Článek
Los Angeles, konec března 1976. Jedenáctiletý Petr Forman stojí se svým dvojčetem Matějem poprvé v životě za Atlantikem. Po osmi letech je komunistické úřady pustily na návštěvu za jejich otcem Milošem Formanem.
Světoznámý režisér právě přebírá Oscara za svůj film Přelet nad kukaččím hnízdem a po slavnostním ceremoniálu slyší od známého producenta neobvyklý dotaz: „Už jsi klukům koupil skateboard?“ Filmový režisér tehdy netušil, co to skateboard je. Druhý den ale nechá poslat asistenta do obchodu a synům obstará rovnou dva. Pro Petra a Matěje je to suvenýr, jaký si z normalizační Prahy skoro nikdo jiný nepřivezl.
O pár dní později už dvojčata sviští po pražských ulicích na jasně oranžových plastových prknech. Patřily k prvním skateboardům, jaké se v Československu tehdy objevily. Jízda na prkně se čtyřmi kolečky představuje pro dospívající kluky zcela nový pocit. Za hluboké normalizace, ve městě plném zákazů a šedi, objevují ostrov svobody – stačí se rozjet z kopce.
„Postupně jsme začali s bráchou potkávat další, bylo nás pět, dělali jsme noční sjezdy na Lenince. Taky na Dělostřelecké, na Ořechovce,“ vzpomínal Petr Forman po letech na zrod pražské skejťácké komunity. Když při nočních jízdách občas dorazila hlídka Veřejné bezpečnosti, bratři Formanovi s partou prchali ulicemi – a jak Petr se smíchem dodává, „policajtům jsme ujeli vždycky“. Svobodná jízda na skateboardu se pro něj stala zážitkem, který v socialistické realitě neměl obdoby.
Ještě než dospěl, zažil Petr Forman krátce i filmovou popularitu. Jako malý chlapec se spolu s bratrem objevil v komediální trilogii o rodině Homolkových – v letech 1969–1972 ztvárnili roztomilá dvojčata Péťu a Máťu v tehdy hojně navštěvovaných filmech Ecce homo Homolka, Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka. Herecké geny měli po kom, ale jejich vlastní umělecká dráha měla mířit jinam než před filmovou kameru.
Loutkové začátky
Petr a Matěj Formanovi vyrůstali v Praze se svou maminkou, herečkou Věrou Křesadlovou. Otec Miloš Forman mezitím v zámoří natáčel slavné filmy a domů do Československa se už vrátit nemohl – od srpna 1968 žil v exilu. Dvojčata tedy vyrůstala s vědomím, že slavný táta tvoří kdesi daleko, ale jejich vlastní každodenní svět tvořila spíš běžná sídlištní škola a později gymnázium.
Petr Forman maturoval na začátku 80. let a namísto FAMU nebo herecké konzervatoře zamířil na loutkoherectví na pražské DAMU. V prostředí tehdejší české kultury to nebyla zase tak neobvyklá volba – tradice loutkového divadla tu byla silná a vystudovat tento obor znamenalo osvojit si výtvarné i herecké řemeslo zároveň. Pro Petra to ale nejspíš byla i cesta, jak si vybudovat vlastní jméno mimo přímé srovnávání s otcem-režisérem. Loutkové divadlo nabízelo intimní, hravý svět, kde mohl uplatnit svou kreativitu naplno.
Po absolutoriu DAMU ve druhé polovině 80. let získával Forman profesionální zkušenosti na různých scénách. Krátce působil v legendárním brněnském Divadle Husa na provázku a objevil se i v angažmá v českobudějovickém Jihočeském divadle. Jeho domovskou metropolí ale zůstávala Praha.
V tamním divadle Minor, specializovaném na loutky a pohádky, našel mladý loutkoherec odpovídající prostor. Koncem osmdesátých let však už zároveň rozvíjel vlastní autorské ambice spolu s bratrem – čekali jen na příležitost, kdy půjde svobodně tvořit po svém.
Po sametové revoluci 1989 vyrazili Formanovi naplno vlastní cestou. Hned v prvních polistopadových letech se Petr s Matějem pustili do zakládání nezávislého divadelního souboru. Divadlo bratří Formanů funguje od počátku 90. let a patří k nejvýraznějším uskupením české divadelní scény. Od počátku se vymezilo netradičním stylem práce a poetikou, která nesouzněla s kamennými institucemi.
Formanové nemají stálou scénu ani vlastní budovu – každé nové představení vzniká pro jiný prostor a s novým, mezinárodním týmem spolupracovníků. Už v 90. letech se soubor vydal na „nomádský“ způsob života: s inscenacemi cestovali po českých městech i po Evropě. Brzy se dostavily první úspěchy a mezinárodní ohlas – jejich originální spojení loutek, živé hudby, tance a postupně i nového cirkusu zaujalo diváky i kritiky v zahraničí.
Divadlo bratří Formanů odehrálo během let stovky představení na prestižních evropských festivalech a navázalo koprodukce s předními scénami ve Francii či Belgii.
Už první větší projekty bratří Formanů ukázaly jejich rozsah. V roce 1992 vytvořili výpravnou Barokní operu, na které později spolupracovali i s dokumentaristou Miroslavem Jankem – vznikl z ní dokonce televizní film. V následujících letech uváděli autorské inscenace inspirované klasikou (Nachové plachty podle ruské předlohy) i původní experimentální kusy.
Každou inscenaci připravovali dlouhé měsíce a uváděli v netradičním prostředí: například pod cirkusovým stanem či ve starých industriálních halách. Petr Forman v těchto projektech nejen hrál či režíroval, ale často také spolupracoval na scénografii a výtvarném řešení – v tomto ohledu těžil z talentu svého bratra Matěje, který je výtvarníkem a scénografem.
Zásadní je i atmosféra, kterou Formanové kolem svého divadla dokázali vytvořit. V době, kdy se leckteré alternativní soubory profesionalizovaly nebo zanikly, oni dál fungovali spíš jako kočovná rodina. Každému představení přizpůsobili životní rytmus – cestovali, stavěli scény na zelené louce a udržovali si tvůrčí svobodu.
Petr Forman později přiznal, že velkým kamenným divadlům se záměrně vyhýbal. „Národní divadlo mě nebaví,“ prohlásil otevřeně v jednom rozhovoru. Místo aby hájil stálé angažmá a jistoty na prestižní scéně, soustředil se na vlastní poetiku.
Loď Tajemství
Na přelomu tisíciletí zakotvilo Divadlo bratří Formanů doslova na řece. Roku 2000 vznikla z přestavěného nákladního člunu originální divadelní loď Tajemství, spojená s projektem Praha – Evropské město kultury. Později se loď stala jednou z nejvýraznějších součástí formanovského světa a v roce 2006 už byla pevně spojená s další etapou činnosti souboru. Zakotvila na vltavském nábřeží v centru Prahy a stala se domovskou scénou řady formanovských aktivit.
Na divadelní lodi Tajemství inscenovali bratři několik svých premiér; paluba lodi a podpalubí upravené na hlediště poskytly kulisy například pozdější inscenaci Aladin. K pražskému přístavišti se loď vždy po sérii zájezdů vrací, a zejména v letních měsících patří k vyhledávaným atrakcím na kulturní mapě města. Udržet historickou loď a zároveň s ní cestovat ovšem nebylo nikdy snadné – vyžaduje to nemalé finance i péči.
Umělecké renomé souboru však pomohlo zajistit, že o diváky i podporu neměli Formanové nouzi. Každý jejich nový projekt vznikal v koprodukci se zahraničními partnery, což přinášelo finanční zázemí i závazek kvality. Samotný Miloš Forman, kdysi nucený opustit vlast a tvořit za oceánem, sledoval úspěchy svých synů s uznáním.
V roce 2007 se dokonce symbolicky propojili: Miloš Forman se v Praze ujal režie jazzové opery Dobře placená procházka a přizval syny ke spolupráci. Petr Forman s ním inscenaci spolurežíroval, Matěj Forman se podílel jako scénograf a výtvarník. Po premiéře, která se setkala s nadšeným ohlasem, si slavný oscarový tvůrce pochvaloval, že „kluci se v divadle našli“. Právě divadelní prkna se tak stala místem, kde se Formanovi napříč generacemi opět potkali doma v Česku.
„Bankrot“
„Jsme v bankrotu.“ Těmito slovy reagoval Petr Forman s nadsázkou na otázku, jak po roce 2015 fungovalo Divadlo bratří Formanů. Až do té doby byl hlavní tváří a producentem všech inscenací Petr, jenže v letech 2011–2015 přijal novou výzvu mimo soubor. Stal se uměleckým šéfem projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.
Čtyři roky připravoval v západočeské metropoli obří kulturní program, který vyvrcholil celoroční přehlídkou všeho od výtvarného umění přes hudbu až po komunitní akce. Forman se rázem ocitl v roli manažera a diplomata, který jedná s politiky a dohlíží na rozpočet přesahující sto milionů korun.
Po boku primátora města se stal tváří projektu a trávil více času v kanceláři než na zkušebně. Pro mnohé bylo překvapením, že tuto prestižní, ale stresující funkci vzal právě člověk z nezávislé divadelní sféry. On sám to bral jako výzvu a veřejnou službu kultuře. Projekt Plzeň 2015 nakonec sklidil uznání a vysokou návštěvnost, Forman si však po jeho skončení upřímně oddechl.
Cena za plzeňskou epizodu se totiž částečně promítla právě do chodu rodinného divadla. Petr Forman po skončení „roku kultury“ přiznal, že povědomí o souboru sice nezmizelo, ale činnost víceméně utichla. Po dobu jeho nepřítomnosti převzal vedení Divadla bratří Formanů i péči o loď Tajemství bratr Matěj. Ten se dočasně vzdal svých dalších výtvarných projektů, aby udržel aspoň základní chod.
„Nic mi nevyčítal, zachoval se statečně. Jsem mu vděčný, že převzal správu lodi,“ konstatoval Petr na adresu svého dvojčete. I díky tomu soubor náročné období přežil – byť na nějaký čas zmizel z repertoárových plánů a přišel o pravidelné tržby. Návrat mohl přijít jedině skrze novou výraznou inscenaci.
Po několikaleté odmlce se Petr Forman vrátil k divadelní tvorbě a hned ve velkém stylu. V roce 2017 uvedl s bratrem novou autorskou inscenaci Deadtown, inspirovanou estetikou starých westernů a kabaretem z dob éry němého filmu. Publikum se ocitlo v kulisách fiktivního městečka Divokého západu plného kovbojů, kejklířů a magických kouzel.
Formanové propojili filmové projekce s živou akrobacií a hudbou tak působivě, že diváci na pražské premiéře tleskali vestoje. S Deadtownem pak soubor znovu vyrazil na cesty po Evropě. Petr Forman dokonce sám sedá za volant kamionu, který dekorace a techniku na štace převáží. „Na zájezdech řídím kamion a vlastně si u toho odpočinu,“ poznamenal pobaveně o svém netradičním koníčku, kdy si z divadelního principála odskočí k profesi šoféra kamionu.
Forman se nikdy netajil tím, že mu vyhovuje zůstat v určitém ústraní. Zatímco bratr Matěj se realizuje i jako ilustrátor a výtvarník knih, Petr se kromě jeviště občas objevuje před kamerou – ale velmi střídmě. V 90. letech dostal několik nabídek do filmů (hrál například hlavní roli Oldy ve fantaskní komedii Akumulátor 1 režiséra Jana Svěráka), objevil se také v pár televizních seriálech.
Zdroje:
https://www.denik.cz/film-a-televize/petr-forman-na-skejt-jsme-balili-holky-projezdil-jsem-cely-gympl-20180920.html
https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/95898/forman-za-havla-jsme-byli-hrdinove-a-ted-se-stydime-tatuv-darek-mi-ovlivnil-zivot-narodni-divadlo-me-nebavi.html
https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/petr-forman-rozhovor.A151218_173102_divadlo_ts
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/petr-forman-1600105
https://goout.net/cs/divadlo-bratri-formanu/pzrohsf/
https://lodtajemstvi.cz/
https://vltava.rozhlas.cz/petr-forman-novy-umelecky-reditel-projektu-plzen-evropske-hlavni-mesto-kultury-5127912
https://www.i-divadlo.cz/divadlo/divadlo-bratri-formanu/ptaci-snem
