Článek
Joseph D. Ball se narodil 7. ledna 1896 v texaském Elmendorfu, asi 24 kilometrů jihovýchodně od San Antonia. Jeho otec Frank X. Ball patřil k nejvlivnějším mužům v okolí. Vydělal na zpracování bavlny, později obchodoval s nemovitostmi a provozoval obecný obchod. S manželkou Elizabeth vychovali osm dětí v jednom z prvních kamenných domů v kraji.
Řada Ballových sourozenců se později stala oporou místní komunity. Joe se ale držel stranou. Už jako kluk miloval zbraně a celé hodiny trénoval střelbu. Jeho synovec po letech vzpomínal, že prý dokázal z nárazníku jedoucího auta pistolí trefit ptáka na telefonním drátu. Je to rodinná historka, kterou nelze ověřit, ale dobře vystihuje pověst, jež Balla provázela: byl prý mimořádně přesný střelec a člověk, kterého nebylo radno dráždit.
V roce 1917 narukoval do americké armády a bojoval v Evropě během první světové války. V roce 1919 se vrátil s čestným propuštěním. Někteří příbuzní později tvrdili, že válka z něj udělala tvrdšího a uzavřenějšího muže. Přímý důkaz pro takové vysvětlení ale neexistuje.
Po návratu se Ball pustil do pašování alkoholu. Během prohibice rozvážel whisky a pivo po okolí San Antonia, údajně z velkého sudu na korbě svého auta. Ve dvacátých letech si najal pomocníka Cliftona Wheelera, který pro něj dělal nejtěžší práci kolem domu i podnikání. Pozdější svědectví vykreslovala jejich vztah jako vztah strachu a závislosti. Wheeler měl Balla poslouchat nejen proto, že mu platil, ale také proto, že se ho bál.
Sociable Inn a pět aligátorů
Po skončení prohibice otevřel Ball vlastní podnik jménem Sociable Inn. Vepředu byl bar, mechanické piano a místnost s karetními stoly. V zadní části dvě ložnice. Občas se tam hrály karty, pilo a podle dobových vzpomínek se pořádaly i kohoutí zápasy.
Pak Ball přišel s nápadem, který z jeho hospody udělal místní atrakci. Za budovou nechal vybudovat betonový bazének obehnaný vysokým drátěným plotem a umístil do něj pět aligátorů. Jeden byl velký, čtyři menší.
Odkud je přivezl, není úplně jasné. Jisté je, že se bazének rychle stal magnetem pro hosty. Podle pozdějších vzpomínek se tam o sobotních nocích odehrávaly kruté podívané: opilí lidé házeli aligátorům toulavé psy, kočky a další drobná zvířata. Bývalý vyšetřovatel Elton Cude to po letech shrnul bez příkras: „Opij se, hoď tam zvíře a dívej se na aligátory.“
Ball také zaměstnával mladé servírky. Mnohé byly na cestě, hledaly práci nebo chtěly na chvíli zakotvit. V době hospodářské krize nebylo nic neobvyklého, že ženy mezi městy mizely a znovu se objevovaly jinde. Právě to později umožnilo, aby několik skutečných zmizení dlouho nevzbudilo větší pozornost.
V roce 1934 se Ball seznámil s Minnie Gotthardtovou, přezdívanou Velká Minnie. Časem mu pomáhala s vedením baru. Současníci ji popisovali jako ráznou a konfliktní ženu, kterou Ballovi známí příliš nemuseli. Jejich vztah trval několik let.
Potom se v baru objevila mladší servírka Dolores „Buddy“ Goodwinová. Ball se do ní pustil s typickou prudkostí. Jejich vztah byl bouřlivý a násilný. Oodle pozdějších zpráv ji při jedné hádce zranil hozenou lahví. V roce 1937 se vzali.
Ve stejném období pracovala v Sociable Inn také Hazel Brownová, známá jako Schatzie. Byla mladá, oblíbená mezi hosty a s Buddy se sblížila. Zároveň se stala Ballovou další známostí.
V létě 1937 zmizela Velká Minnie. Ball lidem tvrdil, že odjela do Corpus Christi a je těhotná. Nechala po sobě ale věci a nikdo ji už neviděl. Když se Buddy později svěřila Schatzie, že jí Ball přiznal vraždu Minnie, začal se kolem baru utahovat kruh.
V dubnu 1938 zmizela i Buddy. To se později ukázalo jako falešná stopa: od Balla uprchla za sestrou do Kalifornie. Její zmizení ale tehdy přispělo k dojmu, že z Ballova života ženy odcházejí příliš často a příliš beze stop. A pak zmizela Schatzie.
Sud za stodolou
Zlom přišel 23. září 1938. Zástupce šerifa okresu Bexar John Gray dostal upozornění na páchnoucí sud stojící za stodolou Ballovy sestry. Byl obalený mouchami a místní muž, který ho zahlédl, měl pocit, že je uvnitř něco mrtvého.
Druhý den se Gray vydal na místo spolu s kolegou Johnem Klevenhagenem, Ballovým známým a pozdějším texaským Rangerem. Sud už tam nebyl. Policisté tedy zašli do Sociable Inn a Balla se vyptávali. Ten popřel, že by o sudu cokoli věděl.
Když se ale policisté vrátili ke stodole, Ballova sestra potvrdila, že tam skutečně stál. Gray a Klevenhagen proto Ballovi oznámili, že s nimi pojede do San Antonia k výslechu. Ball požádal, zda si ještě může zavřít podnik a dát si pivo. Policisté souhlasili.
Vrátili se do baru. Ball si nalil pivo, přešel k pokladně a stiskl tlačítko pro otevření zásuvky. Zevnitř vytáhl revolver ráže .45. Policisté na něj křičeli, aby to nedělal. Ball ale obrátil zbraň proti vlastnímu srdci a stiskl spoušť. Zemřel 24. září 1938 na podlaze svého baru.
Po Ballově smrti policisté prohledali jeho pozemek. V bazénku našli pět aligátorů, zbytky hnijícího masa a nástroje se stopami krve a vlasů. V Elmendorfu se okamžitě rozšířila nejděsivější možná verze: Ball prý zavraždil ženy, rozřezal je a nakrmil jimi své aligátory. Vyšetřovatelé vyslechli Cliftona Wheelera. Nejdřív zapíral. Pak ale začal mluvit.
Podle jeho výpovědi Ball zabil Hazel Brownovou poté, co se chtěla odstěhovat za jiným mužem a vyhrožovala mu, že prozradí, co ví o Minnie. Wheeler dovedl policisty k místu u řeky San Antonio, asi pět kilometrů od Elmendorfu. Vykopali tam rozřezané ostatky ženy. Hlavu podle Wheelerovy výpovědi Ball spálil; v popelu se našly části čelisti, zuby a úlomky lebky.
Wheeler také popsal páchnoucí sud. Tvrdil, že v něm bylo tělo Hazel Brownové. Ball ho měl pod hrozbou zbraní přinutit vykopat hrob a pomáhat s likvidací ostatků. Právě tato výpověď spojila nalezené části těla se sudem, který předtím přitáhl pozornost policie.
Pak přišla druhá zpověď. Wheeler vypověděl, že Ball odvezl Velkou Minnie na pláž u Ingleside nedaleko Corpus Christi. Pili tam alkohol, Ball ji měl zastřelit do spánku a pohřbít v písku. Jako motiv Wheeler uvedl těhotenství a Ballův strach, že Minnie naruší jeho vztah s Buddy. Policie skutečně začala pátrat v písečných dunách. 14. října 1938 našla Minniny ostatky.
Případ přitahoval obrovskou pozornost. Pátrání po Minnie sledovaly davy lidí a místní obchodník dokonce využil shromáždění zvědavců k prodeji chlazených nápojů. Tragédie dvou žen se už v té chvíli začínala měnit ve veřejné divadlo.
V Ballově baru policie našla album s fotografiemi desítek žen. Vedoucí zástupce šerifa J. W. Davis tehdy připustil, že by stopa mohla vést k odhalení dalších vražd. Fotografie ale samy o sobě nic neprokázaly.
Vyšetřovatelé brzy našli Buddy Goodwinovou živou u její sestry v San Diegu. Další žena z okruhu někdejších zaměstnankyň baru se našla ve Phoenixu. Právě to začalo rozbíjet představu, že každá žena, která z Elmendorfu odešla, automaticky skončila v Ballově bazénku.
Clifton Wheeler se v roce 1939 přiznal ke spoluúčasti na likvidaci těl a dostal dva roky vězení. Po propuštění si otevřel vlastní bar, ale jeho pověst ho pronásledovala. Z okolí nakonec odešel a jeho další osud není spolehlivě doložen. Ballovi aligátoři byli odvezeni do zoo v San Antoniu.
Zdroje:
https://www.degruyter.com/document/doi/10.7560/716759-009/html
https://www.jstor.org/stable/10.7560/716759
https://www.ebsco.com/research-starters/history/joe-ball
https://www.ksat.com/news/local/2021/07/02/chilling-story-about-the-man-known-as-the-butcher-of-elmendorf/
https://www.expressnews.com/news/article/Butcher-of-Elmendorf-serial-killer-joseph-ball-16485565.php
https://crimelibrary.org/serial_killers/history/joe_ball/
https://www.telegraph.co.uk/culture/film/film-news/11578328/eaten-alive-true-story-alligator-killer.html
