Článek
Výzkum publikovaný v časopise Journals of Gerontology zkoumá souvislost mezi častým venčením psů a nižším výskytem pádů, strachu z pádů a problémů s mobilitou u starších dospělých.
Pády jsou hlavní příčinou hospitalizace a náhodných úmrtí v pozdějším věku, často vedou ke zlomeninám, ztrátě nezávislosti a zvýšeným potřebám zdravotní péče. V Irsku zažije ročně pád 30 % lidí starších 70 let, přičemž 1 z 8 vyžaduje pohotovostní péči. S rostoucím počtem stárnoucí populace je nezbytné identifikovat účinné strategie prevence pádů.
Studie analyzovala údaje od více než 4 100 dospělých osob ve věku 60 let a starších. Výzkumníci rozdělili účastníky do dvou skupin: na pravidelné venčitele psů (venčící svého psa alespoň čtyřikrát týdně) a na kontrolní skupinu složenou z majitelů psů, kteří psa nevenčí pravidelně či vůbec. Mobilita byla hodnocena pomocí testu časovaného vstávání a chůze TUG (Timed-Up-and-Go), který je standardním měřítkem rizika pádu.
Mezi hlavní zjištění patří:
Zlepšení pohyblivosti: Pravidelní venčitelé psů zvládli test TUG rychleji (10,3 sekundy oproti 11,7 sekundám), což svědčí o lepší pohyblivosti.
Snížení počtu pádů: Pravidelní venčitelé psů měli o 40 % nižší pravděpodobnost nevysvětlitelných pádů.
Menší strach z pádu: Pravidelní venčitelé psů o 20 % méně často uváděli strach z pádu, který je spojen s vyhýbáním se mobilitě a sníženou kvalitou života.
Studie zdůrazňuje roli venčení psů jako prospěšné aktivity, která podporuje fyzickou aktivitu a sociální interakci, což je obojí klíčové pro udržení nezávislosti ve vyšším věku. Zajímavé je, že zatímco celková úroveň fyzické aktivity byla u osob venčících a nevenčících psy podobná, specifická činnost spočívající ve venčení psa poskytovala jedinečné výhody.
Venčení psa je jednoduchý a dostupný způsob, jak zlepšit fyzickou i duševní pohodu starších dospělých.
