Článek
Ale proto, že AI to prostě dělá lépe. Klidněji. Bez emocí. Bez ega. A hlavně bez toho, aby každou poradu proměnila v existenciální krizi o smyslu Ganttova diagramu.
Projektový manažer je dnes zvláštní živočišný druh. Neprogramuje, nedesignuje, netestuje, ale tráví většinu času vysvětlováním, proč se věci nestihly, přestože byly perfektně naplánované. AI na rozdíl od člověka nemá potřebu se obhajovat. Když se něco nestihne, neřekne „to nebylo v zadání“ ani „čekal jsem na odpověď“. Prostě přepočítá plán, aktualizuje harmonogram a pokračuje dál. Bez uraženého ticha v kalendáři.
Lidé milují pocit kontroly. Projekty milují realitu. A realita je chaotická, plná výjimek, změn a drobných katastrof, které se na status callu označí jako „výzvy“. AI nemá problém s tím, že se věci mění. Nemá špatný den, nerozhodí ji, že klient po třech měsících zjistí, že vlastně chtěl úplně něco jiného. Nepotřebuje empaticky přikyvovat, stačí jí data. A dat má víc než my všichni dohromady, včetně tabulek, které jsme si mysleli, že už nikdo nikdy neotevře.
Řízení projektů je dnes hlavně o komunikaci. O mailech, zprávách, meetingech, follow-upech a dalších anglických slovech, která mají zakrýt fakt, že se nic nehýbe. AI se s nikým nehádá o termíny. Prostě je spočítá. Neptá se, jestli je to realistické. Ví, že není, a rovnou to započítá. A co je nejlepší – nepředstírá optimismus. Žádné „to dáme“, žádné „jsme skoro hotoví“. Jen chladná pravda v podobě pravděpodobnosti a odhadu rizika. A světe div se, většinou se trefí.
Argument, že AI nerozumí lidem, je roztomilý. Jako by lidé rozuměli sami sobě. Projektové konflikty často nevznikají kvůli technologii, ale kvůli egům, strachu a potřebě mít pravdu. AI žádné ego nemá. Je jí jedno, kdo má poslední slovo, hlavně když dává smysl. Nepotřebuje si budovat autoritu ani LinkedIn profil s titulkem „Change Leader“. Její autoritou jsou výsledky.
Samozřejmě, my lidé se úplně neztratíme. Někdo bude muset AI říct, co má řídit, a hlavně proč to vůbec děláme. Smysl, kontext a hodnoty zatím pořád zůstávají na nás. Ale každodenní mikromanagement, přehazování úkolů, hlídání deadlinů a přepisování zápisů z porad? To všechno může klidně zmizet. A s tím i iluze, že bez člověka s projektovým certifikátem se svět zastaví.
Možná je čas přestat se ptát, jestli nám AI vezme práci, a začít se ptát, proč bychom si ji chtěli nechat. Pokud nám někdo nabízí, že za nás bude lépe plánovat, předvídat problémy a řídit chaos, tak by byla škoda říct ne. Nechcme řízení projektů na AI. Umí to lépe. A my se konečně můžeme věnovat tomu, v čem jsme nenahraditelní – vymýšlení věcí, které pak AI bude muset zachraňovat.
