Hlavní obsah

Po Americe zakopával kbelíky se zbraněmi. Israel Keyes se k nim vracel, když chtěl vraždit

Foto: By Federal Bureau of Investigation, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=23299375

Představte si chlápka od vedle. Israel Keyes byl šikovný, spolehlivý řemeslník s kladivem v ruce, který vám s úsměvem opraví střechu a pro svou malou dcerku by se rozkrájel. Jenže pod touhle maskou obyčejného souseda se skrýval brutální sériový vrah.

Článek

V nevlídné, neonem osvětlené výslechové místnosti v Anchorage sedí na jaře roku 2012 několik vyšetřovatelů FBI, místní policie a federální prokurátoři. Naproti nim je připoutaný čtyřiatřicetiletý muž. Má mírný předkus, klidný pohled a před sebou kávu, kterou mu vyšetřovatelé přinesli. Občas si usrkne, opře se o opěradlo a tiše se uchechtne.

Když se na něj podíváte na zveřejněných videozáznamech z výslechů, nevidíte žádného běsnícího šílence s pěnou u pusy. Keyes působí překvapivě klidně a při rozhovorech se opakovaně směje. Federální prokurátoři později popisovali, že při líčení některých zločinů působil téměř povzbuzeně, jako by si je znovu prožíval. Právě kontrast mezi jeho obyčejným vzhledem a tím, o čem mluvil, patří k nejmrazivějším částem zveřejněných nahrávek.

A agenti, kteří seděli přímo naproti němu, postupně pochopili, že jejich vězeň není člověk, který se nechal unášet okamžitým vztekem. Zvláštní agentka FBI Jolene Goedenová později zdůrazňovala především jeho naprostou absenci lítosti a mimořádnou pečlivost, s níž své zločiny plánoval.

Keyes si výslechy viditelně užíval. Vyšetřovatelům informace dávkoval a snažil se mít celé jednání pod kontrolou. Sám jim řekl, že je v podstatě „dva různí lidé“ a že nikdo, kdo ho znal v běžném životě, neznal jeho druhou stránku. FBI později uvedla, že mnoho obětí vybíral náhodně, ale samotné zločiny náhodné nebyly – předcházelo jim pečlivé plánování.

Když pak začal detailně popisovat, jak si po Spojených státech připravoval půdu pro své krvavé výlety, začal se před vyšetřovateli otevírat úplně nový případ.

Srub bez elektřiny a náboženští fanatici

Kde se v člověku vezme taková ledová prázdnota? Israel Keyes se narodil 7. ledna 1978 v Utahu jako druhé z deseti dětí. Jeho rodiče byli zpočátku členy mormonské církve, později ale rodina prošla několika fundamentalistickými křesťanskými skupinami a nakonec se dostala do prostředí extremistického hnutí Christian Identity.

Rodina se odstěhovala do odlehlé oblasti severně od Colville ve státě Washington. Žádná běžná škola, minimum kontaktů s okolním světem. Děti se učily doma a rodina žila v jednoduchém stavení, které dlouho nemělo elektřinu ani tekoucí vodu. Keyesovi navíc docházeli do kostela The Ark, spojeného s rasistickou ideologií Christian Identity, a znali rodinu Kehoeových – jejich syn Chevie byl později odsouzen za trojnásobnou vraždu a další násilné činy.

Malý Israel byl tichý, uzavřený kluk, který se často pohyboval po lesích a už jako teenager měl velký zájem o zbraně. Později vyšetřovatelům vyprávěl, že kolem čtrnácti let pochopil, že věci, které jemu připadaly normální, ostatní za normální rozhodně nepovažovali.

V jeho dospívání se skutečně objevilo brutální týrání zvířat. Keyes popsal incident, při kterém přivázal rodinnou kočku ke stromu a střílel do ní z revolveru ráže .22 před několika dalšími dětmi. Podle dalších svědectví se také chlubil, že zaživa stáhl z kůže jelena. Právě reakce ostatních mu podle jeho vlastních slov pomohla pochopit, že své násilné sklony musí před lidmi skrývat.

V roce 1998 udělal krok, který jeho život výrazně změnil: narukoval do americké armády. Sloužil jako specialista u 1. praporu 5. pěšího pluku, pracoval v minometném družstvu a několik měsíců strávil na služebním nasazení na Sinaji v Egyptě. Získal mimo jiné Army Achievement Medal, Expert Infantryman Badge a Air Assault Badge. V armádě zůstal do července 2001, kdy byl s poctami propuštěn.

Po návratu do civilu žil několik let ve státě Washington a v roce 2007 se přestěhoval do Anchorage na Aljašce, kam s sebou přivedl i svou dceru. Založil stavební firmu Keyes Construction a živil se jako řemeslník. Lidé z jeho okolí ho později popisovali především jako pracovitého a nenápadného člověka. Nikdo netušil, že jeho časté cesty po Spojených státech mají někdy úplně jiný účel.

Kbelík, zbraň a nákupy v hobbymarketu

Jak vlastně pracovala většina sériových vrahů v dějinách? Ted Bundy objížděl univerzitní koleje a lákal mladé ženy k autu. Jeffrey Dahmer si vodil oběti přímo do svého bytu v Milwaukee. Gary Ridgway vyhledával ženy v okolí Seattlu. Mnozí měli svůj rajon a opakující se vzorec chování.

Israel Keyes na to šel úplně jinak. Choval se skoro jako zvrácený manažer, který odděloval jednotlivé fáze přípravy od samotného zločinu.

Jeho systém byl děsivě jednoduchý. FBI jeho úkryty označovala jako „murder kits“ nebo caches – vražedné soupravy ukryté předem v zemi. Keyes při cestách po Spojených státech schovával v odlehlých lokalitách vodotěsné nádoby se zbraněmi, municí, penězi a potřebami, které mohl později použít při únosu, vraždě nebo likvidaci stop.

Foto: By FBI, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=125829889

Jednu takovou skrýš FBI po jeho zatčení vykopala u Blake Falls Reservoir ve státě New York. Ve vodotěsném kbelíku byl mimo jiné upravený Ruger ráže .22, zásobníky, střelivo a tlumič. Další skrýš našli vyšetřovatelé u Eagle River na Aljašce. Keyes uvedl, že podobná místa měl i jinde po Spojených státech.

Kbelík nebo jinou nádobu zakopal, místo zamaskoval a klidně ho nechal v zemi celé roky. Když se později rozhodl v dané oblasti páchat zločin, mohl přicestovat bez toho, aby vezl zbraň letadlem nebo po sobě nechával elektronickou stopu při jejím nákupu.

Právě v tom spočívala jedna z nejnebezpečnějších částí jeho systému. FBI vysvětlovala, že skrýše mu umožňovaly cestovat bez zbraní a zároveň omezovaly používání platebních karet, které by jej mohly spojit s konkrétním místem. Přiletěl, pronajal si auto, vyzvedl dávno připravené vybavení a teprve potom začal hledat vhodnou příležitost.

Proč zrovna my?

Nejstrašnějším důkazem této mrazivé metody byla vražda manželů Currierových v červnu 2011. William „Bill“ Currier měl 50 let a jeho žena Lorraine 55. Žili v Essexu ve Vermontu. Bill pracoval na University of Vermont, Lorraine ve zdravotnickém zařízení Fletcher Allen Health Care. Neměli žádné spojení s mužem, který si je vybral.

Neměli sebemenší šanci tušit, že muž z Aljašky přiletěl na východ Spojených států právě s úmyslem najít někoho, koho unese a zavraždí. Konkrétní oběť ale předem vybranou neměl.

Keyes 2. června 2011 odletěl z Anchorage do Chicaga, půjčil si auto a zamířil na východ. Ve Vermontu vyzvedl vybavení ze skrýše, kterou v oblasti připravil už zhruba dva roky předtím. Teprve poté začal hledat vhodné oběti.

V noci z 8. na 9. června 2011 pomalu projížděl ulicemi Essexu a vybíral si dům. Měl určitá kritéria: chtěl dům s připojenou garáží, bez psa a bez známek toho, že uvnitř žijí děti. Padlo to na dům Currierových. Přerušil telefonní vedení, přes garáž se dostal dovnitř a spící manžele přepadl se zbraní. Spoutal je stahovacími páskami a odvezl jejich vlastním autem.

Odvezl je do opuštěného statku, který si předem prohlédl. Billa držel v dolní části domu. Když se muž začal dostávat z pout a klást odpor, Keyes se s ním střetl a několikrát vystřelil. Potom se vrátil k Lorraine, kterou sexuálně zneužil a uškrtil. Těla nechal v budově. Než policie o několik měsíců později zjistila, kde se vraždy odehrály, byl opuštěný dům zbourán a sutiny odvezeny na skládku. Ostatky manželů se nikdy nepodařilo nalézt.

Foto: By FBI, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=183958249

Místo jedné z Keyesových předem připravených skrýší u Blake Falls Reservoir ve státě New York. Keyes si podobné zásoby vybavení ukrýval v odlehlých lokalitách dlouho před samotným zločinem.

Pátrání policie ve Vermontu bylo dlouho bezvýsledné. V domě zůstaly známky násilného vniknutí – rozbité sklo a přerušené telefonní vedení – a jejich automobil byl o dva dny později nalezen opuštěný. Chyběla ale jakákoli logická vazba mezi manželi a pachatelem. Nikdo nemohl spojit tichou dvojici z Vermontu se stavebním dělníkem z druhého konce Ameriky. Keyes by pravděpodobně zůstal mimo podezření, kdyby o několik měsíců později neporušil vlastní způsob práce.

Samantha a zrůdná fotografie

Porušil totiž své vlastní pravidlo. Po letech cestování za oběťmi zaútočil přímo ve městě, kde žil.

Večer 1. února 2012 byla osmnáctiletá Samantha Koenigová v práci v malém proskleném stánku s kávou Common Grounds na Tudor Road v Anchorage. Byl to typický aljašský stánek u silnice, kam si řidiči jezdili pro kelímek horkého kafe přímo z okénka auta.

Keyes přišel ke stánku a pod pohrůžkou zbraně Samanthu unesl. Přes ulici měl zaparkovaný svůj bílý pickup. Dívku spoutal a odvezl na svůj pozemek, kde ji držel v kůlně. Podle federální obžaloby ji úmyslně zabil časně následujícího rána.

A teď přichází detail, ze kterého se zvedá žaludek i otrlým policistům. Ještě 2. února Keyes odletěl z Aljašky do Texasu a pokračoval s rodinou na předem naplánovanou dovolenou. Od 6. do 11. února absolvoval plavbu společnosti Carnival Cruise Lines z New Orleans a zpět. Do Anchorage se vrátil 18. února. Celou tu dobu zůstávalo tělo zavražděné dívky ukryté v kůlně u jeho domu.

Když se vrátil, provedl něco naprosto nepředstavitelného. Samanthě nalíčil obličej a rybářským vlascem upravil její oční víčka tak, aby na fotografii působila živě. Vedle ní umístil výtisk Anchorage Daily News. Fotografii použil při žádosti o výkupné ve výši 30 tisíc dolarů, které mělo být vloženo na účet spojený s její platební kartou.

Tělo dívky následně rozřezal a jeho části naházel do otvoru vyříznutého motorovou pilou v ledu jezera Matanuska. FBI její ostatky našla 2. dubna 2012.

Jenže v té chvíli už udělal fatální chybu. Používal Samanthinu platební kartu a vybíral peníze z bankomatů. Výběry se postupně objevily na Aljašce, v Arizoně, Novém Mexiku a Texasu. Vyšetřovatelé kartu sledovali a kamerové záznamy z jednoho z bankomatů zachytily také bílý Ford Focus z půjčovny.

Konec hry v Texasu a žiletka v cele

Smyčka se stáhla 13. března 2012. Policisté v Lufkinu v Texasu si všimli bílého Fordu Focus odpovídajícího vozu zachycenému při výběrech z bankomatů. Auto stálo před hotelem Quality Inn & Suites. Policie jej začala sledovat a poté, co řidič vyjel a překročil povolenou rychlost, jej texaský dálniční policista zastavil.

Když policisté automobil prohledali, našli Samanthin průkaz totožnosti, její platební kartu a telefon, střelnou zbraň i části převleku odpovídajícího muži zachycenému kamerami u bankomatů. Predátor byl v pasti.

Následovaly měsíce mrazivých výslechů v Anchorage. Keyes pochopil, že hra skončila, ale snažil se dál určovat její pravidla. Vyšetřovatelé mu při rozhovorech obstarávali například kávu Americano, Snickers a doutníky. Mnohem důležitější pro něj ale byla snaha udržet informace o dalších zločinech mimo média, aby ochránil dceru, a dosáhnout rychlého procesu a trestu smrti.

Přiznal se k vraždě Samanthy, podrobně popsal vraždy Billa a Lorraine Currierových a naznačil další oběti po celých Spojených státech. FBI dnes vychází z jeho výpovědí a dalších stop při odhadu, že celkový počet jeho obětí mohl být jedenáct. Spolehlivě jsou však s konkrétními jmény spojeny pouze tři zavražděné osoby.

Jenže spravedlnosti a řádného soudu se pozůstalí nikdy nedočkali. V noci z 1. na 2. prosince 2012 seděl Keyes sám ve své cele v Anchorage Correctional Complex. Měl u sebe čepel z jednorázového holítka, kterou zasadil do konce tužky. Pořezal si levé zápěstí a zároveň použil kus prostěradla, kterým se uškrtil. Dozorci ho ráno našli mrtvého.

Pod jeho tělem našli dozorci zmačkané listy žlutého právního bloku popsané tužkou a inkoustem a potřísněné krví. Text byl natolik špatně čitelný, že ho musela zpracovat laboratoř FBI. Nebyl v něm žádný kód, seznam obětí ani vodítko, které by policistům pomohlo rozluštit další vraždy. Své nejtemnější tajemství si Keyes vzal do hrobu.

Zdroje:

https://www.cbsnews.com/news/serial-killer-israel-keyes-had-targeted-victims-boyfriend-investigator-says/

https://www.cbsnews.com/news/israel-keyes-confessed-serial-killer-who-committed-suicide-mistakenly-given-razor-says-alaska-report/

https://abcnews.com/US/victims-alaska-serial-killer-israel-keyes-sought-fbi/story?id=19948760

https://abcnews.com/US/serial-killer-israel-keyes-artwork-murderous-calling-card/story?id=115256810

https://www.latimes.com/nation/la-xpm-2012-dec-02-la-na-nn-israel-keyes-kills-self-20121202-story.html

https://www.oxygen.com/crime-news/israel-keyes-who-was-he-how-caught-evidence

https://www.oxygen.com/method-of-a-serial-killer/crime-time/alaskan-serial-killer-israel-keyes

https://www.oxygen.com/method-of-a-serial-killer/crime-time/serial-killer-israel-keyes-victims

https://vsp.vermont.gov/unsolved/missing/a/currier

https://www.northcountrypublicradio.org/news/story/21022/20121206/serial-killer-israel-keyes-brought-victim-body-to-north-country

https://en.wikipedia.org/wiki/Israel_Keyes

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz