Hlavní obsah
Lidé a společnost

Poslední kovboj Michal Tučný schovával pod lacláči břicho plné jizev. Zemřel ve 48 a vážil 60 kg

Foto: By Bohemianroots - Own work, CC BY-SA 3.0,edit, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3671010

Obří chlap v lacláčích, který zpíval o svobodě a nekonečných cestách. Král českého country, jehož písně dodnes zní od každého ohně. Měl tělo, které ho po většinu života drželo v bolestech, nutilo ho rušit koncerty a ukrývat břicho plné jizev.

Článek

Noc z 9. na 10. března 1995. Michal Tučný strávil poslední večer úplně obyčejně: navečeřel se, podíval se na detektivku a šel si lehnout. Uprostřed noci se probudil. Bylo mu strašně zle, sténal bolestí. Rodina volala záchranku. Když sanitka přijela, odmítl nosítka. Nenechal se nést. Zvedl se a k záchrance došel po svých vlastních nohou.

Jeho dcera ho pozorovala ze dveří, jak zase někam odjíždí, jako už tolikrát předtím. Za ta léta si na to zvykla. Táta byl přece v nemocnici skoro každý rok. Jenže tentokrát to bylo naposledy. Michal Tučný se domů už nikdy nevrátil. Ještě té noci zemřel. Bylo mu pouhých osmačtyřicet let a podle vzpomínek rodiny nevážil ani šedesát kilo.

Muž, který celý život zpíval o toulavých cestách a o svobodě širých plání, se na svou úplně poslední cestu vydal tak, jak by to udělal každý správný kovboj: po svých, vzpřímeně, bez cizí pomoci.

Kluk z umělecké rodiny, který propadl country

Michal Tučný se narodil 11. ledna 1947 v Praze do umělecké rodiny: matka Dagmar Tučná, rozená Krchová, byla uznávaná historička umění, otec Vítězslav Tučný se věnoval grafice a výtvarné pedagogice. Umělecká dráha mu tak byla skoro předurčena, jen si k ní našel vlastní cestu. Už na základní škole hrál na klavír a na kytaru, ve čtrnácti bubnoval ve školním dixielandu a prošel několika kapelami různých žánrů, mimo jiné beatovými The Makers, které založil jeho bratr Vít.

Vyučil se prodavačem, což byla profese, kterou později s oblibou připomínal ve svých písních, nejslavněji v raketově rychlém hitu Prodavač. Maturitu složil v roce 1965 na obchodní škole. A byl to celoživotní, oddaný fanoušek Slavie. Jenže žádné zaměstnání, žádný koníček se nemohl měřit s tím, co v něm zažehlo country. Když poprvé uslyšel ten žánr o širých pláních, koních a svobodě, věděl, že našel hudbu svého srdce.

Byla v tom obrovská romantika. Chlapec z pražské rodiny, který nikdy nejezdil po prériích a nehnal dobytek, se zamiloval do světa amerického Západu tak vášnivě, že se z něj stal jeho vlastní. Country pro něj nebyla póza ani móda. Bylo to, jak sám říkával, všechno, co měl rád. Svoboda, kamarádství, oheň, kytara a písnička o cestě. Přesně ten svět, který si pak celý život budoval na pódiích a který mu tělo dovolovalo žít vždycky jen napůl.

V roce 1967 vystoupil jako host skupiny Rangers na úplně prvním ročníku legendární Porty a rovnou vyhráli soutěž v sekci country & western. Prošel Rivals, ale skutečný zlom přišel v roce 1969, kdy se setkal s Janem Vyčítalem a nastoupil do skupiny Greenhorns, za normalizace přejmenované na Zelenáče.

Zajímavé je, že Tučný nejdřív zarputile zpíval jen anglicky a odmítal češtinu. Vyčítal ho nakonec přemluvil, také kvůli sílícímu tlaku cenzorů, a začal mu psát české texty k převzatým americkým písním. Tak vznikly nesmrtelné songy jako Červená řeka nebo El Paso, které se od té doby zpívají u každého táboráku.

V roce 1974 přešel k Fešákům, kde se potkal s bavičem Petrem Novotným a textařem Zdeňkem Rytířem. Vystoupení Fešáků táhla davy, Tučný spolupracoval i s americkou country zpěvačkou Rattlesnake Annie a v roce 1980 si založil vlastní kapelu Tučňáci. Z pražského kluka, co se vyučil za pultem, se stal nekorunovaný král českého country. Báječná ženská, Pověste ho vejš, Tam u nebeských bran, Všichni jsou už v Mexiku, Poslední kovboj — jeden hit za druhým.

Jeho charakteristický, teplý hlas se linul prakticky z každého rádia a jeho písně přitahovaly všechny generace: broukali si je dědové u ohňů i děti na táborech. Poprvé se v televizi objevil na začátku sedmdesátých let a během chvíle se z něj stalo jméno, které znal úplně každý. Nebyl to uhlazený hvězdný typ; byl to „ten náš Michal“, dobrák, ke kterému měli lidé blízko, jako by ho znali osobně. V listopadu 1990 dokonce odehrál koncert ve věznici ve Valdicích, podobně jako kdysi Johnny Cash ve Folsomu. Byl na vrcholu. A přesně tam, ve stínu té slávy, se skrývalo jeho celoživotní tajemství.

Tělo, které ho zradilo hned na startu

Michal Tučný totiž nebyl jen dobrák s kytarou a věčným úsměvem. Byl to muž, který od dětství sváděl tichý, vyčerpávající boj s vlastním tělem. Už jako dítě prodělal komplikovanou žloutenku a s následky zdravotních potíží pak zápasil celý život. V roce 1975 mu prasklo tlusté střevo, což vyvolalo těžký zánět pobřišnice. Ještě mu nebylo ani třicet a už tehdy byl v přímém ohrožení života.

A pak už to nepřestalo. Podle vzpomínek jeho rodiny byl s něčím v nemocnici skoro každý rok. Absolvoval nespočet operací břicha, jednu za druhou. Břicho měl nakonec samou jizvu, lékaři prý skoro neměli kam říznout. A právě tady je vysvětlení jeho ikonického vzhledu, který si celý národ zamiloval: ty jeho typické laclové kalhoty nebyly jen kovbojská póza. Byly hlavně způsobem, jak schovat jizvy. Tučného bylo těžké spatřit v tričku; lacláče nosil proto, aby zakryl své zmučené, posešívané břicho.

Ke country patří táborák a k táboráku se v představách mnoha lidí i placatice. Michal Tučný byl bohém každým coulem: miloval hudbu, přátele, život i sklenku. Jednou z jeho prvních velkých lásek byla o třináct let starší zpěvačka Eva Olmerová, bouřlivá a nespoutaná žena, o které se říká, že ho naučila dvě věci: zpívat srdcem a pořádně pít. Obojí si sebou nesl celý život.

Jenže co u zdravého člověka bývá jen neřest, u Tučného představovalo obrovské riziko. Po prodělané žloutence a s dlouhodobě nemocným tělem měl alkohol od lékařů přísně zakázaný. Varovali ho, radili, hrozili. Na nějaký čas se z něj dokonce stal abstinent. Ale láska k hudbě, k partě a ke sklence byla silnější. Zákaz opakovaně porušoval a jeho zdravotní stav se tím dál zhoršoval.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let už zdravotní potíže dosáhly takové míry, že Tučný stále častěji rušil koncertní turné i nahrávání ve studiu. Nemoc byla také hlavním důvodem, proč se rozpadli jeho milovaní Tučňáci. Král country pomalu odkládal korunu. Přestal koncertovat a stáhl se s manželkou Martou do ústraní, na chalupu v jihočeských Hošticích u Volyně. Ve Volyni pak koupili a začali provozovat hospodu. Zval si tam kamarády a amatérské kapely, hrálo se pro radost, ne pro slávu.

A pak, jako by mu osud dopřál oddech, se jeho stav načas zlepšil. Tučný začal zase příležitostně vystupovat, třeba s jihočeským Weekendem nebo se zpěvačkou Pavlínou Jíšovou. Znovu snil: o nové kapele, o návratu na velká pódia, o dalších cestách. Ale nemoc byla tentokrát rychlejší než všechny jeho sny.

Poslední cesta

Nakonec si Michal Tučný vyslechl diagnózu, která nedávala naději: rakovina jater. Nemoc, jejíž půdu připravily dlouholeté zdravotní potíže a k níž přispěl i životní styl, se přihlásila v plné síle a měla rychlý, nemilosrdný průběh.

Z obrovského chlapa, jakého fanoušci znali z pódií, zbyl stín. Když umíral, podle vzpomínek rodiny nevážil ani šedesát kilo. A přišla ta noc, kdy se probudil v bolestech a odešel k sanitce po svých, protože se nechtěl nechat nést. Byl to jeho poslední kovbojský vzdor. Ještě té noci, 10. března 1995, jeho život skončil. Písnička Tam u nebeských bran, kterou zpíval o odchodu na věčnost, se stala krutě prorockou.

Foto: By Vojtasekd - Own work, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=152557332

Michal Tučný je pochovaný na malém hřbitově v Hošticích u Volyně, hned u hřbitovní zdi. A jeho hrob je stejně nezaměnitelný jako on sám. V roce 1998 na něj akademický sochař Michal Gabriel vytvořil náhrobek ve tvaru velkého žulového kovbojského klobouku. Na odhalení, které pojali jako hudební vzpomínku přátel, se podle dobových vzpomínek sjely tisíce lidí, a tím se zrodila tradice vzpomínkových country setkání Stodola Michala Tučného, která se s Hošticemi na dlouhá léta spojila.

Na tom kamenném klobouku pořád hoří svíčky. A děje se u něj něco dojemného: fanoušci z celé republiky na hrob přivážejí a pokládají kameny a kamínky z míst, která navštívili. Jako by se všechny ty toulavé cesty, o kterých Tučný celý život zpíval, nakonec symbolicky sešly právě u něj. Náves v Hošticích nese jeho jméno, v roce 2002 byl posmrtně uveden do Síně slávy české Akademie populární hudby a v jeho stopách dnes pokračuje dcera Michaela, která se rovněž věnuje muzice.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Tu%C4%8Dn%C3%BD

https://cnn.iprima.cz/show-time/michal-tucny-na-konci-zivota-vazil-necelych-sedesat-kilo-dcera-popsala-jeho-umirani-422302

https://www.super.cz/clanek/celebrity-michal-tucny-48-ustal-praskle-tluste-strevo-i-zloutenku-posledni-kovboj-nakonec-podlehl-rakovine-jater-689746

https://budejovice.rozhlas.cz/tucnaci-a-jejich-vzpominani-na-michala-tucneho-od-jehoz-narozeni-uplynulo-75-let-8660415

https://plzen.rozhlas.cz/michal-tucny-koukam-jak-cela-zeme-vstava-9006879

https://www.supraphonline.cz/umelec/1844-michal-tucny/skladby

https://www.publicart.gavu.cz/klobouk-nahrobek-michala-tucneho-v-hosticich-na-sumave/

https://www.csfd.cz/tvurce/36440-michal-tucny/biografie/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz