Hlavní obsah
Lidé a společnost

Za přetření tanku narůžovo Davida Černého stíhali. Patnáct poslanců pak totéž udělalo díky imunitě

Foto: By দেবর্ষি রায়, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=89024223

V dubnu 1991 přetřel student pražské VŠUP David Černý sovětský tankový památník na Smíchově narůžovo. Za akci byl trestně stíhán a úřady nechaly tank během několika dnů vrátit do zelené. O dva týdny později ho ale znovu natřelo patnáct poslanců.

Článek

Tank s číslem 23 stál na pražském Smíchově od roku 1945. Na tehdejším Štefánikově náměstí, později přejmenovaném na náměstí Sovětských tankistů a po roce 1989 na náměstí Kinských, měl připomínat podíl Rudé armády na osvobození Prahy.

Na podstavci ale nestál skutečný tank, který se stal součástí válečné legendy o prvním sovětském obrněnci v Praze. Původní bojový stroj byl poškozený, a Sovětský svaz proto Praze dodal reprezentativnější těžký tank IS-2, pojmenovaný po Josifu Stalinovi. Slavnostně byl odhalen 29. července 1945, za účasti maršála Ivana Koněva a pražských představitelů.

Ještě tehdy měl být symbolem vítězství nad nacismem. Jenže v dalších desetiletích se jeho význam změnil. Tank původně připomínal vojáky, kteří padli při osvobozování Československa. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ale začal pro mnoho lidí znamenat něco úplně jiného: sovětskou moc, okupaci a čtyři desetiletí závislosti.

Na Smíchově tak stál zvláštní pomník. Pro jedny připomínka konce války a obětí Rudé armády. Pro druhé vystavená zbraň země, která se o třiadvacet let později vrátila do Československa v tancích znovu, tentokrát jako okupant.

Dokonce i číslo na jeho věži dostalo dodatečný, téměř osudový význam. Lidé si všímali, že když se k roku 1945 přičte číslo tanku 23, vyjde 1968. Náhoda, která se do porevolučního výkladu tanku dokonale hodila. Na začátku devadesátých let už bylo jasné, že pomník v původní podobě dlouho nevydrží. Nikdo ale netušil, že jeho konec spustí jeden student s kyblíkem barvy.

Nápad na tramvajové zastávce

Davidu Černému bylo tehdy třiadvacet let a studoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Kurta Gebauera. Už tehdy ho přitahovaly provokace, veřejný prostor a umění, které se nedá přehlédnout.

Podle pozdějších vzpomínek přišel nápad při čekání na tramvaj poblíž tehdejšího Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Tank mu vadil od dětství. Nevnímal ho jako pomník osvobození, ale jako symbol sovětské diktatury, který na Smíchově přežil i pád režimu.

„Procházejíc kolem symbolu ruské diktatury, který tu byl od mého narození, nepovažoval jsem tank za symbol svobody,“ vysvětloval později. „Mně tam prostě z principu vadil.“

Rozhodnutí padlo spontánně. A na konci dubna se Černý se skupinou přátel pustil do práce. V noci z 27. na 28. dubna 1991 přelezli Černý a jeho spolupracovníci podstavec a celý tank přetřeli růžovou barvou. Když se ráno probudila Praha, místo vojenské zeleně stál na Smíchově nepřehlédnutelný růžový kolos.

Byl to vtip, provokace, politické gesto i umělecký happening v jednom. Černý tvrdil, že chtěl vystavenou zbraň symbolicky „zlidštit“. Růžová barva měla odzbrojit objekt, který se po desetiletí tvářil jako nedotknutelný symbol vojenské moci. Reakce byla okamžitá.

Foto: By Meloun1212 - Own work, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=147666447

Pro mnoho Pražanů byl růžový tank osvobozující úlevou. Najednou se z kamenného pomníku sovětské nadvlády stal předmět posměchu. Jiní ale akci vnímali jako urážku padlých sovětských vojáků a znevážení osvobození od nacismu.

Sovětská vláda podala oficiální protest. Zprávy o růžovém tanku se dostaly i do zahraničí a celý případ přerostl hranice obyčejné studentské recese. Tank se na několik dní stal jedním z nejsledovanějších symbolů mladého porevolučního Československa.

Patnáct poslanců a růžová odveta

Pro úřady byl problém jednoduchý. Tank byl tehdy stále vedený jako národní kulturní památka. Černého proto vyšetřovatelé začali stíhat pro výtržnictví podle tehdejšího paragrafu 202 trestního zákona.

Tank byl po třech dnech znovu přetřen do zelené. Blížily se květnové oslavy osvobození a stát nechtěl, aby se sovětský památník stal viditelným symbolem sporu mezi Prahou a Moskvou.

Černého kauza ale nakonec neskončila soudem ani trestem odnětí svobody. Kvůli nízké škodě bylo řízení překvalifikováno na přestupek. V březnu 1992 dostal od starosty Prahy 5 Petra Syrového napomenutí. Škoda byla vyčíslena na 1 121 korun. Jenže mezitím se do příběhu vložil někdo mnohem hůř stíhatelný než student s barvou.

Dne 12. května 1991 přišlo k tanku patnáct poslanců Federálního shromáždění za Občanské fórum. V montérkách označených zkratkou FS ČSFR vzali štětce a barvu a udělali přesně to, kvůli čemu byl David Černý krátce předtím vyšetřován. Tank znovu natřeli narůžovo.

Mezi účastníky byli například Jan Ruml, Petr Gandalovič, Stanislav Devátý, Tomáš Kopřiva, Jana Petrová, Jiří Pospíšil a Klára Samková. Poslanci věděli, že jejich postavení je jiné než postavení studenta. Tehdejší poslanecká imunita jim poskytovala ochranu před trestním stíháním bez souhlasu parlamentu.

Jejich akce nebyla jen podporou Černého. Byla demonstrací proti tomu, že stát tak rychle zasáhl kvůli přebarvenému tanku, zatímco řada činů spojených s minulým režimem zůstávala bez trestu.

Kolem pomníku se navíc odehrál další happening. Lidé rozebrali obrubník kolem záhonu rudých květin ve tvaru pěticípé hvězdy a z jeho částí vytvořili improvizovaný pomník generála Andreje Vlasova. Šlo o krajně provokativní gesto: Vlasov byl sovětský generál, který za války přešel na německou stranu a vedl Ruskou osvobozeneckou armádu. Jeho jednotky se však v květnu 1945 zapojily do pomoci Pražskému povstání.

Havlův nesouhlas

Ani prezident Václav Havel z opakovaného natření tanku nadšený nebyl. Nezpochybňoval, že Černého stíhání působilo v porevoluční atmosféře absurdně, ale gesto poslanců považoval za nešťastné.

„Čin nesklízí můj obdiv,“ řekl tehdy. A dodal, že když poslanci chtějí protestovat proti nespravedlivému stíhání nebo zneužívání paragrafů, „přemalování tanku opět narůžovo je výrazem bezmoci“.

Dny tanku na Smíchově byly po celé kauze sečteny. Ztratil status národní kulturní památky a 13. června 1991 byl z podstavce odstraněn. Nejprve zamířil do Kbel, později do Vojenského technického muzea v Lešanech, kde je vystaven dodnes. A zůstal růžový.

Foto: By Hynek Moravec - Self-photographed, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2198692

V roce 2011 se tank po dohodě s Davidem Černým znovu vrátil do Prahy. U příležitosti dvacátého výročí odchodu sovětských vojsk z Československa byl umístěn na ponton ve Vltavě mezi Střeleckým ostrovem a Smetanovým nábřežím. Na věži tehdy přibyl i velký růžový prostředníček.

V roce 2017 pak tank odjel do Brna jako součást výstavy Kmeny 90. Ani tam nenechal veřejnost v klidu. Někdo ho posprejoval zlatým symbolem dolaru, jiní se znovu přeli, zda jde o významné umění nebo lacinou provokaci.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/zruzovely-rusky-tank-vyvolal-vasne-po-cernem-ho-natirali-i-poslanci-ruska-ambasada-protestovala-36375

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/tank-cislo-23-ruzovy-osvoboditel-ktery-nikdy-neosvobozoval-359334

https://radiozurnal.rozhlas.cz/pribeh-ruzoveho-tanku-7183927

https://plus.rozhlas.cz/kveten-1991-tank-v-neglize-a-omluva-borise-nikolajevice-6536532

https://www.reflex.cz/clanek/causy/73530/ruzovy-tank-ocelove-monstrum-bylo-symbolem-komunistickych-lzi-a-nesvobody-spolecnost-rozdelovalo-i-po-revoluci.html

https://www.idnes.cz/praha/zpravy/30-od-let-sametove-revoluce-ruzovy-tank-otloukankem-david-cerny.A190509_474690_praha-zpravy_rsr

https://www.vhu.cz/muzea/zakladni-informace-o-vtm-lesany/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz