Tip na výlet v okolí České Kamenice - vyhlídky, orloj a Bratrské oltáře

Českou Kamenicí projíždíme poměrně často, ale v podstatě známe jen hlavní silnici a také oblíbenou pekárnu, v níž se často stavujeme pro výborné pečivo. Začátkem letošního podzimu jsme se tam vydali na nenáročný okruh, který rádi doporučíme i vám.

Do města přijíždíme ve všední den po deváté hodině ráno. Parkujeme přímo na náměstí a rovnou se vydáváme mezi domky po modré nahoru. Hned na začátku nás zaujme krása místních domů, zaujme nás zejména orloj na jednom z nich. V tu chvíli ještě netušíme, zda je funkční.

Počáteční stoupání nám dává zabrat, dlouho jsme nikde nebyli. Brzy vyjdeme nad město, ale stoupání ještě nekončí, prvním cílem je vyhlídka Jehla pojmenovaná podle čedičového vrcholu, na kterém se nachází. Volíme zkratku a odbočujeme z trasy přímo na vrch Jehla. Je po dešti, bahno a stoupání je prudké, ale trvá jen pár set metrů. Případně se dá jít dál po cestě, je to menší stoupání a zvládnout se dá i s kočárkem. Na vrcholu, vlastně na dvou vrcholech najdeme vyhlídkové místo i zastřešené lavice. Oba vrcholy jsou spojeny stezkou se zábradlím, která je zpřístupněna od roku 1879. Kocháme se výhledem na Českou Kamenici a na Lužické hory a po chvíli pokračujeme, tentokrát již po rovině.

Pokračujeme tedy v cestě a za chvilku již vidíme směrovku k Bratrským oltářům. Nenachází se přímo na trase, ale jde o odbočku jen několik stovek metrů a rozhodně byste je neměli vynechat. Místo je to nádherné. Jedná se o poutní místo s kamennými oltářními výklenky vytesanými do pískovcových skal.

Původ není přesně známý. Podle lidových pověstí už v 16.–17. století sem prý tajně chodili katolíci slavit mši v době, kdy panství vlastnila protestantská šlechta, a po bitvě na Bílé hoře zase evangelíci.

Ve 19. století se místo stalo skutečným poutním a výletním cílem – měšťané nechali v roce 1887 postavit dřevěný oltář, doplněný obrazy a barokními sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského. Dále tu vznikla křížová cesta vytesaná do skalních výklenků a malá kaple Božího hrobu. Později místo zůstalo ladem a pomalu chátralo. Zájem o něj přišel až po roce 1989. Podle dostupných historických pramenů byly Bratrské oltáře v roce 1993 vyčištěny a doplněny pamětní deskou, která připomíná jejich historický a duchovní význam. Další významná obnova následovala v roce 2011, kdy byly skalní výklenky osazeny kopiemi obrazů křížové cesty a zároveň byly doplněny kopie původních soch, jejichž originály byly z bezpečnostních důvodů uloženy jinde.

Rekonstrukce a následná péče o toto poutní místo probíhaly ve spolupráci několika subjektů. Podílelo se na nich město Česká Kamenice, Klub českých turistů, římskokatolická farnost – děkanství Česká Kamenice a také obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, a to v rámci projektu spolupráce financovaného z evropských prostředků.

Pokračujeme dál. Cesta vede lesem, potkáme ještě dvě kapličky, také několik posezení. Občas přehlédneme turistickou značku, takže sem tam špatně odbočíme, ale procházka lesem je nádherná. Pohybujeme se po úbočí Kunratického vrchu, na jehož svahu se nachází dvě upravené skalní vyhlídky - Ponorka a Žába. Vyhlídka Ponorka je tvořena trojicí pískovcových skalních věží, které jsou zpřístupněny vytesanými schody a navzájem propojeny můstky se zábradlím. Z nejvyšší skály, vybavené stožárem a lavičkou, se otevírá výhled na vrch Jehla, Zámecký vrch i další kopce Českého středohoří a oblasti Českého Švýcarska. Přibližně sto metrů západně odtud se nachází menší pískovcová vyhlídka Žába s vyhlídkovou plošinou, výhled odtud ale téměř není, je přece jen o dost níže a stromy jsou vyšší než samotná vyhlídka.

Od vyhlídky Žába již jen klesáme, projdeme kolem parku miniatur Mlýnky, který rozhodně stojí za zastávku a prohlídku, poté podél rybníka, jehož jméno jsem nikde nedohledala, ale i ten stojí za zastávku. Na rybníku je vybudován ruční přívoz v podobě loďky připevněné k lanům nataženým přes vodní plochu. Při přepravě na druhý břeh je nutné loďku ručně posouvat po lanech, tedy přitahovat se vlastní silou. Na konci podzimu zde tedy loďka není, ale určitě se sem vrátíme.

Blíží se konec dnešního výletu, projdeme kolem místního koupaliště a vracíme se do města. Znovu obdivujeme krásnou ulici a postojíme před orlojem. Neodpustíme si sladkou tečku. Přímo na náměstí je výborná cukrárna, výběr je tu skvělý. A kdo nemusí sladké, mají tu i chlebíčky. Milá paní prodavačka nám prozradí, že orloj je funkční, tak nám to nedá, a ještě se na chviličku vracíme, za chvíli bude dvanáct hodin, počkáme si. Čekání si zkracujeme výbornými zákusky a přesně ve dvanáct hodin se orloj začne pohybovat. Nádhera. Zase jsem objevili další krásné místo, o kterém jsme nevěděli.

O samotném orloji jsem si informace samozřejmě dohledala a mám je tu i pro vás.

Tato významná městská kuriozita vznikla v první polovině 20. století jako součást fasády domu v Nerudově ulici, kde jej nad svým zlatnictvím a hodinářstvím instaloval místní hodinář a zlatník Adolf Eiselt. Orloj byl pojat nejen jako technické dílo, ale i jako atraktivní prvek oživující veřejný prostor. Po druhé světové válce však postupně chátral a byl odstraněn. V posledních letech se město ve spolupráci s odborníky rozhodlo tuto technickou památku obnovit a navrátit jí podobu, kterou měla v době své největší slávy. Orloj bývá také nazývaný - skleněný orloj.

Něco o trase výletu:

Celý okruh (pokud začnete na náměstí je dlouhý 5,5 km, projdete ho běžnou chůzí za dvě hodiny a kousek i se zastávkami, převýšení je kolem 200 metrů a stoupáte zejména na začátku.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bratrsk%C3%A9_olt%C3%A1%C5%99e?utm_source=chatgpt.com

https://www.branadocech.cz/en/article/ceska-kamenice-bratrske-oltare/699/1/1?utm_source=chatgpt.com

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vyhlidky-ponorka-a-zaba-u-ceske-kamenice

https://ceska-kamenice.cz/mapa-vyletu/skleneny-orloj/?utm_source=chatgpt.com