Souostroví Berlengas v Portugalsku - neobydlený ráj v Atlantiku

O tomhle místě jsem kdysi četla na nějakém cestovatelském webu, a když jsem plánovala výlet v okolí Lisabonu, přidala jsem do itineráře. V den, kdy byl tenhle výlet naplánovaný, jsem byla dost unavená z předchozích dnů, tak jsem chvíli uvažovala, že si dáme jeden den pauzu. Zvědavost zvítězila. Naštěstí.

Na místo se dostanete lodí z přístavu v městečku Peniche, které je vzdálené zhruba hodinu od Lisabonu. Malému rybářskému městečku dominuje Pevnost Fortaleza ze 16. století, je známé jako ideální místo pro surfaře a jinak nemá moc, co nabídnout.

Ne, to není pravda. Je to totiž jedno z míst, odkud se dostanete k našemu dnešnímu cíli - k ostrovům Berlengas, konkrétně tedy k tomu největšímu - Berlenga Grande. Připlout se sem dá také z Porta či Lisabonu.

Do přístavu jsme dorazili těsně po desáté. V tu chvíli už bohužel byly všechny lodě pryč. Neuvědomili jsme si, že koncem září je již po sezóně, a odjezdy lodí nebudou tak časté. Na ostrovy se dá dostat velkou lodí nebo rychlolodí, na tu však musíte mít dobrý žaludek. Nebo kinedryl. Další velká loď měla jet až ve 14:30 a na rychločlun bylo třeba minimálně devíti lidí. Vzhledem k naprosto vylidněnému městečku to na úspěch moc nevypadalo. Málem jsme to vzdali, nechtělo se nám platit za soukromou loď, vlastně jsem si říkala, že takových ostrůvků už jsme viděli hromadu, tak se prostě vrátíme a budeme jeden den odpočívat. Naštěstí (podruhé) měl můj muž jiný názor, a tak jsme se nakonec rozhodli si nad rámec našeho rozpočtu zaplatit soukromou plavbu. Zaplatit musíte také turistickou taxu a společnost vás zaregistruje, nezapomeňte tedy doklad totožnosti.

Vyrazili jsme menší motorovou lodí a potřetí se na nás usmálo štěstí, po chvíli se kolem nás začalo prohánět hejno delfínů. Nádherný nečekaný zážitek.

Po příjezdu na ostrov jsme přesedli na menší lodičku s proskleným dnem a čekala nás objížďka kolem ostrova a hlavně návštěva jeskyní. Také jsem se přiblížili k pevnosti a objeli ji. I v tuhle chvíli jsme ocenili soukromou loď, mohli jsme si totiž vybrat, jestli vystoupíme u pevnosti nebo se vrátíme do přístaviště. Zvolili jsme první možnost s tím, že se společně v přístavišti sejdeme za 3 a půl hodiny, což se nám zdálo na prozkoumání ostrova jako ideální čas.

Pevnost Sao Joao Baptista je impozantní a nádherná. Projít si ji můžete celou, dokonce se zde dá ubytovat, ale žádný velký komfort nečekejte. Samozřejmostí je občerstvení.

Původně se jednalo o klášter, který byl vystavěn začátkem 16. století. Měl sloužit mnichům ke klidnému rozjímání a životu, ale také námořníkům, kterým měl poskytovat přístřeší. Vzhledem k častým pirátským útokům však byl klášter nakonec v 17. století opuštěn a následně tu začala vznikat pevnost. Budova měla sloužit na obranu portugalského území v případě útoků po moři. Není nikterak velká a přístup k ní je z ostrova po úzkém klenutém mostě.

Z pevnosti se vydáváme pěšky přímo na ostrov. Poznáváme, že most je opravdu úzký a stačí nevhodně šlápnout a spadneme dolů. Následuje výšlap do kopce, sotva popadáme dech, ale neustále se otáčíme, protože pohled na pevnost je opravdu dechberoucí.

S jazykem na vestě šplháme nahoru. Většina, tedy vlastně téměř všichni, míří zpět do přístaviště, my míříme na druhou stranu, abychom si ostrov prohlédli ještě odtud a pokochali se výhledy, které máme tak rádi. Dáme si malou pauzu a vracíme se. Potkáváme maják, který je postaven na nejvyšším bodě ostrova, na chvíli se připojíme k ostatním výletníkům, ale těsně před přístavištěm se znovu vydáváme do nitra ostrova. Dlužím ještě pár slov o majáku, který v době naší návštěvy byl nepřístupný, ale každou středu odpoledne je možné si jeho interiéry prohlédnout. Zajímavé je, že jeho světlo je prý vidět až 50 kilometrů daleko, přitom využívá pouze solární energie a baterie.

Podaří se nám ostrov projít křížem krážem. Vedou tudy dvě stezky, mimo ně je vstup zakázán. Jedna je dlouhá 3,5 kilometru, druhá 1,5 km. Většinu cesty jsme sami, přestože na ostrově je poměrně dost lidí, ti ale míří pouze k pevnosti a zpět. Cesty jsou pěkně značené, ale rozhodně si nezapomeňte vhodnou obuv, nejsou to žádné dlážděné chodníčky, ale pěkně kamenité stezky. Společnost nám dělají jen ještěrky a hejna racků, kteří nám dávají najevo svým křikem, že je trochu rušíme. Zahlédneme i zbývající dva ostrovy tohoto souostroví, ty jsou však turistům zapovězené a slouží vědcům.

Pomalu se vracíme do přístaviště. Zde je několik domků pro rybáře, restaurací, penzion a také informační centrum. Nechybí ani krásná malá pláž, kde pobíhá několik dětí a několik lidí se vydává šnorchlovat. Voda zde je křišťálově čistá.

V restauraci, kde právě začíná hrát kapela, si kupujeme snad nejlepší kuřecí sendvič, který jsme v Portugalsku měli a pomalu se blíží čas odjezdu. Zpátky u auta jsme za půl hodiny. Nelitujeme jediného eura, které jsme za tento výlet utratili. Až budete mít cestu, určitě sem také zajeďte.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/

https://www.berlengas.org/en/fort-sao-joao-baptista/