Článek
V roce 2024 jsme zaznamenali rekordních 253 úspěšných startů - o 42 více než v minulém, rekordním roce 2023 - což představuje dosud nejvyšší počet raket vyslaných do vesmíru během jednoho roku.
Podíl zemí na startech raket
Zemí s největším zastoupením v počtu úspěšných startů jsou zde USA (155), následované Čínou (68) a Ruskem (17). Dalších 16 startů si může mezi sebe rozdělit Evropa a další 4 země.
Nosiče
Podíly kosmických nosičů
V loňském roce byl opět nejúspěšnějším nosičem Falcon 9 společnosti SpaceX (132 startů). 127 startů bylo provedeno s prvním stupněm, který byl již předtím minimálně jednou použit, pouze 5 misí využilo zbrusu nový stupeň. Na druhém místě se opět objevila rodina čínských raket Dlouhý pochod, a to se 49 starty.
Kosmodromy
Starty z jednotlivých zemí
Nejvytíženějším kosmodromem minulého roku byl floridský Cape Canaveral s 67 starty. Druhé a třetí místo zabraly také kosmodromy ze Spojených států - a to Vandenberg se 47 starty a Kennedy s 26 starty. Na čtvrtém a pátém místě se objevily čínské kosmodromy - Jiuquan s 21 starty a Xichang s 19 starty. Šesté místo, s 13 starty, obsadil novozélandský kosmodrom Māhia.
Lidé ve vesmíru
V roce 2024 se do vesmíru vydalo celkem 9 misí s lidskou posádkou - pět misí ze Spojených států, celkem s 16 lidmi, dvě ruské s celkem šesti lidmi a dvě čínské, také s šesti lidmi.
V minulém roce byl dosažen další rekord v počtu lidí na orbitě ve stejný čas (19 lidí), a to konkrétně 11. září. Toho bylo dosaženo po startu tříčlenné mise Sojuz MS-26 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která se připojila k devíti členům posádky na palubě ISS, třem členům posádky čínské vesmírné stanice Tiangong a čtyřem členům posádky mise Polaris Dawn.
Tato mise se také zapsala do historie provedením prvního komerčního výstupu do vesmíru, během kterého dva členové posádky opustili svou kosmickou loď Crew Dragon. Tato mise také vytvořila nový rekord v počtu osob – čtyř – současně vystavených vakuu vesmíru.
Vesmírné mise
V říjnu byly vypuštěny dvě významné vědecké mise: mise NASA Europa Clipper k Jupiterovu měsíci Europa, jejímž cílem je hledat stopy oceánu pod jeho ledovým povrchem, a mise ESA Hera k binárnímu systému asteroidů Didymos, na kterou před čtyřmi lety dopadla sonda DART, aby ověřila kinetickou metodu přesměrování trajektorie asteroidu. Na Marsu ukončil v lednu svou činnost vrtulník Ingenuity (NASA), když jeho rotorové listy utrpěly kritické poškození.
V tomto roce se uskutečnily také významné lunární mise. Mise Chang'e 6 čínské kosmické agentury CNSA úspěšně dokončila vůbec první misi s návratem vzorků z odvrácené strany Měsíce. Mise SLIM japonské kosmické agentury JAXA a mise IM-1 společnosti Intuitive Machines dosáhly měkkého přistání na povrchu Měsíce, avšak oba přistávací moduly se během konečného sestupu převrátily, což vedlo k brzkému ukončení jejich misí. Díky misi SLIM se Japonsko stalo pátou zemí, která dosáhla měkkého přistání na Měsíci.
Nové nosiče a neúspěšné mise
V minulém roce došlo k 6ti neúspěšným misím, a dvěma částečným selháním.
V roce 2024 také došlo k několika prvním letům nových nosičů, mezi které patřily například americká raketa Vulcan Centaur a čínské rakety Gravity-1 a Long March 12. Evropská raketa Ariane 6 také absolvovala svůj první let, i když došlo k částečné poruše.
Společnost SpaceX pokročila ve vývoji lodi Starship, přičemž letový test 5 dosáhl prvního přistání první stupně. V dubnu navíc došlo k poslednímu startu rakety z rodiny Delta, varianty Delta IV Heavy.
Zdroj: 2024 in spaceflight
Rok 2023: Rok 2023 v letech do vesmíru
