Článek
Komáří vížka je výchozím místem pro spoustu více či méně náročných výletů. Přijet sem můžete autem, autobusem nebo lanovkou. Náš výlet začíná na parkovišti pod vrcholem, kde si můžete zdarma nechat auto a vydat se asfaltovou cestou po červené značce k rozcestí pod Komáří vížkou, kde odbočíte vpravo na lesní cestu, odkud pokračujete lesní cestou zhruba 3 km, až na Přední Cínovec.
Po třech kilometrech se před vámi objeví statek a nádherná louka, která touto dobou krásně kvete. Jste na místě zaniklé obce Přední Cínovec, která byla založena pravděpodobně v 15. století horníky z nedaleké Krupky, kteří sem přišli hledat ložiska cínu. Vesnice byla srovnána se zemí po druhé světové válce. Dnes tu najdete kromě statku pouze informační tabule. Zajímavostí ale je, že pokud si naskenujete QR kód jedné z tabulí, zavede vás na stránku, kde si můžete virtuálně prohlédnout původní kapli z roku 1887 a do detailu si ji prohlédnout.
Na konci louky nezapomeňte odbočit doprava, půjdete ještě kousek lesní cestou až dorazíte opět na asfaltovou cestu vedoucí až k dalšímu rozcestí, odkud se pomalu vydáte na zpáteční cestu, u posezení tedy pokračujete směrem vlevo. Cestou potkáte nenápadnou odbočku bez značení. Stojí zde lesní maringotka, pár metrů před ní se nachází neznačená lesní cesta směrem doprava. Rozhodně ji nesmíte minout, pokud si chcete cestu prodloužit o procházku kolem Tří rybníčků. Musím přiznat, že tudy chodím několikrát ročně a donedávna jsem o tomhle krásném místě vůbec netušila. Minete včelí úly, jdete dále lesem, cesta je touto dobou dost rozbahněná.
Po pár stovkách metrů se vám otevře pohled na krásné tři rybníčky. Ty zde byly vystavěny, aby zadržovaly vodu v krajině a přilákaly vodní živočichy. Je v nich je křišťálově čistá voda, najdete tu i dřevěná mola se stříškou. Nádherné místo uprostřed lesů. A moc turistů zde tedy nenajdete. My jsme během víkendového dopoledne potkali jen několik houbařů.
Až se dostatečně pokocháte, odpočinete si, čeká vás jediný kopec této vycházky. Cyklistům a rodičům s kočárky bych doporučila vrátit se stejnou cestou, ostatní mohou jít úzkou lesní pěšinou mezi druhým a třetím rybníčkem. Cesta vede přímo nahoru. Zhruba po 500 metrech vede vyšlapaná cestička na vrchol Loupežník (757 m). Označená není ani z jedné strany, bez navigace bychom ji přešli. A byla by to škoda. Cesta na vrchol nezabere ani pět minut.
Odpočineme, pokocháme se přírodou jako z pohádky, seběhneme zpět na lesní cestu a vydáme se nahoru. Ano, nahoru, přímo k rozcestí Pod Loupežníkem, které se nachází v nadmořské výšce 780 metrů. Logiku v tom asi nehledejme. Cestou mineme, respektive navigace nám sdělí, že jdeme kolem zříceniny hradu Loupežník. Po bývalém hrádku zde kromě několika kamenů není ani památky. Hrádek někdy zvaný také Loupežný či Raubschloss zřejmě nebyl klasickým panským hradem, ale jednalo se o sídlo horníků, kteří zde měli žít ve 14. a 15. století.
Na rozcestí Pod Loupežníkem jsme tedy zpět na asfaltové cestě a pokračujeme směrem k Sedmihůrské vyhlídce, která dostala název podle Sedmihůrské cesty, která spojuje města Krupku a Dubí. Také tudy vede krušnohorská cyklistická magistrála. Dřevěnou vyhlídku s vyřezanou sovou a příjemným posezení vybudovaly před lety Lesy ČR a stala se turisticky velmi oblíbenou. Při dobrém počasí můžete vidět hřeben Krušných hor, Teplice a okolní městečka a vesnice. Bývá vidět i Bořeň a Stropník. Během let celkem vzrostly okolní břízky, které trochu brání výhledu, ale kouzlu tohoto místa nic neubírají.
Po odpočinku nám zbývají poslední dva kilometry do cíle, vlastně startu. Máme za sebou necelých 10 km nenáročné trasy. A kdyby se někdo ptal, tak rostou.
Zdroje:
https://www.elbelabe.eu/cz/poi/s/predni-cinovec/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Loupe%C5%BEn%C3%BD