Hlavní obsah
Knihy a literatura

Tereza Bartošová píše skvělé detektivky s erbenovskými tématy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Prostě člověk

Tereza Bartošová je lékařka. Těsně před čtyřicítkou se z ní stala také úspěšná spisovatelka. A nutno říct, že je znamenitou vypravěčkou. Česká detektivní scéna se může těšit z další vynikající autorky.

Článek

První dvě knihy této české autorky se na pultech českých knihkupectví objevily v loňském roce, jednalo se o KlekániciVodníka. V roce 2024 přibylo další erbenovské téma - Dceřina kletba. Čtvrtá kniha Když andělé dřímají je úplnou novinkou, zřejmě mezi první tři knihy tematicky nezapadá, objevila jsem ji náhodou při hledání podkladů pro článek, dosud jsem o ní neslyšela. Stejně jako o populárně naučné publikaci pro děti od 10 let Pohlavně s rozumem z roku 2018, kterou jsem objevila na stránkách nakladatelství Albatros. Podle ukázky to bude zajímavá publikace sexuální výchovy pro dospívající doplněná autorčinými ilustracemi.

Ale vraťme se tedy k prvním třem zmíněným detektivkám, které dohromady tvoří ucelenou sérii.

Když mluvíme o detektivkách, spousta čtenářů si jako první vybaví ty severské, které dlouhodobě vládnou žebříčkům oblíbenosti tohoto žánru. Ale i v českém prostředí máme velmi kvalitní autory, kteří stojí (nejen) za zmínku - Josef Klíma, Jiří Březina, Kristýna Trpková, Michaela Klevisová a za sebe bych na první místo řadila slovenského autora Jozefa Kariku. Nutno říci, že Tereza Bartošová se s těmito úspěšnými a velmi kvalitními autory rozhodně může srovnávat. Její díla jsou opravdu výtečná.

Všechny tři knihy se odehrávají na Příbramsku, kde autorka žije, tedy prostředí dobře zná, a spojují je postavy dvou vyšetřovatelů Honzy Richtera a Tomáše Vyskočila. Oba jsou to obyčejní čeští kluci a během všech tří knih nahlédneme také do jejich soukromého života, což má čtenář rád. Vyšetřovatelé ničím nevynikají, nemají ani žádné svoje démony, dokonce nejsou ani alkoholici a nemají psychické problémy, jak je v detektivních sériích za hranicemi naší vlasti obvyklé. Příběhy se vzájemně prolínají, ale ne tolik, aby se v nich čtenář ztrácel nebo byl nucen číst je všechny a ještě za sebou.

Knihy mají spád, jsou uvěřitelné, příběhy se klidně mohly stát, přesto tu najdeme ono erbenovské tajemno i temno, trochu toho zla, strachu, drsnosti, syrovosti i možného nadpřirozena. Vzhledem k tomu, že je autorka mého věku, nostalgicky jsem si vzpomněla, jak jsem se já sama bála Klekánice, která by mě mohla unést, pokud nebudu doma před setměním. Tyhle linky knize přidávají na kouzlu, ale neubírají na uvěřitelnosti.

Příběhy nejsou dlouhé, přesto jim nic nechybí, krásně plynou. Jsou promyšlené, autorce nic neuniká, na nic nezapomíná a čtenáře si i během krátkého příběhu dokáže trochu povodit a přivést ho na „špatnou stopu“. Mě teda rozhodně, skoro pokaždé jsem si vítězně v polovině knihy řekla - „A mám tě.“ No, neměla jsem. Což tedy znamená, že knihy překvapují, a to nejen svým závěrem, který pro mě byl zejména v Klekánici naprosto nečekaný. Na uvěřitelnosti přidává i to, že i tady je spravedlnost občas slepá a rozhodně nečekejte naprosté „happy endy“.

Bartošová si se čtenářem hraje, napomáhá vytváření si vztahů k postavám, ale pak je nemilosrdně přetrhne, čímž ukazuje, že psaní ovládá opravdu mistrně, přestože je v podstatě jednoduché, strohé, bez kudrlinek a velkých uměleckých prostředků. Příjemné jsou i popisy prostředí, ve kterém se jednotlivá díla odehrávají, jsme tu všichni doma a v dílech je to znát.

Náměty jsou neokoukané, neotřelé, je poznat, že autorka je lékařka a vybraným tématům rozumí a dokáže je srozumitelně podat i naprostým laikům.

Bavilo mě to, nenudila jsem se, nic mě nenutilo zbytečně předjímat, přesto jsem během čtení přemýšlela nad motivy jednotlivých postav, příběhy nejsou zbytečně dlouhé a překombinované, má to dávku tajemna a po přečtení jsem si po dlouhé době prolistovala svoji oblíbenou Kytici. Doufám, že Tereza Bartošová kromě léčení lidí a péče o své tři děti bude nadále psát a oživí i další balady jedné z nejznámějších českých básnických sbírek, protože to rozhodně umí.

Foto: Prostě člověk

Klekánice

Zdroje:

Klekánice, Bartošová Tereza, Naše Vojsko, 2023

Vodník, Bartošová Tereza, Motto , 2023

Dceřina kletba, Bartošová Tereza, Motto 2023

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/46645939/pohlavne-s-rozumem/

https://www.kultura21.cz/rozhovory/26510-tereza-bartosova-rozhovor?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR1KeC97WXERFi2UmT6taccfbWbPDdPFoRkep8M7EicecCISAlBFHUV-iak_aem_Ad_FGvoKknS-_2RqChazogXKfS0mX6riEcq2w_7O6HxpCqWsouvPp0pGD5Qhf0gTJA86bVQY105IR7e5eKH9cTUT

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:
Tereza Bartošová (spisovatelka)

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz