Hlavní obsah
Cestování

Jeden den v Benalmádeně u Málagy: lanovka, hory a budhistická stúpa

Foto: Prostě člověk

Pokud v Andalusii chcete strávit klidný a nenáročný den, vydejte se do Benalmádeny. Najdete tu od všeho něco, přírodu, historii i moderní centrum. A ještě se svezete lanovkou.

Článek

Na návštěvu Benalmádeny jsme si vyhradili hned první den – vlastně ještě den příletu. Přiletěli jsme do zatažené a lehce deštivé Málagy, vyzvedli si auto a vyrazili směrem k Benalmádeně, která je vzdálená sotva deset minut jízdy. Ještě než do města vůbec dorazíme, vítá nás lanovka Teleférico Benalmádena, která vede přímo nad hlavní silnicí od Málagy. Je to vlastně první věc, kterou z Benalmádeny vidíme. Kabinky se pomalu pohybují nad silnicí a míří vysoko do kopců nad městem.

Lanovka Teleférico Benalmádena

Zaparkovat se dá kousek od lanovky na velkém veřejném parkovišti, které je zdarma. Odtud je to jen pár kroků ke stanici, takže ideální start výletu.

Jen pozor na otevírací dobu. Lanovka Teleférico Benalmádena má sice otevřeno téměř každý den (výjimkou je 1. ledna), ale mimo hlavní sezónu začíná jezdit až kolem 11. hodiny. Určitě se proto vyplatí si časy předem ověřit. Lanovka sama o sobě nepatří k nejlevnějším – zpáteční jízdenka vyjde na 30 € na osobu. Na druhou stranu je to jeden z hlavních zážitků v Benalmádeně a mimo sezónu má jednu velkou výhodu – žádné fronty. Kabinky jsou pro pár lidí, takže jedete většinou sami, v klidu a bez davů.

Nasedáme a pomalu se zvedáme nad město. Pod námi zůstávají silnice, domy a pobřeží, ale s každým metrem nahoru se počasí zhoršuje. Je chladno, začíná pršet a krajinu postupně zahaluje mlha. Výhledy, na které jsme se těšili, se schovávají někde v dálce.

Lanovka stoupá poměrně vysoko do kopce nad Benalmádenou a za dobrého počasí musí být výhledy opravdu krásné. My máme ale trochu jinou zkušenost – spíš mlhavou, deštivou a tajemnou. Ale to má taky svoje kouzlo.

Nahoře vystupujeme na vrcholu Monte Calvario (771 m n. m.), který se tyčí nad městem. Počasí je převážně neměnné  – chladno, mlha a drobný déšť. Přesto má to místo příjemnou atmosféru.

Hned u horní stanice je restaurace, která je otevřená i dnes, i když je tu jen pár lidí. Celkově je tu klid, téměř prázdno, což stranu příjemné a je to jeden z důvodů, proč volíme dovolené hlavně mimo sezónu.

Místo je spojené se sokolnictvím. Vidíme tu několik dravců ve voliérách a v sezóně tu probíhají různé ukázky – jak skupinové, tak i soukromé. Mezi návštěvníky se prý běžně pohybují sokolníci s dravci, což musí být zase trochu jiný zážitek než ten náš dnešní, klidnější.

Od horní stanice vedou upravené cesty k několika vyhlídkám. Všechno je přehledně značené a dá se tu projít několik okruhů – jeden menší a dva delší. Cesty jsou dobře udržované, takže se dá pohodlně dojít ke každé vyhlídce.

Za dobrého počasí musí být výhledy opravdu nádherné – na moře, pobřeží i hory v okolí. My ale dnes vidíme spíš mlhu a obrysy krajiny, které se občas na chvíli vynoří a zase zmizí.

Zdatnější turisté se odtud mohou vydat i pěšky po hřebeni a dojít zpět dolů do města. Na to ale dnes není ani počasí, ani chuť. Projdeme si jednotlivé okruhy, občas se přece jen mráček rozhodne ustoupit a ukázat alespoň něco (jakoby říkal - "koukejte, o co jste přišli, přijeďte znovu"). Zhruba po hodině se vracíme dolů lanovkou.

Projdeme si město, poobědváme se a přejedeme k dalšímu cíli dnešního dne.

Foto: Prostě člověk

Lanovka

Foto: Prostě člověk

Procházka po vrcholu

Foto: Prostě člověk

Procházka po vrcholu, voliéry s dravci

Foto: Prostě člověk

Vrcholek

Benalmádena stúpa

Od lanovky je to ke stúpě jen asi deset minut jízdy autem. Zaparkovat se dá přímo u ní na menším placeném parkovišti – mimo sezónu bez problémů, v hlavní sezóně to ale může být složitější.

Na první pohled je to místo, které byste tady opravdu nečekali. Uprostřed Andalusie stojí stúpa, která je považována za největší buddhistickou stúpu v Evropě.

Byla postavena v roce 2003 a symbolizuje mír, harmonii a osvícení. Stúpy obecně slouží jako duchovní místa, často spojená s meditací a uchováváním buddhistických relikvií. Ta benalmádenská je zasvěcena buddhismu tibetské tradice a působí velmi klidně a důstojně.

Kolem stúpy vede cesta, po které se dá obejít dokola, což samozřejmě udělám. Procházím ji pomalu, bez spěchu, a snažím se vnímat atmosféru místa. Nakouknu i dovnitř, kde je malý prostor k zastavení a ztišení, zrovna tu medituje několik mnichů.

A ta vůně.

Najednou mám pocit, že jsem se na chvíli ocitla úplně jinde. Připomene mi moji milovanou Sri Lanku.

Je tu také krásná vyhlídka na pobřeží a město pod námi. A určitě stojí za zastávku i Motýlí dům, který se nachází hned naproti. Vstupenky se dají koupit na místě i online, na místě stojí 12 Euro. My do Motýlího domu nemíříme a pokračujeme na poslední zastávku dnešního dne.

Foto: Prostě člověk

Budhistická stúpa

Colomares Monument

Na závěr jsme se ještě vydali k pomníku Kryštofa Kolumba, známému jako Colomares Monument. Leží kousek dál od centra, autem je to ale jen pár minut. Zaparkovat se dá na menším parkovišti přímo u areálu, které bývá poměrně plné, takže spousta aut stojí i podél silnice. Parkování je zdarma.

Samotný areál působí na první pohled jako malý pohádkový hrad. Je plný věžiček, zákoutí a různých detailů, které lákají k prozkoumání a focení. Atmosféra je hezká, skoro až snová – i když musím přiznat, že na mě celé místo působilo trochu kýčovitě a jinak než na fotografiích.

Na místě jsem byla vlastně maličko zklamaná. Čekala jsem něco opravdovějšího. Ve výsledku to na mě působilo spíš jako místo, které si užijí hlavně děti. Na druhou stranu je tu mnoho míst a zákoutí, kde se lidé nadšeně fotí, mohou si vylézt i na věžičky a skrývá se tu i nejmenší kostel na světě, což je docela milý detail.

Důvodem „zklamání“ mého očekávání je to, že památník není historickou památkou v pravém slova smyslu, jak se původně z fotek zdálo. Vznikal až v letech 1987 až 1994 a jeho autorem je lékař Esteban Martín, který ho budoval téměř vlastníma rukama jen s pomocí dvou řemeslníků.

Celý areál je poctou Kolumbovi a jeho cestě do Ameriky. Najdete tu symboly jeho výprav, lodí i různých historických odkazů. Stavba kombinuje několik architektonických stylů – od gotiky přes románský styl až po prvky mudejaru – což je nejspíš důvod, proč působí tak nepřirozeně a nezvykle.

Foto: Prostě člověk

Pomník Kryštofa Colomba

Foto: Prostě člověk

Zákoutí pomníku

Závěr

Počasí nám sice většinu dne nepřálo (i když v závěru dne vykouklo slunce) ale i tak to byl moc hezký den. Jsme rádi, že jsme se do Benalmádeny podívali. Není to totiž místo, kam by mířily davy turistů jako jinam v Andalusii, ale rozhodně jsou tu zajímavá místa.

Zdroje

Oficiální stránky lanovky Teleférico Benalmádena

Oficiální stránky Colomares Monument

Vlastní oči a nohy

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz