steenkampová zemřela dříve, než jakákoli pomoc dorazila.

Reeva Steenkampová byla známá modelka, ale také vystudovaná právnička a aktivní zastánkyně práv žen. Paradoxně právě na den svatého Valentýna 2013 měla naplánováno vystoupit s motivační řečí proti domácímu násilí na dívčí škole v Johannesburgu – místo toho se sama stala jeho obětí.

Její osud bohužel zapadl i do širšího ponurého trendu: v roce 2013 bylo v Jihoafrické republice zabito svým partnerem více než tisíc dalších žen. Případ Reevy Steenkampové se však od ostatních lišil masivní publicitou, protože střelcem byl slavný olympionik.

Zpráva o Pistoriusově činu vyvolala šok a zděšení. Jihoafrická policie po ohledání místa činu Pistoriuse odvezla v poutech na stanici a obvinila ho z úkladné vraždy. Krátce nato se zpráva rozletěla do světa.

Ještě týž den se na titulních stránkách novin od Ameriky po Asii objevily Pistoriusovy fotografie – ovšem nikoli z běžecké dráhy, nýbrž ze soudní budovy. Atlet, donedávna opěvovaný jako hrdina, stál před soudcem v Pretorii a lomil rukama. Při prvním soudním stání plakal, když právníci líčili, jak Reevu střely zasáhly do hlavy.

Byl to ostrý kontrast proti obrazům, na které byli fanoušci zvyklí: místo úsměvů a medailí teď televizní kamery zabíraly tvář zdrceného muže obviněného z toho nejhoršího zločinu.

Soudní proces s Oscarem Pistoriusem začal v březnu 2014 u Vrchního soudu v Pretorii. Soudkyně Thokozile Masipaová povolila kamerám vysílat značnou část líčení v přímém přenosu, takže veřejnost mohla celý proces detailně sledovat.

Každý den zasedání přinášela média nové výpovědi a důkazy, které odkrývaly podrobnosti vztahu Pistoriuse a Steenkampové i osudné noci. V soudní síni proti sobě stály dvě verze příběhu.

Obžaloba tvrdila, že Pistorius přítelkyni zavraždil úmyslně po předchozí hádce. Oproti tomu obhajoba trvala na tom, že šlo o tragický omyl a že atlet střílel v domnění, že brání sebe i Reevu před domnělým lupičem.

Pistorius osobně v procesu vypovídal. Ve své výpovědi popsal, že onu noc spal s Reevou v ložnici a nad ránem se probudil údajně proto, že zaslechl šramot v koupelně. Měl pocit, že do domu vnikl zloděj.

Jihoafrická města trpí vysokou kriminalitou a Pistorius – stejně jako mnoho jiných Jihoafričanů – vlastnil zbraň a obával se násilných vniknutí do domu. Uvedl, že cítil velký strach, protože v tu chvíli neměl nasazené své protézy a pohyboval se po pahýlech, tedy výrazně pomalejší a zranitelnější.

Ze strachu prý nezkontroloval, zda je jeho přítelkyně stále v posteli vedle něj, popadl pistoli pod matrací a plížil se ke koupelně. Když spatřil pootevřené okno a zaslechl další zvuk za zavřenými dveřmi toalety, zmocnila se ho panika – vystřelil skrz dveře a křičel na Reevu, aby zavolala policii.

Teprve potom se podle své výpovědi vrátil do ložnice a zjistil, že lůžko je prázdné. Došlo mu, že za dveřmi možná celou dobu stála Steenkampová.

Státní zástupce Gerrie Nel v křížovém výslechu Pistoriuse konfrontoval s řadou nesrovnalostí. Proč Pistorius dříve nezkontroloval, kde je Reeva, když měl podezření na vetřelce? A jak si mohl nevšimnout, že odchází z postele, jestliže musel při cestě do koupelny projít přímo kolem její strany postele?

Obžaloba líčila Pistoriuse jako sebestředného muže s výbušnou povahou a zálibou ve zbraních. U soudu zazněly svědecké výpovědi, že Pistorius už v minulosti dvakrát nebezpečně vystřelil na veřejnosti.

Jeden kamarád popsal incident z roku 2012, kdy Pistorius po hádce s dopravní policií nečekaně vystřelil z pistole skrz otevřenou střechu jedoucího auta. Další svědek zase vypověděl, že jen měsíc před tragédií, v lednu 2013, Pistorius nechtěně vypálil pod stolem v plné restauraci v Johannesburgu – kulka tehdy prolétla podlahou těsně vedle nohy jednoho z hostů.

Pistorius se tehdy údajně lekl a žádal přítele, aby vzal incident na sebe, aby se to nedostalo do médií. Tyto epizody měly dokreslit Pistoriusův sklon k riskantnímu zacházení se zbraněmi a prchlivost.

Promluvili také známí a bývalí partneři obou aktérů. Kamarádky Reevy Steenkampové popsaly, že vztah s Pistoriusem byl zpočátku idylický, ale časem se v něm objevovalo napětí. Soud zajistil i digitální důkazy: například historii textových zpráv mezi Pistoriusem a Steenkampovou.

V jedné z WhatsApp zpráv, odeslané pouhých několik týdnů před smrtí, Reeva svému příteli napsala: „Mám z tebe někdy strach, z toho, jak na mě vyjedeš.“ Popisovala v ní, že ji jeho výbuchy žárlivosti zraňují a cítí se jimi ponížená.

Obžaloba tento vzkaz prezentovala jako důkaz, že Pistorius měl sklony k vulgárnímu chování a žárlivým scénám, a naznačovala, že osudné noci mohl konflikt eskalovat. Pistorius však na lavici svědků veškeré záměrné napadení popřel.

Při líčení událostí oné noci se znovu rozplakal a omlouval se rodině Reevy Steenkampové za její ztrátu, ale trval na tom, že šlo o tragickou chybu.

Celý proces byl mimořádně emotivní. Soudkyně Masipaová musela opakovaně vyzývat publikum k zachování klidu a několikrát přerušila líčení, když Pistorius nevydržel tlak výpovědí. Během forenzních popisů zranění své přítelkyně se atlet dávil a zvracel do kbelíku přímo v soudní síni.

Svědecké výpovědi před soudem však nabízely jiný obraz událostí. Několik sousedů popsalo, že v oné noci slyšeli hádku nebo křik. Podle některých svědectví zazněl křik ženy „Pomoc!“ a volání ještě před výstřely.

To podporovalo verzi obžaloby, že se pár v noci nepohodl a Reeva se z obav před přítelem zamkla v koupelně, kde ji pak rozzuřený Pistorius zastřelil. Obhajoba namítala, že žádná hádka neproběhla a že údajné „křiky ženy“ byly ve skutečnosti Pistoriusův vysoký hlas, když po střelbě zoufale volal o pomoc.

Vinu za smrt přítelkyně ale ani obhajoba nepopírala – klíčové bylo, zda šlo o úmysl, či nedbalost.

Otázky přetrvávají

Rozsudek vynesla soudkyně Masipaová na podzim 2014. Shledala Oscara Pistoriuse vinným z usmrcení z nedbalosti, v jihoafrickém právu označovaného jako culpable homicide, nikoli z úkladné vraždy. Soudkyně uvěřila, že se neprokázal úmysl zabít konkrétně Reevu Steenkampovou.

Pistorius tak byl v září 2014 zproštěn obžaloby z vraždy a odsouzen za méně závažný trestný čin – za neoprávněné usmrcení člověka v důsledku hrubé nedbalosti. Dostal trest odnětí svobody v délce pěti let.

Zároveň byl odsouzen za nebezpečné zacházení se zbraní v restauraci a obdržel tři roky podmíněně. Pistorius přijal verdikt se slzami úlevy.

Jenže tím soudní dohra zdaleka neskončila. Verdikt vyvolal kontroverze a různé reakce. Část veřejnosti i odborníků jej uvítala jako spravedlivý a soucitný – Pistorius byl vnímán některými stále jako zničený mladý muž, který nechtěně způsobil tragédii.

Jiní naopak hlasitě kritizovali verdikt jako příliš mírný vzhledem k okolnostem případu a obávali se, že slavný sportovec dostal protekční zacházení. Pro mnoho žen v JAR se stal Pistoriusův případ symbolem násilí páchaného na partnerkách a volaly po přísném potrestání pro výstrahu. Jihoafrická prokuratura se nakonec rozhodla proti verdiktu odvolat.

V prosinci 2015 odvolací orgán – Nejvyšší odvolací soud JAR – původní rozsudek zrušil. Vyhověl argumentům prokuratury, že Masipaová chybně vyhodnotila důkazy. Odvolací soud označil Pistoriuse za vinného z vraždy (murder) s tím, že musel vědět, že střelbou skrz dveře může způsobit smrt člověka.

Podle jihoafrického práva se totiž úmyslnou vraždou rozumí i jednání provázené tzv. nepřímým úmyslem – pachatel vědomě vykoná smrtelně nebezpečný čin, přestože třeba neví jistě, kdo je potenciální obětí.

Soud konstatoval, že Pistorius jednal s předvídaným úmyslem zabít, byť třeba omylem jinou osobu, než zamýšlel. Případ vrátil k soudu k novému rozhodnutí o výši trestu, tentokrát už za vraždu.

V létě 2016 stál Pistorius znovu před soudkyní Masipaovou, tentokrát již jako usvědčený vrah žádající mírný trest. Přišlo i na dramatické sundání protéz v soudní síni – tento moment nastal právě při slyšení o výši trestu, kdy obhajoba chtěla zdůraznit Pistoriusovo fyzické omezení a údajnou zranitelnost.

Soudkyně však nakonec vynesla trest šest let vězení nepodmíněně. To bylo výrazně méně, než je v JAR běžný standard za vraždu, minimálně 15 let. Část veřejnosti i právníků verdikt opět kritizovala jako příliš shovívavý. Prokuratura se proto znovu odvolala, tentokrát proti výši trestu.

Další a poslední zvrat přineslo rozhodnutí odvolacího soudu v listopadu 2017. Ten uznal argumenty žalobců a trest zpřísnil na 13 let a 5 měsíců odnětí svobody. Tím se celková výměra přiblížila běžné sazbě za vraždu.

Soud uvedl, že původní šestiletý trest byl nepatřičně mírný. Po tomto verdiktu už Oscar Pistorius veškeré další právní pokusy vzdal. Nastoupil výkon trestu ve věznici s maximální ostrahou a na několik let zmizel z očí veřejnosti jako uvězněný zločinec.

Od výstřelů v Pretorii uplynula v roce 2023 už celá dekáda. Oscar Pistorius oslavil 37. narozeniny za mřížemi. Ve vězení v mezidobí vystudoval dálkově vysokoškolský program zaměřený na právo a vykonával drobné práce pro církevní spolek, což dokládal jako znak polepšení.

Podle jihoafrických zákonů získal po odpykání části trestu nárok žádat o podmínečné propuštění. O to se opakovaně pokusil. Poprvé jeho žádost zamítli, protože ještě nesplnil stanovenou dobu odpykaného trestu.

V další žádosti ale už byl úspěšný – v listopadu 2023 úřady oznámily, že Pistorius bude propuštěn na podmínku. Dne 5. ledna 2024 tak po zhruba devíti letech za mřížemi opustil vězení jako podmínečně propuštěný. Zbytek třináctiletého trestu má strávit na svobodě pod dohledem úředníků a s přísnými omezeními pohybu i veřejného vystupování.

Pro rodinu Reevy Steenkampové však tímto celý případ uzavřen nebyl. Postoj jejích rodičů k Pistoriusovi se v průběhu let změnil – zprvu veřejně deklarovali, že sportovci odpouštějí, později ale svůj názor přehodnotili. Dospěli k přesvědčení, že Pistorius stále neřekl o oné noci plnou pravdu.

V rámci procesu podmínečného propuštění mají v JAR pozůstalí po obětech právo setkat se s odsouzeným. Reevin otec Barry Steenkamp této možnosti využil a v roce 2022 se s Pistoriusem tváří v tvář sešel přímo ve věznici.

Při tomto emotivním setkání se ho zeptal na okolnosti vraždy své dcery. „Řekl jsem mu přímo, že mou dceru zastřelil úmyslně – a on to popřel. Pořád trval na té své verzi o údajném vetřelci,“ popsal pak otec novinářům.

Barry Steenkamp se Pistoriusova podmínečného propuštění nedožil. Zemřel v září 2023 ve věku 80 let.

Matka zastřelené Reevy, June Steenkampová, se pravidelně účastnila soudních jednání i pozdějších slyšení o podmínečném propuštění. Po celou dobu bojovala za památku své jediné dcery a za dosažení spravedlnosti. Ani ona nevěří, že Pistorius řekl úplnou pravdu.

„Nedostanu dceru zpět, ale chci pravdu,“ prohlásila odhodlaně v jednom z rozhovorů, když komentovala zprávy o Pistoriusově možném propuštění.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Oscar_Pistorius

https://apnews.com/article/oscar-pistorius-reeva-steenkamp-murder-killing-9294912233465de6f9000da2372d8663

https://apnews.com/article/oscar-pistorius-parole-murder-reeva-steenkamp-807afa13ec1533e8097f00b69f31e433

https://apnews.com/article/oscar-pistorius-parole-prison-shooting-fb0ea8f28f786f6b91fb93b85ab0d315

https://apnews.com/article/barry-steenkamp-reeva-oscar-pistorius-0ae7bf369cf51b3ad3a10f4f5570326b

https://www.theguardian.com/world/2014/nov/01/june-steenkamp-interview-now-clear-reeva-never-coming-back

https://www.espn.com/olympics/trackandfield/story/_/id/10587733/friend-testifies-oscar-pistorius-shot-gun-car-cafe

https://www.theguardian.com/world/2014/mar/11/oscar-pistorius-clashed-police-officer-gun-court

https://www.saflii.org/za/cases/ZAGPPHC/2014/793.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz